Na podzim bývá před devátou ranní v Loretánské ulici na Hradčanech ještě relativní klid. Zvonkohra na nedaleké Loretě začíná hrát teprve za hodinu, zástupy turistů se tudy k impozantnímu sídlu hlavy státu povalí v plné síle až později. Skupina mužů a žen, kteří se přesto už teď scházejí u kasáren Hradní stráže, se na okolí dívá trochu jinýma očima – pokud by se jim to, co dnes zažijí, líbilo a uspěli by při výběru, mohli by za pár měsíců nehnutě stát s puškou třeba u Matyášovy brány do Pražského hradu. A turisté by si je fotili na památku. Právě teď tak mají jedinečnou příležitost zjistit, jestli je pro ně služba u Hradní stráže to pravé.
„Nemáme naplněný stav, a tak jsme se rozhodli podpořit nábor a udělat pro potenciální zájemce akci, při níž by si mohli službu u Hradní stráže prohlédnout a trochu i vyzkoušet,“ vysvětluje major Jiří Havel, co bylo motivací pro spuštění projektu Hraďákem na zkoušku.
Když byla koncem září pozvánka zveřejněna na sociálních sítích a náborovém webu doarmady.cz, nikdo nevěděl, jaký o akci bude zájem. Zvlášť když účast byla podmíněna věkem 18 až 35 let, výškou 175 až 195 centimetrů, středoškolským vzděláním a čistým trestním rejstříkem (aby se vyřadili ti, kdo by na případné přijetí stejně neměli šanci). Ale přišlo příjemné překvapení – první termín pro dvacet lidí byl plný skoro hned, takže byl přidán (a obsazen) druhý. Teď už se plní dokonce třetí turnus, naplánovaný na 12. prosince.
V tom, co je na akci přivádí, se přítomní většinou shodují. „Chci se o práci Hradní stráže dozvědět co nejvíc. Mám hotové všechny přijímací procedury do armády a teď si chci vybrat útvar, kde by se mi líbilo sloužit,“ vysvětluje dvacetiletá Karolína Valášková. Do armády chce i devatenáctiletý Vojtěch Zemba, který přijel zřejmě z největší dálky – až z 300 kilometrů vzdáleného Krnovska. „Táta byl u policie, takže mám k ozbrojeným složkám od malička nakročeno. Třeba mne Hradní stráž zaujme,“ říká a dodává, že uvažuje i o studiu Univerzity obrany.
Hned na začátku akce ve tři sta let starém Martinickém paláci, kde Hradní stráž sídlí už od 50. let minulého století, vítá potenciální uchazeče její velitel, plukovník generálního štábu Jaroslav Ackermann. Následují informace o tom, jak se příslušníci stráže chystají do služby, kdo se stará o nažehlené parádní uniformy a co všechno vlastně služba na Hradě obnáší. Nejde totiž ani zdaleka jen o nehybné pózování v pozoru před strážními budkami. „Takových stanovišť je jen pár. Zájemcům jsme ukázali i pohyblivá strážní stanoviště, kde naši vojáci v areálu Hradu hlídají v maskáčích s pistolí nebo útočnou puškou,“ popisuje major Havel. Dopolední ukázková část zahrnuje i slavnostní střídání stráží. A samozřejmě oběd ve vojenské jídelně.
Po obědě by to možná chtělo šlofíka, ale je tomu přesně naopak. Jestliže dopoledne bylo spíš „poklidně ukázkové“, teď je na řadě „zážitková část“. Když mají zájemci o práci u Hradní stráže předvést základní pořadové cviky s puškou, poprvé si mnozí z nich nejspíš uvědomí, kolik hodin dřiny a tréninku za dokonalostí skutečného střídání Hradní stráže stojí. A zážitky na vlastní kůži pokračují. Instruktor služební sebeobrany vyzve dva návštěvníky, aby se ho pokusili složit na zem. Chvíle usilovného zápolení, při němž si zkušený bojovník dává pozor, aby hostům neublížil… „Aspoň se taky trochu vyváleli po zemi a umazali,“ usmívá se major Havel po této části dne.
Seznámení se s útočnou puškou BREN 2 a pistolí CZ 75 Phantom a jejich vyzkoušení na střeleckém trenažéru, kde trénují profesionální vojáci, už je závěrečnou třešničkou na dortu. Počasí vyšlo, svítilo sluníčko, všeobecná spokojenost. Někoho nadchly především přehlídkové parády, jiného trénink boje zblízka či třeba střelba.
„Bylo to dokonalý. Vyčerpávajícím způsobem nám zodpověděli všechny otázky, které jsme měli,“ pochvaluje si dvaadvacetiletý vysokoškolský student Tomáš Havlíček. Protože už má bakalářský diplom, mohl by pomýšlet i na důstojnickou pozici. Místa určená pro nábor jak k Hradní stráži, tak do celé armády, jsou dostupná nawebu doarmady.cz. „Ještě si to musím srovnat v hlavě,“ odpovídá na otázku, jestli k Hradní stráži nastoupí. Uvidíme. Třeba se za nějaký čas budete u Matyášovy brány fotit právě s ním.