Účelem ochranného systému Conformal Integrated Headgear System neboli CIPHER měla být ochrana obličejů vojáků. Stávající helmy totiž dostatečně nechránily zejména nosy a uši vojáků bojujících v městských a vesnických oblastech asymetrických válek. Jak poznamenává vojenský novinář Tyler Rogoway, výsledkem čtrnáctiletého vývoje je prozatím to, že vojáci s nasazenou přilbou systému CIPHER vypadají “jako vetřelci z cizí galaxie.” A to je výrazně méně, než kolik se od celého projektu čekalo.
Nesnesitelná tíže a cena přenosných zařízení
CIPHER není ani zdaleka prvním pokusem americké armády zařadit do pěchotní výstroje nositelné technologie. Předposledním pokusem byl Web Warrior. “Pohodlný, odolný a na údržbu nenáročný posilující oblek má voják nosit pod uniformou. Samozřejmostí je kompatibilita se současným vojenským oblečením, s výstrojí, ale především s neprůstřelnou vestou,” takové bylo zadání agentury DARPA pro vývojáře.
Nové nábojeAmerická armáda zkouší nové náboje. Budou možná připomínat dnešní munici do brokovnic.  |
Výsledkem je něco, co z vojáků udělalo neohrabaná motovidla, jejichž první a poslední snahou je udržet se na nohou. Totéž v bledě modrém platí pro přilbu, která byla součástí projektu. Na jedné straně je nedoddiskutovatelný fakt, že v prvotních testech prokázala schopnost poskytnout pěšákům výjimečné orientační schopnosti, na straně druhé se ale jedná o těžké a nepříliš mobilní zařízení. Vývoji však ještě není konec a je docela dobře možné, že se Web Warrior dětských nemocí dokáže zbavit.
Dalším krokem vývoje je fáze Task B. Probíhá od prvního čtvrtletí 2014 a skončit by měl ve třetím čtvrtletí roku 2016. Stěžejním úkolem bude integrace nových technologií do obleku, aby jej mohlo nosit více než 90 procent mužských i ženských příslušníků ozbrojených sil Spojených států. Vrcholem úsilí se má stát skutečný prototyp, jenž se podrobí testování v reálném prostředí.
Od projektu Web Warrior byl jen krůček k příbuznému od konzorcia BAE Systems. Jedná se o projekt Q-Warrior. Podle projektantů Q-Warrior poskytne vojákům “doslova novou dimenzi situačního povědomí o bojišti.” BAE Systems v zásadě přenesla technologii přileb s průhledovým displejem z kokpitu stíhacích letadel mezi obyčejné vojáky. Problémem je, jak už to tak ve zbrojním průmyslu bývá, astronomická cena. Nejmodernější přilba osazená senzory a průhledovým displejem pro piloty stíhaček F-35 Lightning II stojí pěkných půl milionu dolarů. Základními komponenty Q-Warrior je standardní kevlarová helma, obří průhledový displej, elektro-optické senzory a rychle datové připojení. Přilba Q-Warrior je v současné podobě určená především pro velitelé čet. Na displej lze promítat digitální mapu, GPS informace, polohu vlastních/cizích jednotek nebo informace z bezpilotních letadel či pozemních robotů.
CIPHER měl být kombinací obou výše představených projektů - zatím ale spojuje především jejich negativa.
Zatím to není ono
“Armáda se snaží vybavit vojáky něčím na způsob Google Glass, problém je v tom, že k tomu používá vlastní vývojové kapacity místo aby se chopila toho, co už je hotové a dál to vyvíjela,” konstatovala na sklonku loňského roku novinářka Sandra Jontzová. Výsledkem je podle ní (a podle vojáků, které kontaktovala) helma, jejíž schopnost nabídnout ozbrojenému uživateli funkční vlastnosti pokročilé rozšířené reality je nezpochybnitelná - a to je všechno. Stávající armádní projekty jsou jednoduše nepohodlné, neohrabané a těžké.
Nové uniformyAmeričtí vojáci dostanou nové maskování. Se starým se neschovali  Američtí vojáci v uniformách s armádním univerzálním maskovacím vzorem v květnu 2006 v Afghánistánu. |
Nutno poznamenat, že CIPHER rozšířenou realitu “umí” daleko lépe než cokoliv předcházejícího. “Vojáci přicházejí a už umí zacházet s rozšířenou realitou tak jak ji znají z civilních chytrých zařízení,” konstatovala Jontzová s tím, že se vývojáři poučili.
Problém je jinde. Nová helma totiž selhává ve své hlavní úloze, totiž chránit hlavu toho, kdo ji nosí. Její “motorkářský” tvar do jisté míry dokáže omezit pravděpodobnost zranění střepinami, zejména pokud ji pěchota používá souběžně s “pancéřováním” krku a oblasti ramen, těžko se ale vyrovnává s dalším nevyhnutelným doprovodným efektem explozí - s tlakovou vlnou.
Charakteristický tvar nové helmy si vybral svou daň a podle Tylera Rogowaye z Foxtrot Alpha zjednodušeně řečeno “netěsní.” Tlaková vlna vniká do prostoru mezi vnitřní stranou helmy a hlavou pěšáka, která v tu chvíli nejvíc ze všeho připomíná přerostlý ořech ve velkém louskáčku. “Testy ukazují, že tlaková vlna může vojákům s novou helmou způsobovat vážná zranění mozku,” konstatuje Rogoway.
Řešením by mohlo být polstrování helmy - to by ale přineslo hned dva negativní efekty. Prvním je zvýšení váhy celého systému. To by vojáci nejspíš přežili, koneckonců platí, že každý gram váhy se nosí snáz, pokud vám má zachránit život. Druhý negativní efekt je na první pohled banální: vojáci se v helmách budou potit. To může vyvolat zamlžování průhledného hledí helmy a navíc není vůbec jisté jak by na zvýšenou vlhkost v uzavřeném prostředí reagovaly senzory rozšířené reality.
Na plně funkční “chytrou” helmu si tedy americká pěchota nejspíš ještě nějaký čas počká. Koneckonců je na to zvyklá. Není to tak dlouho, co americká armáda musela stáhnout z provozu 44 tisíc helem kvůli tomu, že poskytovaly nedostatečnou balistickou ochranu.
