Odstřelovač při střelbě na velké vzdálenosti bere v úvahu řadu proměnných. Je třeba zvážit vzdálenost, výškovou pozici cíle, povětrnostní podmínky, hustotu a teplotu vzduchu, rotaci planety Země a mnoho dalšího. Avšak například meteorologické podmínky se mohou na dráze střely nepředvídatelně výrazně měnit.
Zasáhnout cíl na vzdálenost větší než 1 500 metrů vyžaduje notnou dávku štěstí, případně řadu opravných výstřelů. Americká agentura DARPA již řadu let vyvíjí technologii, která výrazně zvyšuje šanci odstřelovačů zasáhnout cíl na velké vzdálenosti, manévrující puškovou střelu EXACTO.
„Cílem programu EXACTO je revolučním způsobem zvýšit přesnost a dostřel pušky díky vůbec první manévrující puškové střele,“ stojí v tiskovém prohlášení agentury DARPA z července minulého roku. „Střela EXACTO ráže 12,7 mm a zaměřovací optický systém výrazně zvýší denní i noční dosah v rámci současných dostupných odstřelovacích systémů.“
Připomeňme, že efektivní dostřel ikonické odstřelovací pušky Barrett M82 střílející náboji 12,7 × 99 mm NATO je 1 800 metrů. Maximální dostřel však leží na hranici 6 800 metrů. Účinný dostřel manévrující střely EXACTO není znám. Ze zveřejněného videa lze však prostou matematikou zhruba odvodit vzdálenost testovacího terče. Od výstřelu (zachvění obrazovky) až k zasažení cíle uběhne zhruba 4 až 5 sekund, přitom úsťová rychlost střely 12,7 mm je přibližně 900 metrů za sekundu (rychlost samozřejmě postupně klesá).
Zveřejněné video ukazuje testovací střely z února a dubna minulého roku. Zatím není jasné, jakým způsobem střela mění svůj směr, technologie je zatím přísně utajovaná. Konkurenční munice od dvou vědců z vládní laboratoře Sandia, o které jsme psali dříve, používá ke změně směru aerodynamické plošky. Ty u EXACTO chybí, místo nich jsou na povrchu vidět jen tři „pásky“, jejichž funkce není jasná. Toto řešení má však proti křidélkům tu výhodu, že náboje lze zcela běžně používat ve stávajících zbraních (samozřejmě se musí vybavit i optikou).
Proti systému ze Sandia Laboratory má munice EXACTO také tu výhodu, že není naváděna laserovým paprskem, ale zřejmě výhradně opticky. Laserový paprsek lze objevit a případně rušit (to zvládnou i automatizované systémy, takže obranná odpověď může být rychlá). Pasivní optické zaměřování se odhaluje a ruší mnohem hůře.
V současné době se testuje upravená střela a zaměřovací systém, který doznal řadu vylepšení. Připravují se také reálné střelecké testy v reálných podmínkách. Pokud půjde vše podle plánu, střela EXACTO umožní americkým odstřelovačům vyřazovat cíle mnohem rychleji, na velké vzdálenosti a ve složitých meteorologických podmínkách.
Ted Gatchel, bývalý profesor na Naval War College a odborník na obojživelné operace, opevnění a ruční zbraně, však upozorňuje, že nová střela neznamená konec tradičních metod přesné střelby na cíl. Podle Gatchela existuje obecně velké nebezpečí ve spoléhání se na moderní technologie. Gatechel použil analogii, podle které můžete s klasickou mapou pracovat, i když v ni zeje díra, ale s tabletem nebo chytrým telefonem nikoliv. „Stále je třeba trénovat odstřelovače v klasických metodách,“ říká Gatechel. „Odstřelování je opravdu precizní umění.“
Článek byl převzat z webu Armádní noviny a redakčně doplněn. Původní verzi najdete zde.
