Ponorka I-25 a hydroplán Jokosuka E14Y (ve spojeneckém kódu Glenn)
Na přelomu léta a podzimu 1942 Japonci provedli zajímavou diverzní akci. Aktéry se stali dva muži – letecký důstojník ponorky I-25 Nobuo Fudžita a jeho kapitán Meidži Tagami. Fudžita byl zkušeným bombardovacím pilotem, krátce před válkou se přeškolil na ponorkové hydroplány a po krátké službě na ponorce I-23 přestoupil na I-25. S pozorovatelem Šódžim Okudou vytvořil sehraný tým a společně podnikli úspěšné průzkumné lety nad Sydney, Melbourne a přístavy na Novém Zélandu.
Budete bombardovat les!
V březnu 1942 se stali aktéry historky, o níž se možná doslechl Quentin Tarantino, protože se podezřele podobá jedné scéně z filmu Pulp Fiction. Při nočním průzkumném letu nad Suvou, hlavním městem souostroví Fidži, kdosi na zemi letoun zpozoroval a rozsvítil pátrací reflektor.
Minulé díly: |
„Co mám dělat, pane?“, zeptal se Okuda.
„Odpověz něco“, opáčil Fudžita.
„A co?“ nevěděl si rady pozorovatel.
„Odpověz něco!“
Zmatený Okuda popadl signální lampu, japonskou morseovkou zablikal slovo „něco“ a – reflektor zhasl…
Nehledě na zábavný kousek, Fudžita coby emeritní pilot bombardéru s kapitánem Tagamim a prvním důstojníkem Cukudou často debatoval o vyzbrojení hydroplánu bombami. Technicky to šlo. Pokud by Fudžita letěl sám, hydroplánek by pár desítek kilogramů pum unesl. Otázka zněla, nač bomby shodit tak, aby to dávalo smysl. Cukudo navrhoval zdymadla v Panamském průplavu nebo americké letecké továrny na západním pobřeží. To dávalo smysl, jenže taková akce se nemohla obejít bez souhlasu vyšších míst, která se vůči nápadům ponorkářů nikdy nestavěla s nadšením.
Věc nakonec vyřešil kapitán Tagami. Utrousil slůvko tu či onde, přičemž si pečlivě vybíral „cíle“, o nichž předpokládal, že o nápadu popřemýšlejí a předají jej výš. A tak když I-25 v červenci 1942 kotvila v Jokosuce, místní listonoš na palubu doručil stručný telegram: „Rotmistr Fudžita okamžitě k raportu na Císařské námořní velitelství.“
Fudžita nasedl na vlak a v Tokiu se ohlásil u fregatního kapitána Šódžiho Jury, ponorkového experta v Jamamotově štábu. Sotva se pozdravili, dveře kanceláře se rozletěly a do veřejí rázně vykročil princ Takamacu, mladší bratr císaře Hirohita. Bez zbytečných řečí ukázal mapy ukořistěné na atolu Wake s částí amerického západního pobřeží: „Fudžito, budete bombardovat les. Tady.“ prohlásil Takamacu a zapíchl prst do mapy kdesi v Oregonu. Následně zkoprnělému rotmistrovi vysvětlil, že pořádný lesní požár může nejen napáchat velké škody, ale i donutit část amerických sil k přesunu na obranu vlastní pevniny.
Jak císařův bratr řekl, tak se stalo. I-25 opustila Jokosuku 15. srpna a kromě obvyklé výzbroje nesla šest 76 kg zápalných bomb. Fudžita měl tedy les bombardovat třikrát. Za tři týdny ponorka potkala jakousi nákladní loď a počastovala ji torpédovou salvou. Kapitán Tagami si nárokoval minimálně jeden zásah, nicméně americké zdroje jej nepotvrzují.
Sedmého září už I-25 křižovala u oregonského národního parku Port Orford Heads a dva dny čekala, než počasí dovolí start letounu. Pak Fudžita nahodil motor a katapult vymrštil hydroplán Jokosuka E14Y do vzduchu. Let proběhl v pořádku a Fudžita shodil dvě pumy do lesů u Mount Emily nedaleko městečka Brookings. Zpáteční let se obešel bez potíží, avšak krátce poté, co rozebraný letoun zmizel v hangáru, na I-25 se snesl bombardér Lockheed Hudson pilotovaný kapitánkou Jean Doughertyovou. Tři bomby zničily anténu, způsobily průsak vody v místnosti radisty, ale na přerušení mise nestačily.
Přítomnost ponorky však byla prozrazena a příští dny ji v oblasti hledalo vše, co mělo lodní či leteckou vrtuli. Proto se Fudžita s Tagamim rozhodli, že druhý bombardovací let provedou v noci, navigačním bodem měla být světla majáku na mysu Blanco. Zpáteční let se v raním šeru změnil v noční můru a Fudžita přežil jen proto, že z nádrže ponorky unikalo palivo. Pilot se tenkého proužku nafty na hladině držel jako klíště a nakonec svou ponorku našel dřív, než mu došel benzin. Třetí útok se pro bouřlivé moře a hustou mlhu neuskutečnil a kapitán Tagami během čekání „jen“ potopil středně velké tankery Camden a Larry Doheny.
