Nerozumím větě "Při poválečném rozšíření vícehlavňových vrhačů protiponorkových náloží význam „lodních“ hlubinných náloží značně poklesl." Proč lodní v uvozovkách? a "lodní" hlubinné nálože přeci byly vícehlavňové? A naopak - vícehlavňové vrhače přeci vrhaly hlubinné nálože, ne? Takže co bylo to, co po válce nahradilo "lodní" hlubinné nálože? Jsem asi pomalu chápavý... jinak zajímavé čtení, o těch cyklických vlnách jsem taky nikdy neslyšel. Ve filmech vždycky jen to "bum".

Protože jsou ještě "letecké" hlubinné nálože, které se používají dodnes. Vícehlavňové vrhače typu Hedgehog a ruské RBU nevrhají hlubinné nálože, ale protiponorkové nálože s kontaktními zapalovači. Na RBU je možné nastavit i hloubku exploze, ale to se moc nepoužívá, kvůli zahlcení sonaru.

Jediné poválečné vrhače hlubinných náloží byly Squid a Limbo.

Čtivě napsáno.

To s cyklickými rázovými vlnami, které střídavým ohýbáním trupu ponorky trup rozlámou jsem vůbec nevěděl.

Měl jsem za to, že vnější trup ponorky prorazí primární exploze a poté, co imploduje vzniklá bublina žhavých plynů je vnitřní trup ponorky proražen proudem vody vyplnujicim prázdný prostor. Takový "efekt vodního kladiva". (Před lety jsem takový popis četl u popisu zásahu lodi torpédem. Vzniklá bublina plynu prorazila trup lodi, poté co bublina imlodovala se do prázdného prostoru vhrnula voda, která doslova "vytryskla" dovnitř díry v trupu lodi a bourala vše co jí stálo v cestě. Nazvali to tam efekt vodního kladiva. Velké lodě se proti tomu prý chránily podélnými přepážkami - asi jako vana ve vaně. Součástí těchto prostorů prý byly i nádrže).

Dost možná by (pasivní) ochrana proti torpédům mohla být námětem na další článek.

Uvítal bych článek o Lotharu von Arnauld de la Perière .. ten za velké války potopil tuším na 200 lodí. A co je překvapující, přežil ..

Díky.

Pěkný článek, díky.