Psal se první březen 1954. Japonský trawler Dai-go Fukuryū Maru, v překladu Šťastný drak 5, rybařil asi 130 kilometrů východně od atolu Bikini. Měl za sebou už poměrně smolnou plavbu. Napřed najel na mělčinu. Pak přišel o polovinu sítí. Změna kurzu směrem k Bikini byla posledním pokusem zabránit, aby se výprava stala absolutním propadákem. Smůla třiadvaceti rybářů, kteří tvořili posádku dřevěné lodě poháněné slabým a poruchovým dieselem, však měla být ještě daleko větší.
V 6.45 ráno se na západě objevila ohnivá koule jasná jako samo Slunce. Způsobil ji americký jaderný test Castle Bravo. Termojaderná nálož měla mít podle výpočtů sílu odpovídající šesti megatunám TNT.
Kalkulace však byly chybné. Část materiálu bomby měla sloužit jen jako výplň. Zapojila se však do reakce. Exploze tak odpovídala patnácti megatunám. Bylo to tisíckrát víc než výbušné zařízení svržené na Hirošimu. Navíc se otočil vítr.
Tlakovou vlnu po výbuchu přežila Dai-go Fukuryū Maru bez potíží. Byla od epicentra dostatečně daleko. Několik hodin po explozi se však na palubu trawleru začal snášet jemný prach.



















