Kdysi, kolem roku 1967-68 vycházelo v VTM (Věda a technika mládeži) jako příloha povídání o letcích za 1. světové války, převážně na francouzsko-německé frontě. Tehdy se mnozí znali z dob ještě před válkou, protože jich bylo jako šafránu, a naráz stáli na obou stranách fronty a měli proti sobě bojovat. Krásné a často dojímavé přílohy, jak si občas dělali žertíky ale i navzájem pomáhali.

sorry, ne přílohy, ale příběhy ...

První světová měla na začátku své kouzlo jak se ti lidé k sobě chovali slušně. Jatka se z toho stala až v druhé polovině...

Pane Makovče,

podle mého názoru, rytířské tradice provozovali pouze letci.

Dobře napsáno, jen doplním jednu maličkost.

Ten poručík Léon Dévin byl asi pěknej pacholek, protože coby velitel ponorky Ampere v březnu 1916 torpédoval nemocniční loď Elektra. Naštěstí byla bez pacientů, jen s posádkou a zdravotnickým personálem a udržela se nad vodou dost dlouho na to, aby se s ní dalo přirazit na břeh.

Nadporučík Václav Voseček se svým hydroplánem potopil ponorku Surcouf a přeživší námořníky dopravil do zajetí . Ty hydroplány byly tak úspěšné že po válce dva jako kořist odvezli američané a částečně kopírovali konstrukci .

Zdroj? Protože jediná mi známá ponorka Surcouf je z konce 20. let, a jediné hydroplány na kterých létal byly Lohner E a L, sice solidní mašiny a opravdu široce kopírované, ale na začátku války, ne v roce 1918 a ne v USA. V USA prokazatelně skončil pouze jeden Brandenburg W.13, což je typ se kterým nemá Woseček nic společného, a jeden další Brandenburg neznámého typu. Dále pak v USA neměli nic co by se více než vzdáleně podobalo (kromě jednoho CVIČNÉHO typu, který navíc vycházel z domácích tradic), a navíc měli vlastní vývoj, natolik úspěšný, že na začátku války Británie kopírovala od nich. Inspiraci z R-U opravdu nepotřeovali.

Jen si tak rikam, co asi bylo tehdy vetsi blaznovstvi - vlezt do letadla, nebo do ponorky? Nejspis o tom budou nejake statistiky. Najde se tu nejaky znalec?

Ponorka

To se to řekne, "ohlásili", tenkrát se ještě komunikovalo morzeovkou. Takže "pozorovatel" musel mít i tehdejší rádiostanici, což byly první vakuové triody, žhavení z akumulátoru a napětí z anodové baterky.

Padesátikilovou bombu museli hodit ručně přes okraj trupu, dole to byl uzavřený dřevěný člun. S tou desetikilovkou to už nebyl čin hodný siláka.

S Francouzi se válčilo docela kulturně, na ruské frontě zavedli carští vojáci střely "dum dum", naříznutý ocelový plášť se po nárazu na tělo roztrhl a vyrval z těla hroudu masa jako dlaň.

50kg pumy se neházely přes okraj trupu, Lohnery je nosily zavěšené vně na bocích trupu (co nejvýše). A letci ani ponorku za letu nehlásili, žádnou radiostanici neměli, nejdřív museli přistát na základně a teprve potom mohla jít informace dál.

Super článek!

Rytířské chování....

Zajímavý článek a ještě více překvapující je skutečnost jak se čestně zachovat i vůči "nepříteli". V současné době Rus vraždí ženy a děti.

Však byla válka teprve v polovině (to úplně nejhorší mělo teprve přijít a na jiném bojišti), a navíc se potkaly dvě skupiny válečníků, které ještě měly každá víc starostí se svým vlastním válečným strojem než se samotným nepřítelem. Tak proč z toho dělat větší hrůzu něž je nezbytně nutné.

Pane Folprechte,

děkuji za krásný článek a prosím neberte v potaz moji připomínku zaslanou SZ.

Díky a ta SZ ani nepřišla.