Hirošima ani Nagasaki. Až Sovětský svaz zlomil Japonsku vaz, tvrdí historik

Před 80 lety zničily jaderné pumy japonská města Hirošimu a Nagasaki. Existuje však i názor, že to bylo zbytečné. Američan Ward Wilson ve své knize z roku 2013 tvrdí, že shození atomových bomb na Japonsko nebylo z vojenského hlediska příliš důležité a o konci války rozhodl vstup SSSR do bojů s Japonskem.

Otázka, že byl jaderný úder na města Hirošima a Nagasaki oprávněný a nutný, byla a zůstává předmětem sporů i po konci studené války. Východní blok byl v odsouzení bombardování samozřejmě oficiálně jednotný, zajímavější však byla debata na Západě.

I tam se totiž našli lidé přesvědčení o zbytečnosti atomového bombardování v srpnu 1945. Zhruba před půl stoletím začal historik Gar Alperovitz veřejně obhajovat tezi, že Japonsko bylo připraveno se vzdát, a nejspíše by to udělalo už před začátkem americké invaze, která byla plánována na 1. listopadu 1945.

Bomby byly nutné,

argumentuje Radek Panchartek v textu s jiným pohledem na srpnové události v Japonsku a průběh operací, které jim předcházely.

Proti Alperovitzovým názorům se postavila celá skupina odborníků, pamětníků i teoretiků (tj. dalších historiků), kteří považovali názor za zcela neopodstatněný a přinejmenším zavádějící. Jejich argumentaci shrnuje text Radka Panchartka na Technetu.

V tomto textu bychom rádi představili pohled jednoho z Alperovitzových názorových následovníků, Američana Warda Wilsona. Je autorem knihy „Pět mýtů o jaderných zbraních“ (Five Myths About Nuclear Weapons), ve které se věnuje i otázce, zda druhou světovou válku skutečně ukončily atomové bomby dopadající na Hirošimu a Nagasaki.

Den po dni

Nejprve jen základní fakta: v srpnu 1945 byly už v moci japonského císařství jen samotné Japonské ostrovy a značné území v Asii, které zahrnovalo dnešní Koreu, část Číny a Mongolska. Japonské námořnictvo jako bojeschopná síla neexistovalo, a tak se Japonsko případné invazi nemohlo bránit jinak než na linii pobřeží. Vylodění amerických sil tak bylo považováno jen za otázku času.

Zdevastované Nagasaki v roce 1945

Japonské vedení se navíc muselo obávat, že by se k válce mohl přidat i Sovětský svaz. Ten zbytku Spojenců slíbil, že asijskou frontu otevře do tří měsíců po skončení války v Evropě. Termín se blížil a na asijských územích SSSR už byla připravená mohutná armáda o síle zhruba 1,5 milionů mužů. V této situaci 6. srpna americké letectvo svrhlo atomovou bombu na Hirošimu a 9. srpna na Nagasaki. Japonsko se v noci z 9. na 10. srpna vzdalo.

Na první pohled se zdá být souvislost mezi těmito událostmi poměrně jasná, až přímočará. Wilson vidí ovšem několik problémů, které dohromady podle něj tradiční interpretací podkopávají.