Americké výzkumné laboratoře letectva AFRL (Air Force Research Laboratory) zadaly firmě Lockheed Martin vývoj a stavbu demonstrátoru leteckého obranného laseru. Program nese označení SHiELD (Self-protect High Energy Laser Demonstrator).
Program SHiELD má cenu 26 milionů dolarů a řeší několik klíčových oblastí: samotný laser, podvěsný kontejner pro napájení a chlazení laseru a systém směrování laseru. Cílem programu je ověřit, zda současná úroveň vědy a techniky umožňuje zavést do výzbroje letecký obranný laser, který dokáže aktivně ničit nepřátelské protiletadlové střely země-vzduch a vzduch-vzduch.
Vývoj laseru řeší Lockheed Martin, systém cílení Northrop Grumman a firma Boeing pak kontejner a včlenění všech technologií do kontejneru. Letecké testování kontejneru s laserem začne v roce 2021.
V podstatě SHiELD funguje na stejném principu, jako již operačně nasazený obranný laser DIRCM (Directional InfraRed Counter Measures). DIRCM dokáže během letu ozařovat hlavice infračerveně naváděných protiletadlových řízených střel (PLŘS) a zmást tak jejich naváděcí systém.
SHiELD pracuje na stejném principu, jen s tím rozdílem, že teoreticky dokáže aktivně ničit jakékoliv PLŘS. Pokud se technologie osvědčí, SHiELD přinese revoluci do vedení leteckého boje vzduch-vzduch i vzduch-země.
Jedním z hlavních problémů při vývoji bojových laserů je nízká účinnost přeměny elektrické energie na samotný laserový paprsek, a tedy nutnost objemného chlazení. Starší laserové technologie vykazovaly účinnost pouze 10 %, zbytek elektrické energie se proměnil v odpadní teplo. Technologie moderních vláknových laserů zvedla účinnost na 30 až 35 %.
„V současné době jsme schopni sestrojit škálovatelný systém, který je velmi účinný při přeměně elektrické energie na vysoce výkonný laserový paprsek, a to při zachování kvality paprsku. Tím, že zachováte kvalitu paprsku, získáte z vašeho systému nejvyšší účinnost“, uvedl Rob Afzal, vědecký pracovník z firmy Lockheed Martin.
Video: Princip fungování DIRCM
„Protože je systém účinný, potřebuje méně zdrojů z platformy (letadla - pozn. red.). Vyžaduje nízké množství elektrické energie a vytváří nízké množství odpadního tepla,“ vysvětlil Afzal.
Odmítl ovšem upřesnit výkon laseru SHiELD, průběh testování i testovací letadlo. Výkon laseru je podle Afzala v „desítkách kilowattů“. Co se týče možného výkonu laseru, na začátku letošního roku firma Lockheed Martin dodala americké armádě testovací bojový laser o výkonu 50 kW.
Letecký laser se ale bude muset vyrovnat s několika problémy. V roce 2014 AFRL testovaly leteckou střeleckou věž na proudovém biz-jetu s cílem zjistit, jaký má turbulentní proudění vzduchu kolem letadla vliv na kvalitu laserového paprsku. Letecké lasery kvůli proudění vzduchu budou muset být vybaveny adaptivní optikou, kterou známe z pozemních astronomických dalekohledů.
V současné době se bojová letadla před PLŘS protivníka chrání především prostředky radioelektronického boje, klamnými fléry a také technologií stealth. Laser teoreticky přestavuje nástroj, který (v kombinaci s výše uvedenými protiopatřeními) ochrání letadlo před jakoukoliv PLŘS vzduch-vzduch i země-vzduch.
Vývoj „odolné“ PLŘS nebude navíc vůbec jednoduchý, protože ať už je střela naváděna vlastním radiolokátorem, nebo infračervenou hlavicí, musí být vybavena citlivou naváděcí soustavou – v případě radiolokátoru krytou radomem, v případě infračerveného čidla průhledným krytem. Ale jak radom, tak průhledný kryt zřejmě nelze konstruovat tak, aby dlouho odolával výkonnému laseru.
Obecně se vláknové lasery, které se nespoléhají na kapaliny nebo plyny, průběžné zmenšují a roste jejich výkon (resp. účinnost). Například v červnu 2017 firma Raytheon otestovala laserový kontejner na bitevním vrtulníku AH-64 Apache.
Bojové lasery mají ale budoucnost především v protivzdušné obraně (PVO) díky schopnosti rychlé reakce, nevyčerpatelné zásobě „munice”, bodové přesnosti a řádově nižší provozní ceně (oproti kanonové nebo raketové PVO).
Zdroj: The Drive
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.