Spojení dvou historických fotografií: vlevo krypta kostela a vpravo kostel sv. Cyrila a Metoděje
Autor: VHÚ
Přeživší parašutisté na manifestačním pochodu Prahou, 1992
Autor: VHÚ
Parašutisté před kostelem sv. Cyrila a Metoděje 18. 6. 1991
Autor: VHÚ
Vzpomínka v roce 1968
Autor: VHÚ
Okénko do krypty v roce 1946
Autor: VHÚ
Okénko do krypty v roce 1945 (vlevo). Odhalení pamětní desky padlým parašutistům 28. října 1947 (vpravo)
Autor: VHÚ
Čtyři křížky na schodišti krypty připomínají Josefa Gabčíka, Josefa Valčíka, Jaroslava Švarce a Jana Hrubého. Poslední náboj si v bezvýchodné situaci parašutisté uvnitř krypty nechali pro sebe.
Autor: David Neff, MAFRA
Snímek od nového vchodu, vybudovaného při rekonstrukci Národního památníku hrdinů heydrichiády.
Autor: David Neff, MAFRA
Celkový pohled do hlavní části krypty od schodiště, které dolů vede z chrámové lodi.
Autor: David Neff, MAFRA
Otvorem také na parašutisty volal jejich bývalý druh Karel Čurda, aby se nacistům vzdali tak jako on. „Nevzdáme se! Nikdy! Jsme Češi!“ odpověděli mu parašutisté v kryptě.
Autor: David Neff, MAFRA
Úzký otvor ve stropě krypty, používaný během dnů ukrývání. Kaplan Petřek jím dopravoval jak jídlo, tak improvizovanou toaletu. Před odstraněním desky nad schodištěm to byl jediný vstup do krypty.
Autor: David Neff, MAFRA
Vlevo pod schody se nachází kamenná deska, která na podlaze chrámové lodi kryla vstup na schodiště.
Autor: David Neff, MAFRA
Výklenky pro rakve se v době, kdy do krypty proudila voda, staly posledním útočištěm parašutistů. Německé přesile vzdorovali, včetně bitvy v chrámové lodi, sedm hodin.
Autor: David Neff, MAFRA
V hlavní části krypty jsou busty parašutistů, tumby pro rakve a schodiště, kterým se dolů snášely schrány s ostatky duchovních.
Autor: David Neff, MAFRA
Na řadě míst v kryptě jsou stopy kulek. Rychlopalnými zbraněmi vyzbrojení Němci museli svést s parašutisty tvrdý boj, než kostel obsadili.
Autor: David Neff, MAFRA
Vpravo dole pod otvorem na ulici je díra, kterou obklíčení parašutisté měli kutat do zdi, a zkusit tak jedinou naději, která jim zbývala, že se prokopají do kanalizace. Historici ale soudí, že pokus o únik kanalizací je mýtus.
Autor: David Neff, MAFRA
Prostor krypty pod pravoslavným chrámem sv. Cyrila a Metoděje má tvar písmene L. V jeho kratším rameni je otvor do Resslovy ulice. V tomto otvoru se hasiči a parašutisté přetlačovali o hadice s vodou.
Autor: David Neff, MAFRA
Posledním úkonem pak byla identifikace parašutistů před kostelem. Odměnu, která v konečné výši činila 20 milionů korun, si po pěti milionech rozdělili Karel Čurda a Viliam Gerik – výsadkář z paraskupiny Zinc, který otočil a pomáhal Němcům. Zbylých 10 milionů si rozdělilo sedm Němců a 53 občanů protektorátu – například svědčící řidiči tramvají.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Posledním útočištěm čtveřice schované v kryptě se staly úzké výklenky pro rakve. Zde zhruba čtyři hodiny po začátku bojů o kostel ukončili život vlastní rukou. Do zajetí tak nepadl ani jeden.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Zatímco Adolf Opálka, Josef Bublík a Jan Kubiš bránili prostor kostela, další čtyři parašutisté – Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Valčík a Josef Gabčík – zůstávali v kryptě kostela.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Stropní vchod do krypty, kterým na parašutisty volal jejich bývalý druh Karel Čurda, ať se vzdají. Lákal je dokonce, že se jim nic nestane. Gestapáci totiž chtěli parašutisty dostat živé, což se jim nepovedlo.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Jedním ze symbolických momentů bitvy byl boj o žebřík. Parašutisté ho používali k vyrážení hadic, jimiž hasiči do krypty pumpovali vodu. Četníkům se nakonec podařilo přetahovanou vyhrát a žebřík uzmout.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Čtveřice parašutistů v kryptě obleženého pravoslavného kostela podle původních zpráv kutala železnou tyčí otvor, kterým se chtěli dostat do kanalizace a uprchnout. Dnes už se ví, že to není pravda, vykutaný výklenek ve zdi sklepení vznikal až později. Němci však z toho, že se krypta zaplavovala jen pomalu, usoudili, že nějaká úniková cesta existovat může, a urychlili dobývání kostela.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Detail hadice vedoucí dovnitř kostela. Hasiči se ji snažili nasměrovat do krypty, zbylí parašutisté zevnitř odpovídali střelbou. Okénkem vyhazovali zpět i dýmovnice se slzným plynem a granáty. Ke kapitulaci se je marně snažil přemluvit i Karel Čurda, který se stal konfidentem gestapa. Sám byl parašutistou ze skupiny Out Distance, později v průběhu války si změnil jméno, oženil se s Němkou – a začal hodně pít. Po válce se sám přihlásil policii, byl odsouzen k smrti a odmítl žádat o milost. Byl popraven v dubnu 1947.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Kryptu obklíčeného kostela se Němci rozhodli vyplavit. Vzadu je vidět hadice, kterou přivolaní čeští hasiči čerpali dovnitř vodu.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Kostel, v němž se podle výpovědí mučených odbojářů ukrývají parašutisté, obklíčilo 740 příslušníků Waffen SS a čtyřicet členů pražského gestapa. Sedmnáct důstojníků, kteří akci veleli, neponechalo nic náhodě a nachystalo vnitřní a vnější smyčku obklíčení. Vnější linie sahala od Vltavy až na Karlovo náměstí.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Zásah proti parašutistům, ukrytým v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, začal po intenzivním a brutálním honu 18. června 1942 ráno. Od čtvrté ráno ke kostelu najížděla auta gestapa.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Chicheley Hall ve střední Anglii. Jedno z míst, kde se cvičili českoslovenští parašutisté před odletem do protektorátu. Probíhal zde například střelecký výcvik a konspirační kurz.
Autor: Post Bellum