Pátek 17. září 2021, svátek má Naděžda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 17. září 2021 Naděžda

CIA testovala na svém špionážním letounu elektronová děla

Špionážní letouny americké zpravodajské služby měly před nepřátelskými radary chránit svazky elektronů. Projekt zůstal jen v experimentálním stadiu. Souvisí s podobným plánem přidávání radioaktivní cesiové příměsi do leteckého paliva.

Lockheed A-12, stroj sériového čísla 06932) byl v roce 1968 ztracen nad Jihočínským mořem. | foto: public domain

Legendární třímachový strategický průzkumný letoun SR-71 Blackbird zná snad každý. O něco méně lidí však ví, že Blackbird konstrukčně přímo vycházel z jiného špionážního letadla Lockheed A-12. Typ A-12 vznikl na přímou objednávku zpravodajské služby CIA. 

V typovém označení může trochu mást záhadné písmeno „A“. U stroje vyvíjeného pro klasického amerického vojenského uživatele bychom pod ním hledali letoun útočný/bitevní („Attack“), zde se však od této nomenklatury musíme oprostit. Vycházelo totiž z interního označení projektu „Archangel“, přičemž realizace se dočkalo projektové řešení dvanácté.

Z celkem patnácti vyrobených A-12 jich šest havarovalo. Nejednalo se však o ztráty během operačního použití nad nepřátelským územím, ale k haváriím došlo při letech zkušebních a podobně.

Letadlo, kterému piloti říkali Cygnus, mělo poměrně krátkou kariéru operačního nasazení. CIA vyřadila všechny provozované stroje A-12 z akce po jedné sezóně ostrého používání v roce 1968. Jedním z důvodů tohoto kroku byly obavy z rozvoje radarové techniky. Ty ovšem provázely letadlo A-12 už během projektování. Autoři návrhu špionážního letounu se kvůli ochraně před nepřátelskými radary částečně uchýlili k řešení označovanému jako „plazmový stealth“.

Plazma je směs volných elektronů a iontů. Ve vesmíru jde o nejběžnější stav hmoty. Na Zemi se však vyskytuje relativně vzácně. K jeho vytvoření je totiž většinou potřeba vysoká teplota nebo elektrické napětí. V přírodě se s plazmatem dá setkat například během úderu blesku.

Pro stavitele vojenských letadel má jednu zajímavou vlastnost: pohlcuje elektromagnetické záření, včetně radarového. Letadlo nebo řízená střela zahalené do plazmového oblaku by podle některých zdrojů mohlo být neviditelné pro radiolokátory.

Ostatně nežádoucí „plazmový stealth“ znají kosmonauti vracející se z orbity, kdy jejich loď rychlým průletem atmosféry vytváří plazmu. Následkem je ztráta spojení mezi lodí a řídícím střediskem.

Video: Krátký dokument o A-12

V utajované divizi firmy Lockheed zvané Skunk Works, kde ostatně A-12 vznikl, přišli s nápadem přimíchat do paliva letounu zvláštní příměs. Označovali ji A-50. Její hlavní složkou bylo cesium. Atomy tohoto prvku mají totiž sklon snadno přicházet o své elektrony a měnit se tak v ionty. Toto řešení má ale jednu očividnou slabinu.

I kdyby A-50 fungovala, plazmový oblak vznikne jen za zádí letadla. Ve Skunk Works si to uvědomovali. Proto navrhli i ochranu přední částí ‒ letoun A-12 měl dostat elektronová děla. Projekt dostal krycí jméno Kempster.

Výraz elektronové dělo evokuje zbraň z nějaké béčkové sci-fi. Ve skutečnosti označuje vcelku běžnou součástku. Elektronová děla (též emitory) byla ještě donedávna součástí klasických krabicových monitorů a televizí. Obraz v těchto zařízeních vznikal usměrňováním proudu elektronů, které dopadaly na zadní stranu obrazovky a rozsvěcovaly její jednotlivé body.

V praxi nepoužito

Pro špionážní letadlo CIA připadal v úvahu trochu jiný druh elektronového děla, než jaký pracoval v tehdejším běžném televizním přijímači. Jeho vývoj dostala na starost společnost Westinghouse. Napřed zkoušela objednat přístroj z Německa a jen ho upravit. Zařízení sice fungovalo, bylo ale moc velké a těžké, takže se nedalo namontovat do křídla letounu. Jediná možnost byla umístit ho do nákladového prostoru, kde však zabíralo místo pro fotografické přístroje určené ke špionáži/průzkumu. Elektronový kužel navíc směřoval dolů k zemi místo dopředu.

Westinghouse proto přišel s vlastním prototypem, který už měl přijatelné rozměry. Letadlo dostalo elektronová děla hned dvě – po jednom v obou polovinách křídla. Pilot je mohl zapínat z kokpitu. Lockheed systém vyzkoušel během nejméně dvou testovacích letů. Nakonec ale nikdy nedošlo na jeho ostré použití.

Podobně ostatně dopadla palivová příměs A-50. Nevyužívala ji letadla A-12 ani SR-71. Ani u jednoho z těchto dvou opatření není jasné, jestli by v případě použití splnilo svůj účel a ochránilo špionážní letoun před radiolokátory protivníků.

