Slavný německý spisovatel vypráví příběh antifašistů v Sudetech

aktualizováno 
Při obsazování československého pohraničí na podzim 1938 nastaly zlé časy i místním německým antifašistům, kteří zůstali ve svých domovech. Čekalo je zatýkání a transporty do koncentráků, tragické události zastihly i rodinu německého spisovatele Maxe von der Grüna.

Zatčení němečtí antifašisté po obsazení československého pohraničí na podzim 1938 | foto: archiv Zdeňka Bauera, abcRedakce.cz

Na obrázcích českého pohraničí z podzimu roku 1938 jsme zvyklí vídat místní sudetoněmecké obyvatelstvo, jak nadšeně vítá vstupující vojska třetí říše a následně i samotného Hitlera. Respektovaný německý spisovatel Max von der Grün (1926–2005) měl tu vzácnou příležitost, že události v česko-bavorském pohraničí sledoval z opačného hlediska. Jeho otčím, matka ani dědeček se totiž s nacismem neztotožňovali a patřili k přibližně deseti procentům místních antifašistů. O své vzpomínky na toto období se s veřejností podělil například v autobiografickém románu Dva dopisy Pospischielovi, který nedávno v rozšířeném vydání vyšel i v češtině.

Pospíšil, respektive Paul Pospischiel, je románové jméno samotného autora. Důležitá část děje se odehrává na Tachovsku a v bavorském pohraničí, byť v románu je zasazena na všeobecně známější Chebsko. Atmosféra napětí během roku 1938 je však autentická, stejně jako bylo skutečné i pozdější Maxovo hledání udavače z bavorského Bärnau, který do koncentráku poslal jeho otčíma.

V Pavlově Studenci u Tachova

Potomek zchudlé německé šlechty Max von der Grün chodil několik let do školy v Pavlově Studenci u Tachova. Život na samé hranici Čech a německého Bavorska měl svá specifika. Otčím Albert Mark se rodinu snažil uživit jako obuvník, byť jistější mzdu by dostával jako dělník v nedalekém Bernově, tedy německém Bärnau, kam většina místních docházela přes hranici pracovat do místních perleťáren. Albert Mark si však dobře uvědomoval, jak těžké je jít proti rčení „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Když viděl, jak jeho sousedé chodívají domů z práce v Německu ovlivněni protičeskou propagandou, raději zůstával u svého verpánku.

Fotogalerie

Mladičký Max mezitím vedl svůj vlastní boj. Vzpomíná třeba, jaká atmosféra vládla mezi jeho spolužáky během berlínské olympiády v roce 1936:

„Nás děti taková událost samozřejmě velice zajímala. Koneckonců, mně bylo deset let a sport se těšil důležitému zájmu i u nás ve škole. Kdo byl dobrý ve sportu, byl svým způsobem považován za dobrého studenta. Ačkoli se nás ve škole snažili každý den naočkovat tvrzením, že kdo není Němec, nestojí za nic, naším idolem se stal Afroameričan: Čtyřnásobný olympijský vítěz Jesse Owens ze Spojených států. Hráli jsme si na něj i na sportovním hřišti. Ten z nás, který skočil nejvíce, kdo běžel nejrychleji nebo který hodil nejdále, to byl v našich očích Jesse Owens.Kdyby to slyšel učitel, tak by nám ty hry zakázal. Stejně nám ale zůstali dlužni odpověď, proč černoch, příslušník údajně ‚nižší rasy, mohl dosahovat takových sportovních úspěchů.“

Během dalších dvou let se nálady mezi českými Němci v pohraničí ještě více radikalizovaly. Alain Soubigou, životopisec prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, píše, že pro českou politickou reprezentaci bohužel nebyla německá menšina v pohraničí dostatečně nosné politické téma. Dílem pro množství vlastních českých problémů, kterými meziválečná republika překypovala, dílem pro určitou českou povýšenost, která se vůči Němcům projevovala ve věcech správních a hospodářských. Precizně tyto okolnosti před časem ve své knize Nacionalismus zvaný hospodářský popsal kolektiv autorů pod vedením Drahomíra Jančíka a Eduarda Kubů.

