Izraelsko-americké útoky na Írán pokračují. Jejich cíle jsou však nejasné. Americký prezident Donald J. Trump jich už uvedl víc. Svá vyjádření často mění. Dvojčlenná koalice se má snažit odvrátit bezprostřední íránskou hrozbu, ať už to znamená cokoliv. Chce také Teherán zcela připravit o veškeré raketové a vojenské schopnosti. Pokouší se rovněž zabránit vzniku íránské jaderné zbraně. Válka by ve velmi trumpovském duchu měla zabezpečit i íránské přírodní zdroje. Kromě toho má operace dosáhnout změny režimu.
Poslední zmíněný cíl působí nerealisticky. K jeho splnění by pravděpodobně byla třeba pozemní invaze. Ta se však zdá jen velmi nepravděpodobná. Podobně je to i s íránským jaderným programem. Útoky ze vzduchu ho mohou nanejvýš zpomalit.
Operace navíc odporuje mezinárodnímu právu. Poukazují na to i někteří donedávna velmi blízcí spojenci Washingtonu. Velká Británie a Španělsko dokonce odepřely Spojeným státům své letecké základny.
Američané a Izraelci však nejspíš šíitskou diktaturu opravdu připraví o značnou část možností vést válku mimo vlastní území. Mají nepochybnou technickou, materiální i hospodářskou převahu. S jejich využitím dosáhli už několika úspěchů, které se zapíšou do dějin válčení.