Titan ze Sovětského svazu

Letadla A-12 měla i další vlastnosti, jež měly snížit jejich radarový průřez. Kromě tvaru to byl speciální nátěr. Obsahoval miniaturní železné kuličky. Litr barvy stál zhruba 400 dolarů, což by v dnešních cenách odpovídalo necelým 3 000 dolarů (76 000 korun). Letouny však nebyly nezranitelné. Svědčí o tom příhoda z 30. října 1967. Pilot Dennis Sullivan dostal za úkol provést dva přelety nad severovietnamským územím. Během druhého z nich na něj protiletadlová baterie odpálila nejméně šest střel země-vzduch. Všechny minuly.

Jedna však vybuchla ve vzdálenosti okolo jedné až dvou stovek metrů od Sullivanova A-12. Po přistání našli mechanici malý kousek rakety v pravém křídle letadla. Letouny A-12, stejně jako později SR-71, chránila před nepřátelskou protiletadlovou obranou hlavně jejich rychlost. Trup letadla se ovšem během letu trojnásobkem rychlosti zvuku zahříval na vysoké teploty. Musel proto být z velké části z titanu.

To přineslo tři problémy: vysokou cenu a potíže se zpracováním a sháněním materiálu. S cenou se nedalo dělat nic, s tou se museli Američané smířit. Lockheed si zase kvůli stavbě letounů musel osvojit nové technologické postupy.

Jelikož ve Spojených státech byl titanu nedostatek, CIA ho sháněla v zahraničí. Největším exportérem byl paradoxně Sovětský svaz. Američané od něj nakoupili materiál na stavbu svých špionážních letadel prostřednictvím nastrčených krycích firem.

Zdroje: The Drive, 2, CIA

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autoři:

Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil AČR se budou konat 18. a 19. září. Z důvodu hygienických opatření bude počet návštěvníků omezen na 40 tisíc pro každý den. Ke vstupu je nutné si zakoupit vstupenku vázanou na jméno.

Poprvé se v Ostravě představí nová americká stíhačka F-35A Lightning II, dále se návštěvníci mohou těšit na transportní letouny A400M Atlas, druhoválečný stroj Douglas C-47 Dakota nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

  • Nejčtenější

Jaderný „drobek“ měl ničit strategické cíle v USA, později letadlové lodě

Velikost řízených střel byla daná požadavky na dolet, tedy množství paliva v nádržích, velikostí bojové hlavice a...

Nový nadzvukový letoun nejspíš Česku dodají Švédové nebo Američané

Z utajovaného procesu výběru nového nadzvukového letounu pro české letectvo unikly první zásadní informace naznačující,...

Tady se mělo umírat a ne bydlet. Vojenský bunkr místo chaty přesto láká

Ministerstvo obrany již řadu let nabízí zájemcům k prodeji takzvané řopíky neboli bunkry lehkého opevnění, které měly...

Sedm signálů, že se vám do počítače naboural hacker

Máte nepříjemný pocit, že ve vašem počítači či v zařízení, které je připojené k internetu, není něco v pořádku?...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Čtyři rady, jak pečovat o baterii notebooku, aby vydržela co nejdéle

Uživatelé notebooků se obvykle o baterii příliš nestarají. Pravdou je, že všechny baterie se časem opotřebovávají, ale...

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....

  • Další z rubriky

Nejúspěšnější sovětské ponorky druhé světové války měly německý původ

Dieselelektrické ponorky typu S jsou považované za nejlepší sovětské předválečné ponorky. Celkem potopily 82 770 brutto...

První příběhy vojenských dopravních letadel nás zavedou i do Afghánistánu

„Dřou fest“, ale každý se raději podívá na stíhačku, nebo v tom horším případě dokonce na bombardér. Řeč bude o...

Americké námořnictvo si u Convairu objednalo studii „létající ponorky“

Premium V 50. a 60. letech vznikala celá řada roztodivných studií a projektů vojenské techniky. Živnou půdou této činnosti byl...

Jaderný „drobek“ měl ničit strategické cíle v USA, později letadlové lodě

Velikost řízených střel byla daná požadavky na dolet, tedy množství paliva v nádržích, velikostí bojové hlavice a...

Začalo to jako chřipka, pak vzal Tereze meningokok nohy a zničil ledviny

Před čtyřmi lety si Tereza myslela, že nastydla na kole. Jenže druhý den už ležela na JIP a kvůli meningokokové infekci...

Gabriela Soukalová je poprvé maminkou, narodila se jí holčička

Bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová (31) se stala maminkou. S partnerem Milošem Kadeřábkem přivítala moderátorka na...

Žena nemá žádné kamarádky, aby nesváděla svou postavou jejich partnery

Sedmadvacetiletá Moriah Millsová z Georgie se živí jako modelka a na své křivky je velmi hrdá. Nepodstoupila údajně...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Klamala ministry, investory i sebe sama. Srdcová královna byznysu čelí soudu

Ve Spojených státech začal soud s Elizabeth Holmesovou. Vkládali do ní naději bývalí američtí ministři i ostřílení...