Atmosféra v pohraničí houstne

Neřešené staré křivdy, ať již skutečné nebo jen domnělé, každopádně v pohraničí nabývaly na síle a v roce 1938 vyvřely na povrch. Sudetoněmecká strana Konrada Henleina, ze sousedního Německa podporovaná Hitlerem a jeho nacistickou stranou, vyhlásila v Karlových Varech dne 24. dubna 1938 program záměrně nesplnitelných požadavků na československou vládu.

Atmosféra v pohraničí od toho okamžiku houstla každým dnem. Veškeré všední záležitosti se postupně politizovaly. Místní obyvatelstvo tím bylo postaveno před jednoznačnou volbu. Váhající většina se během jara a léta postupně přihlásila k Henleinovu programu. Někteří z obyčejného prospěchářství, jiní z čiré politické naivity, mnozí další ze strachu z jisté perzekuce. Na sousedy a spolupracovníky byl vyvíjen tentýž společenský nátlak, jaký zažívají lidé v kterékoli totalitní společnosti v okamžicích přeexponovaného fanatismu. Demokratická atmosféra z pohraničí už dávno vyprchala.

Román Dva dopisy Pospischielovi

Svodům chytře zabaleným do zdánlivě skautských her měl občas tendenci podlehnout i mladý Max von der Grün. Vždyť všichni jeho spolužáci už byli v Hitlerjugend, ti mladší v Jungvolku, zglajchšaltovaných mládežnických organizacích, které měly za úkol militarizovat a zfanatizovat mysl mladé generace českých Němců. Jen Maxovi to matka s otčímem vytrvale zakazovali. Výsměch spolužáků a tvrdá šikana na sebe nenechaly dlouho čekat. Max dostával co proto ve škole, otčím přicházel o živnostenské zakázky – nevstoupil totiž do Sudetoněmecké strany. V očích místních přestal být „tím správným Němcem“, takže mu přestávali dávat boty do správky. Občanskou statečnost projevil v kopcích nad Tachovem jen málokdo.

Pak přišel podzim 1938 a Hitlerovo ultimativní nařízení pro československou politickou reprezentaci, aby německé pohraničí na jihu, západě a severu země postoupila nacistickému Německu. Došlo na mnichovský diktát. Fotografie Čechů, ale i mnoha německých antifašistů odcházejících narychlo ze svých domovů v pohraničí, jsou dodnes tvrdým mementem.

Vnitrozemské oblasti Čech byly v těch dnech zasaženy tak mohutnou vlnou uprchlíků, že se staly součástí i jinak apolitického dětského seriálu Rychlé šípy od spisovatele Jaroslava Foglara. Se všemi souvislostmi se o tom lze dočíst v nedávno vydané knize Klub zvídavých dětí a také ve třetím vydání publikace Mýtus zvaný Stínadla.

Zábor a po něm teror

Slovní i fyzické útoky fašistických separatistů na české orgány a instituce, ale i na cokoli, co nebylo z pohledu těchto vyhraněných nacionalistů dostatečně „německé“, začaly být během léta 1938 na denním pořádku. V první polovině září iniciovala Henleinova strana otevřené sudetoněmecké povstání. V celém pohraničí bylo rozpoutáno násilí vůči Čechům, Židům a německým antifašistům. Na ulicích se místní bojůvky snažily o nejrůznější provokace, Sudetoněmecký Freikorps (polovojenská organizace místních nacistů) prováděl teroristické akce. Československé úřady reagovaly vyhlášením zvýšené ostrahy hranice a 23. září vyhlášením mobilizace.

Pokus o puč fakticky skončil až přijetím mnichovské dohody na konci září 1938, byť k jednotlivým útokům na prchající obyvatelstvo docházelo i v dalších dnech. Souběžně s tím také došlo na okamžité zatýkání německých antifašistů. Seznamy neloajálních Němců měla německá špionážní služba s pomocí místních udavačů už dávno připravené.

