Ledoborec USCGC Healy (WAGB-20)
Důvody, proč posilovat přítomnost v Arktidě, se dají rozdělit do dvou hlavních skupin. První jsou nerostné zdroje. Pod mělkými vodami Severního ledového oceánu by se mohlo skrývat až dvacet procent světových zásob ropy a zemního plynu. Druhá skupina pohnutek zahrnuje lodní dopravu. Severní polární čepička naší planety rychle taje. Letos v létě byla nejmenší plocha arktického ledu 4,3 milionů čtverečních kilometrů. Je to o 1,8 milionu čtverečních kilometrů méně, než kolik činí dlouhodobý průměr. Tání otvírá nové námořní trasy mezi Atlantikem a Pacifikem.
Úplně nejvýhodnější bude transpolární trasa spojující dva oceány přímo přes severní pól. Jejímu využívání zatím led brání. V blízké budoucnosti by se to ale mohlo změnit. Mohla by být prakticky použitelná už kolem roku 2050, případně ještě dříve.
Schůdnější možnost je Severozápadní průjezd napříč Kanadským arktickým souostrovím. Tato trasa je místy poměrně mělká. V některých jejích průlivech klesá hloubka na pouhých patnáct metrů. Přesto jde o čím dál tím zajímavější alternativu, zejména k Panamskému průplavu.
Nejnadějnější je zatím Severní mořská cesta. Jde o námořní trasu propojující Evropu s Asií kolem ruského pobřeží. Jen v období od letošního ledna ji využilo 79 nákladních lodí. Přepravily dohromady 2,4 milionu tun zboží. Rusko plánuje do roku 2030 navýšit tento objem na 150 milionů tun. Ani na Severní mořské cestě se ovšem běžné lodě neobejdou bez asistence ledoborců.
