Tabulka zpočátku 40. let 20. století zahrnuje celkem 11 rozlišovacích prvků vězňů koncentračních táborů. Vězni museli na šatech nosit látkový trojúhelník, jehož základní barva umožňovala dozorcům okamžitě poznat základní důvod pobytu v tzv. „ochranné vazbě“.
Političtí vězni byli označeni červeně, sabotéři zeleně, emigranti tmavě modře, svědci Jehovovi světle modře, homosexuálové růžově, práce se štítící (v Říši) hnědě a práce se štítící (ostatní území) černě.
Tento základní systém byl kombinován nejen o další – tentokrát žlutý trojúhelník – pro osoby podléhající rasovým, tzv. Norimberským zákonům, ale i o doplňující pruhy a kruhy, jež vedly k ještě podrobnějšímu rozlišení.
U politických vězňů bylo do červeného trojúhelníku navíc všíváno či vpisováno počáteční písmeno jejich národnosti. V případě českých vězňů koncentračních táborů tak šlo o písmeno „T“ (Tscheche).