Spojené státy vydaly od roku 1960 (od objevu funkčního laseru) na vývoj laserových zbraní šest miliard dolarů. Laserové zbraně však nikdy neopustily fázi technologických demonstrátorů. Jednoduše se ukázalo, že jako v řadě jiných případů lidé trpí technickou naivitou.
„Energetické zbraně byly za rohem v roce 1976, byly hned za rohem v roce 1986 a byly také hned za rohem v roce 1996. Nyní je zde obrovská opatrnost,“ říká penzionovaný generálplukovník Trey Obering.
Vize vzdušného boje pomocí laserových zbraní
Oberning připomněl neúspěšný projekt obřího vzdušného laseru ABL (Airborne Laser) umístěného v dopravním letadle Boeing. Podle Obearinga šlo o „fixaci na technologie“.
„Bylo to celé o tomto: můžeme to udělat? Nikoliv. Co bychom měli udělat a jak to operačně nasadit?“ vysvětluje Obering.
Problém laserových zbraní - naivitaPředstava o laserových zbraních se dlouho odvíjela od názoru, že to bude dokonalá zbraň. Laserová lobby tomuto názoru pomáhala, ale testy podle toho nevypadaly. „Připomínalo to starý komiks, ve kterém někdo vystřelil šíp na stěnu stodoly a pak namaloval terč kolem místa, který šipka zasáhla. Podobně vypadaly testy, po letech falešných slibů a obrovského plýtvání peněz daňových poplatníků sahající až do prvních let Reaganovy éry, se kterými přišla laserová lobby. Když nemohly vyrobit laser dostatečně lehký, aby se vešel na loď a přitom byl dostatečně silný, aby propálil kovový obal letící jaderné střely, prostě změnili svůj cíl na něco takového podobajícího se íránskému gumovému člunu,“ vzpomíná Subrata Ghoshroy na serveru The Bulletin. |
Hlavním problémem rychlejšího rozvoje laserových zbraní je spíše než technická stránka věci právě nedůvěra plynoucí z půl století trvajících nerealistických očekávání. „Energetické programy mají smíšenou podporu, ale myslím si, že podpora je čím dál silnější, protože technologie dozrává,“ cituje republikánského poslance Jima Langevina internetový magazín Breaking Defense.
„Není to zrovna nejednoduší věc (energetické zbraně – pozn. red.) na vysvětlování,“ dodává Langevin. „ Chraň bůh, pokud se do toho zaplete fyzika. Ale to není náš největší problém. Desítky let byly energetické zbraně přeceňované a plány nerealizované, to je náš největší nepřítel.“
Pentagon v současné době utrácí za laserové zbraně 300 milionů dolarů ročně. Ve všech případech však peníze jdou do vývojových a výzkumných projektů, případně do stavby technologických demonstrátorů laserových zbraní.
První nasazení
Na lodi USS Ponce bude laserová zbraň chráněna kopulí.
V současné době se však laserové zbraně již dostávají do ostrého nasazení. Příkladem je námořní laser LaWS (Laser Weapons System) o výkonu 30 kW. Laser již je několik měsíců umístěn na výsadkové lodi USS Ponce v Perském zálivu.
„Místo toho, abychom čekali na perfektní zbraň, začali jsme věci přetvářet do vojenských nástrojů, díky kterým můžeme získat nějakou zpětnou vazbu a začít s vojáky diskutovat,“ komentuje nasazení laseru LaWS Obering. „Vojáci nejenže to přijali, ale cítí se s tím pohodlně.“
Americké námořnictvo plánuje v roce 2018 nasadit na moři laser o výkonu 100 až 150 kW, tedy minimálně třikrát výkonnější než laser LaWS. Na základě testování se pak rozhodne, zda laserové zbraně budou šířeji zavedeny na lodích amerického námořnictva.
Také americké letectvo již intenzivně pracuje na prvním operačně nasaditelném laseru. Velení amerického letectva pro speciální operace AFSOC (Air Force Special Operations Command) připravuje instalaci laserových zbraní do letadel palebné podpory AC-130J Ghostrider. Letadla palebné podpory AC-130 slouží k úkolům blízké pozemní podpory, vzdušného potlačování a ochraně sil.
V případě AC-130J Ghostrider se počítá s několika stupni vývojových prací. Počátečních operačních schopností dosáhne letadlo ve verzi Block 20, ještě bez laserových zbraní. „Block 60 s lasery není deset let vzdálen, Block 60 je jen pár roků daleko,“ uvedl generálplukovník Brad Heithold, velitel AFSOC.
Laser umístěný pod trupem letadla AC-130J by měl ničit protiletecké střely a oslepovat senzory protivníka. První let AC-130J Ghostrider Block 60 se očekává v roce 2020.
Klíčovým programem americké armády je vývoj mobilního laseru HEL MD (High Energy Laser Mobile Demonstrator). Jde o laser určený k protiletecké a protiraketové ochraně pozemních jednotek.
Vývoj operačně nasaditelných laserových zbraní přitom není jen „technickým výstřelkem.“ Laserové zbraně jsou zřejmě jediný prostředek, kterým lze účinně bojovat proti přesným zbraním, ať jsou to řízené střely, balistické rakety, přesně naváděné pumy, nebo minometné a dělostřelecké rakety. Laserové zbraně se jeví navíc jako jediný efektivní prostředek boje proti dronům, které mohou na cíl útočit najednou v obrovských počtech.
„Problémy, kterým čelíme, jsou právě ty problémy, které měly laserové zbraně řešit od počátku. Jde zejména o přesné, křižující a balistické střely,“ říká Frank Kendall, náměstek ministra obrany pro akvizice, technologie a logistiku.
Kdy lze očekávat širší nasení laserových zbraní? Určitě ne dříve než za pět let. „Máme harmonogram pro energetické zbraně, využívající několik různých technologií, která vyústí k několika demonstracím během příštích pěti let,“ přibližuje nejbližší budoucnost Kendall. „Myslím, že je vše nastaveno správným tempem.“
Článek původně vznikl pro server Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.
