Kořeny ozbrojeného konfliktu mezi dvěma blízkovýchodními státy se dají vystopovat až k islámské revoluci v Íránu z roku 1979. Izrael vycházel dobře s režimem posledního šáha Pahlavího. Po náboženském převratu přišel prudký obrat. Současný vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí označuje Izrael jako rakovinu a přeje si jeho zkázu. Bezprostřední příčina války však souvisí s íránskou snahou vyrobit jadernou zbraň. Značný podíl na ní měla diplomatická neobratnost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
V roce 2015 se Írán dohodl se zástupci vyspělých zemí, že svůj jaderný program zmrazí. Výměnou za to měl dostat částečné uvolnění sankcí. Donald Trump však v roce 2018, během svého prvního prezidentského období, dohodu anuloval.
Udělal to navzdory zprávám Mezinárodní agentury pro atomovou energii, podle níž Teherán podmínky dohody dodržoval. Írán se následně znovu pustil do obohacování uranu. Měl dosáhnout podílu izotopu 235U šedesát procent. K výrobě jaderné zbraně je potřeba 85 procent a víc.
