náhledy
Bf.109 - Legendární stodevítka geniálního konstruktéra W. Messerschmitta převyšovala tehdejší československé typy stíhacích vojenských letadel především zvládnutím mimořádně výhodné poloskořepinové konstrukce celokovového letadla. Typ Bf 109D létal zhruba o 100 kilometrů za hodinu rychleji, než česká Avia B.534, která za příznivých okolností mohla nanejvýš uniknout z dosahu jeho kulometů schopností točit zatáčky o menším poloměru. Německé letadlo neslo navíc výrazně lepší zaměřovač.
Autor: Jiří Macoun, Technet.cz
Avia B.534 - Hlavní výhodou počátečního provedení naší stíhačky proti německým dvojplošníkům stejného taktického určení byla rychlost zhruba jen o 20 kilometrů za hodinu vyšší, než které dosahovaly heinkely a arada luftwaffe.
Autor: Jiří Macoun, Technet.cz
Hvězda, která zapadla dřív, než vyšla. Český stíhací letoun Avia B.35 je příkladnou ukázkou vlivu konstrukce letadla na jeho rychlost. Prototyp používal v podstatě shodný motor jaký poháněl dvojplošník B.534, a přesto i s pevným podvozkem létal o sto kilometrů za hodinu rychleji.
Autor: Jiří Macoun, Technet.cz
V září 1938 zaostávala německá stíhačka Arado Ar 68 za výkony našeho typu Avia B.534 téměř ve všech parametrech. Byla ale od počátku vybavena plně vyhovující radiostanicí a pokrokovým reflexním zaměřovačem, který umožňoval přesnější míření na větší vzdálenost střelby.
Autor: Jiří Macoun, Technet.cz
Stíhací letoun Aero A.102 byl postaven v jediném exempláři. V domácí letecké produkci byl zástupcem přechodného pokolení vzpěrových hornoplošníků na vývojové cestě od dvojplošníků k dolnokřídlým jednoplošníkům. Nedostal ani nejmenší příležitost prokázat své schopnosti během služby u letectva.
Autor: Jiří Macoun, Technet.cz
Schéma dislokace stíhacích letek československého letectva ke konci září 1938. Místopisné modré popisky označují letiště stíhačů letek přidělených jednotlivým armádám našeho vojska. Oranžové písmo určuje polohu letiště stíhačů předurčených k obraně hlavního města Prahy, žluté dislokaci zálohy Hlavního velitelství a zelené místo výcviku stíhacích letců.
Autor: Jiří Macoun, Technet.cz
Povstalecká Avia B.534, na tomto letounu výrobního čísla 217 sestřelil František Cyprich maďarský Junkers 52. Za pozornost stojí znak povstaleckého letectva a chybějící odsouvatelný díl krytu kabiny.
Autor: Archiv HTmodel, Ing. Josef Anďal
Povstalecká Avia B.534 na letišti Tri Duby.
Autor: Archiv HTmodel
Slovenské Avie ve vzduchu.
Autor: Archiv HTmodel
Slovenská Avia B.534.
Autor: Archiv HTmodel
Slovenská Avia B.534, na směrovce je výsostný znak SVZ z počátečního období. Při útoku na Polsko byly slovenské letouny zároveň označeny také německými trámovými kříži.
Autor: Archiv HTmodel
V roce 1941 zavedlo slovenské letectvo nový znak vycházející z německého kříže. Slovenský kříž byl modrý, kruh uprostřed červený a lemování bílé. Objevily se i žluté doplňky používané Němci a jejich spojenci na východní frontě.
Autor: Archiv HTmodel
Naše stíhací letectvo před válkou
Autor: Jiří Macoun, Technet.cz