Poklady z depozitáře
Sledovat další díly na iDNES.tvTransportér, který se stal nástupcem světoznámé meziválečné československé konstrukční školy speciálních vojenských vozidel, lze dodnes právem považovat za jednu z nejprogresivnějších konstrukcí, jaká kdy vznikla v našich zemích.
Z celého složitého vývoje transportéru OT-64 zbylo zdánlivě pouze pár zaprášených kartonů v archivu firmy AVIA a.s. a dokumenty uložené ve Vojenském ústředním archivu. V depozitáři Vojenského technického muzea v Lešanech u Týnce nad Sázavou se ale až do dnešních dnů dochoval i jeden velmi hmatatelný doklad o vývoji tohoto transportéru. Je jím poslední z prototypů, který se stal pod názvem SKOT IV předobrazem sériového provedení transportérů.
V lednu 1956 dostala 22. (tanková) katedra Vojenské technické akademie Antonína Zápotockého Brno úkol připravit ideový projekt vícenápravového středního kolového transportéru. Tato studie položila základ pozdějšího projektu SKOT.
 |
Transportér se definitivně dostal do plánu vývoje v roce 1958. Konečný projekt byl předložen MNO ke schválení 31. prosince 1958. Výroba prvního prototypu, označeného SKOT-I, byla zahájena v prvním pololetí roku 1959 a prototyp byl dokončen k 30. květnu 1960. V listopadu 1960 byly provedeny střelecké zkoušky z pěchotních zbraní se samostatnou pancéřovou korbou č. IV.
Neúspěšné střelecké zkoušky vedly ke změnám ve sklonu pancíře, přičemž vzrostla tloušťka některých jeho částí. Nová korba prodělala zkoušky v roce 1961 a výsledky ukázaly, že provedená rekonstrukce odstranila zjištěné nedostatky a zlepšila její střeleckou odolnost.
OBRAZEM: Sovětská okupační technika v ČSSR, kterou naše armáda neměla |
Ačkoliv byl vývoj moderního obrněného transportéru v plném proudu, nebylo zdaleka rozhodnuto o jeho finálním výrobci. Československý průmysl opakovaně zdůrazňoval nedostatek kapacit pro tak náročný projekt. V březnu 1961 proběhla série jednání o přistoupení Polska k výrobě transportéru SKOT.
Technické údaje:Motor: čtyřdobý vzduchem chlazený vznětový vidlicový osmiválec Tatra T-928-14 výkon: 132 kW (180 k) objem: 11 760 cm3 Maximální rychlost jízdy: 94 km/h Maximální rychlost plavby: 9 km/h Bojová hmotnost: 13 000 kg Osádka: 2 + 18 Jízdní dosah: 740 km |
Československo v následujících letech dodávalo do Polska celkem 223 položek od 57 dodavatelů. Nejdůležitějšími dodavateli byly AZ Letňany (nápravy), AZKG-PRAGA (převodovky, mezinápravové redukce), TATRA Kopřivnice (motory), SMZ Dubnica nad Váhom (spojovací hřídele) a ZVVZ Liberec (filtroventilace). Finálním výrobcem v Polsku se stal FSC Lublin.
V roce 1964 získala ČSLA prvních 200 transportérů OT-64 a v následujícím roce dalších 500. Zavedení OT-64 SKOT do výzbroje ČSLA se oproti původně plánovanému roku 1962 o tři roky opozdilo. Ministr národní obrany armádní generál Bohumír Lomský měl předložit návrh na zavedení Vojenské komisi obrany ÚV KSČ 3. dubna 1965, ale stalo se tak až 3. května téhož roku. Tento den lze chápat jako oficiální datum zavedení transportéru SKOT do výzbroje ČSLA.
Vzniklo tak velmi moderní až futuristické bojové vozidlo, převyšující i přes řadu dětských nemocí světovou konkurenci. Po zahájení sériové výroby byl SKOT postupně přijat do výzbroje 15 států světa.
