náhledy
Zde stál komplex vojenských laboratoří a továrny na střely V1/V2 v Peenemünde. Do dneška přežila jen elektrárna s viditelným dopravníkem na uhlí.
Autor: Jiří Pruša, pro iDNES.cz
V-2 při zkušební startu
Autor: http://www.nationalmuseum.af.mil, Technet.cz
Řez létající bombou V-1
Autor: http://www.nationalmuseum.af.mil, Technet.cz
V-1 jede na start.
Autor: Bundesarchiv, bild, Technet.cz
V popředí dopravník uhlí do elektrárny. V budově se ukrývá drtič uhlí.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
V rámci muzea můžete zdarma navštívit i raketovou loď Tarantul 1.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Uvnitř elektrárny byly základni stroje ponechány tak, jak se v roce 1990 zastavily. Nejšpinavější část dělí od návštěvníků sklo.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Elektrárna sloužila až do prvního dubna 1990. V provozu byla od července 1942. Výstavba trvala necelé tři roky.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
V2 není zbraň teroru ... je nádrherná. Dobový německý tisk.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Zázračná bomba - tak dobový německý tisk označoval raketu V2.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Létající bomba V1 a Walterův katapult, ze kterého startovala.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Detail Walterova katapultu. Drážka uprostřed byla nutná pro spojení létající bomby s pístem (nábojem), který raketu vystřeloval.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Walterův katapult (podle jména výrobce a továrny Hellmuth Walter KG v Kielu), z nějž byly odpalovány létající bomby Fi 103 neboli V1. Systém poháněla pára. Uvnitř rozjezdové dráhy je píst (viz další fotografie), který raketu "vyvezl" a urychlil na potřebnou rychlost. Tento kus byl spojenci nalezen v Pas de Calais ve Francii a v roce 2006 převezen do muzea.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Jeřáb v pozadí vykládal uhlí z lodí a předával je do drtičky, ze které byla palivem zásobována elektrárna. Pojížděl při tom po rameni dlouhém 214 metrů ve výšce 13 metrů. Přímo pod touto obří konstrukcí bylo možné uskladnit 22 000 tun uhlí. Za hodinu byl jeřáb schopen naložit a drtič rozdrtit maximálně 100 tun uhlí.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Výzkumné centrum v Peenemünde. Na podstavci stojí první balistická raketa světa - odvetná zbraň číslo 2 nazývaná V-2.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Výzkumné centrum v Peenemünde. Na podstavci stojí první balistická raketa světa, odvetná zbraň číslo 2 nazývaná V2. Elektrická souprava vpravo vozila do továrny civilní obyvatele z okolí.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Létající bomba V1 s odpalovací rampou. Rampa měla délku 48 metrů a na konci výšku 5 metrů. Střely z ní odpaloval takzvaný Waltherův katapult (viz černý náboj vpravo).
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Budova elektrárny v Peenemünde. Vlevo je jasně viditelný dopravník, který vede z drtičky na uhlí. Velké kusy bylo totiž potřeba rozmělnit na pravidelné menší kousky (cca 40 mm), kvůli kvalitě hoření. Dnes je budova zakonzervovaná v původním stavu. To znamená, že kde to šlo, zůstaly původní stroje atd. Elektrárna sloužila svému účelu i po válce.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz
Na výrobu energie bylo potřeba obrovské množství uhlí. Na pás do elektrárny jej dopravoval tento jeřáb.
Autor: Jan Kužník, Technet.cz