Německý spisovatel Max von der Grün

Německý spisovatel Max von der Grün

Maxův otčím Albert Mark byl jedním z těch, kteří byli zatčeni prakticky okamžitě. Patřil k badatelům Bible, malé křesťanské komunitě, kterou nacisté zakazovali hned po komunistech a sociálních demokratech. V koncentračních táborech jim dokonce dávali speciální označení – fialový trojúhelník. Maxova otčíma obratem poslali do koncentračního tábora a stejně naložili i s několika stovkami dalších místních německých antifašistů a nepohodlných Němců.

A to je druhá stránka Sudet bezprostředně po nacistickém záboru, která se na dobových fotografiích objevuje jen zřídkakdy: Zatýkání a odvádění malých skupinek místních českých Němců, kteří se nepostavili proti Československé republice. Nezradili, a nyní za to museli zaplatit.

Události z konce třicátých let ovlivnily hodnotový žebříček Maxe von der Grüna na celý jeho život. V poválečném západním Německu tepal vykořisťovatelské praktiky nekontrolovaného kapitalismu, ale současně se velice kriticky stavěl proti konformitě a nesvobodě socialistického systému v zemích východního bloku. Měl štěstí, že si jeho kritické sociální romány oblíbil nejen předák východoněmeckých komunistů Walter Ulbricht, ale i respektovaný západoněmecký kancléř Konrad Adenauer. Vydavatelé v Sovětském svazu mu rovnou dali na výběr: Buď bude souhlasit, že jeho Dva dopisy Pospischielovi zcenzurují, nebo slavný román v ruštině prostě nevyjde.

Respekt, který si svými nekonvenčními romány vydobyl na obou stranách tehdejšího Německa, byl obdivuhodný. Většina z nich vyšla i v českém překladu, byť do Československa už Max von der Grün po válce prakticky nejezdil. V Německu však pravidelně navštěvoval představení hostujících českých divadel. Velice příznivě hodnotil představení divadla Semafor. Nahrávky české zpěvačky Hany Hegerové řadil mezi své nejoblíbenější.

Autor:


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Brňané před sto lety urazili hlavu rytíře Wehrmanna, Znojmo bránili Němci

Socha německého rytíře Wehrmanna s mečem byla na brněnské náměstí Svobody...

Zdaleka ne všichni na jižní Moravě před sto lety vyhlášení nezávislosti na rakousko-uherské...

Ostravica granica. Oblast Těšínska po Mnichovu zabraly polské jednotky

Říjen 1938: Polské tanky v Českém Těšíně před hotelem Piast.

VIDEO Seriál Nejen Němci nebo Maďaři. Před osmdesáti lety využilo politicky příznivé situace a agónie...

 

Nejčtenější

Živého kytaristu už dnes na popové desce neuslyšíte, říká věhlasný zvukař

Allen Sides v pražském poslechovém studiu VOIX

Pracoval na skoro tisícovce alb, postavil osmnáct nahrávacích studií a jeho reprosoustavy hrají i ve studiích George...

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Další z rubriky

Ruský „robotický tank“ dopadl při testech na syrském bojišti neslavně

Uran-9

Dálkově ovládaný bojový robot Uran-9 z Koncernu Kalašnikov se v Sýrii hemžil problémy. Přesto ho ruská armáda zavádí do...

Dejte si pozor, co máte doma po dědovi. Granát může vypadat jako závaží

Nástražné osvětlovadlo NO2. Vlevo zapalovač s nástražným provázkem a pojistkou...

Probíráte se bednami po příbuzných a najednou narazíte na neznámý kovový předmět. Na první pohled nic zvláštního, ale...

Poslední tank pro Hitlera. Měl mít silný pancíř, ale byl příliš těžký

Střední tank PzKpfw V Panther se po přezbrojení na dlouhou „acht-acht“ mohl...

Když německé tanky poprvé ve větším narazily na sovětské stroje T-34, bylo zřejmé, že říšské zbrojovky musí urychleně...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz