Lounge – pořad iDNES.tv
Sledovat další díly na iDNES.tvShoda zazněla překvapivě jasně. Česká populace není na krizi připravená, ale nejde o selhání jednotlivců. Dlouhá léta nás totiž utvrzovali v tom, že žádné ohrožení nepřijde. Ten relativně rychlý přechod sice začíná uvažování lidí měnit, ale zatím pomalu. Za státy, jako jsou Finsko, Polsko anebo pobaltské země, stále výrazně zaostáváme.
Hosté pořadu

Radek Slabý
Adventure Menu & PRO-RATION
Radek Slabý je zakladatelem značek Adventure Menu a PRO-RATION, které se zaměřují na výrobu kvalitního hotového jídla pro outdoor, cestování i krizové situace. Pod jeho vedením se firma prosadila nejen v Česku, ale i na zahraničních trzích, kde si získala reputaci díky důrazu na chuť, nutriční hodnoty a trvanlivost produktů. Dlouhodobě se věnuje tématům krizové připravenosti, logistiky zásobování a vývoji potravin pro mimořádné události.

Michal Ščepko
Rigad
Michal Ščepko je silový a kondiční trenér a externí spolupracovník společnosti Rigad. Má dvacetileté zkušenosti v Ozbrojených silách Slovenské republiky, kde působil jako instruktor vojenského potápění. Je jediným úspěšným absolventem výcviku US Navy SEAL BUD/S ze Slovenska i Česka. V současnosti se věnuje instruktáži přežití a vedení taktických kurzů. Specializuje se na krizovou přípravu, fyzickou odolnost a psychickou připravenost v extrémních podmínkách.
Nejdřív dýchat, pak myslet, až potom jednat
Co je obecně v krizové situaci nejpodstatnější? Michal Ščepko, který má za sebou jeden z nejnáročnějších vojenských výcviků světa u Navy SEALs, odpovídá bez zaváhání: „Jednoznačně klidná mysl. Člověk musí nejdříve dýchat, potom myslet a až potom konat.“ Tělo je podle něj důležité, ale bez hlavy ho nelze správně použít.
Právě psychická odolnosti a schopnost překonání vlastního komfortu lidem podle Ščepka nejvíc schází. „Už jenom cvičně si vyzkoušet ten diskomfort se mnozí velmi obávají,“ popisuje zkušenost ze svých třídenních kurzů přežití. Nejde v nich přitom o fyzické ničení, ale o scénářová cvičení – postavit přístřešek, rozdělat oheň, najít vodu. A hlavně zjistit, že to jde.
72 hodin, které rozhodnou
Základní strop, na který by se měl připravit každý, je podle Radka Slabého jasný: přežít 72 hodin bez elektřiny. To znamená mít doma zásobu vody, jídla, energie a základního zdravotního vybavení. „Jedna věc je mít materiál, ale druhá mít schopnosti ho reálně použít,“ zdůrazňuje.
A co si dát do spíže? Michal Ščepko radí jasnou strukturu: konzervované nebo sušené maso (bílkoviny), rýži, těstoviny nebo mouku (sacharidy) a olej, ořechy či semínka (tuky). K tomu jednu položku, která se často podceňuje – pochutiny. „Sůl, cukr, koření, a co je nejdůležitější – káva, čaj, čokoláda. V krizi to dokáže člověku dát mentální boost, psychicky ho to uklidnit,“ říká.
Podobnou službu v menší prostorové náročnosti mohou udělat tzv. Adventure emergency packs – balíčky, obsahující dvě hotová jídla, dvě energetické tyčinky, dvě vody a samoohřev. Původně vznikly pro záchranné složky, které potřebovaly mít v krizových situacích jednoduchý přístup ke kvalitnímu jídlu a čisté vodě. Využít se dají díky své skladnosti jak v menších bytových prostorách, tak třeba i v autě, pro případ, že by člověk uvízl v nějaké mnohahodinové zácpě. Další výhodou balíčků je dlouhá, mnohdy až patnáctiletá, trvanlivost.
Evakuační zavazadlo? Základem je nůž, křesadlo a filtr
Pokud by došlo na rychlé opuštění domova, měl by mít člověk připravené takzvané evakuační zavazadlo. Instruktor taktických kurzů vyjmenovává tři naprosté základy: „Nůž, křesadlo a nějaký filtr na vodu. S nožem si dokážete velmi pomoci, s křesadlem vyrobíte teplo a s filtrem pitnou vodu.“
K tomu doporučuje přidat kompas, termofólii („vynikající věc, která vám dá teplo“) a vysílačku, která má světlo, rádio a solární nabíječku. Rádio na baterky je podle obou hostů klíčové – stát má povinnost informovat a hlavním kanálem má být veřejnoprávní rozhlas.
Radek Slabý upozorňuje v krizi na jeden zásadní, často podceňovaný prvek: sílu komunity. „Na vesnicích existuje, ve městech bohužel skoro vůbec. Přitom je to první věc, která by v krizi měla fungovat – každý umí něco jiného, pomůžeme si navzájem.“
Hotovost, zbraně a tenká hranice sebeobrany
Je potřeba si také uvědomit, že v krizi nefungují bankomaty ani terminály. „Bez hotovosti jste ztraceni,“ připomínají experti. Minimálně by měla být doma hotovost na týden pro celou rodinu, někteří doporučují až na šest měsíců. K penězům je podle Radka Slabého taktické přidat ještě „drahý kov“ – šperky nebo mince, které si udrží hodnotu.
iDNES LOUNGE
Sledovat další díly na iDNES.tvCo by si měl člověk odnést jako první krok, pokud začíná od nuly? „Vytvořit evakuační zavazadlo a zásoby na 72 hodin až dva týdny v domácnosti,“ shrnuje Radek Slabý. Michal Ščepko k tomu dodává: „Připravenost nebrat jako extrém, ale jako naprosto přirozenou věc. Naše babičky to tak měly.“
A poslední rada? Nenechat se odradit posměchem. „Drtivá většina populace si dlouho myslela, že jsme v totálním bezpečí. Každý, kdo se připravoval, byl za divného. Vymýtit to bude chtít čas nebo úsilí autorit,“ uzavírají oba.























