Září 1993 Čtyři dny v Abcházii
20. září – Tupolev Tu-134 A registrace 65809 byl zničen dělostřeleckou palbou a raketou na letištní ploše v Suchumi. Na palubě letounu se v době incidentu nikdo nenacházel.
21. září – Tupolev Tu-134 A registrace 65893 společnosti Transair Georgia byl před přistáním v Suchumi zasažen raketou země-vzduch Strela-2, odpálenou z motorového člunu na moři. Na palubě letounu, který se zřítil do Černého moře z výšky 300 metrů, zahynulo všech 27 osob.
22. září – Tupolev Tu-154 B registrace 85163 společnosti Orbi Georgian Airwyas byl před přistáním v Suchumi zasažen palbou z přenosných zbraní. Ve stroji, který dopadl vedle dráhy, zahynulo 108 ze 132 lidí.
23. září – Tupolev Tu-134 A 65501 shořel po zásahu granátem během nastupování cestujících. Ze třiceti ohrožených lidí byli někteří zraněni a jeden člen posádky zahynul. Téhož dne byl na letištní ploše během minometného útoku abchazských separatistů zničen i Tupolev Tu-154 B registrace 85359.
Černé dny útoků na dopravní letadla, při kterých zahynulo 136 lidí, byly v září 1993 součástí ofenzívy proti gruzínským silám v Suchumi. Po dobytí města se rozpoutala etnická čistka známá jako Masakr v Suchumi, při níž povstalci zabili podle některých odhadů tisíce civilistů. Podle četných svědectví zabíjeli muže, ženy i děti. Řadu obětí pachatelé velmi pravděpodobně před smrtí mučili či znásilnili. Kvůli následkům čistky opustilo oblast podle dostupných údajů víc než sto tisíc obyvatel.
Abcházie, která podle mezinárodního práva stále náleží Gruzii, se po devatenácti letech konfliktu v roce 2008 fakticky stala ruským protektorátem. Zhruba čtvrtmilionová země je závislá na ruské vojenské, hospodářské a finanční pomoci a kvůli vojenské přítomnosti Ruska je často označována za Ruskem okupované území.
6. dubna 1994, vládní letoun Rwandy Záminka ke genocidě
Poblíž mezinárodního letiště v Kigali byl raketou země-vzduch sestřelen Dassault Falcon 50 imatrikulace 9XR-NN, na jehož palubě se nacházeli rwandský prezident Juvénal Habyarimana, prezident Burundi Cyprien Ntaryamira a několik dalších významných představitelů obou zemí. Letoun byl na cestě z Dar es Salaamu do Bujumbury a v Kigali měl mít jen mezipřistání.
Smrt Habyarimany, který ve funkci upřednostňoval hutuské etnikum rwandského obyvatelstva a podporoval Huty také v boji proti tutsijské vládě v sousedním Burundi, vyvolala obrovské vlny násilí, které vedly až ke genocidě rwandského obyvatelstva. Cílem se stali především Tutsiové a politicky umírnění Hutuové. Při genocidě přišlo o život 800 tisíc až jeden milion lidí. I když okolnosti atentátu nebyly nikdy přesně objasněny, z přípravy útoku na letoun byla obviňována Rwandská vlastenecká fronta a její vůdce Paul Kagame.
4. října 2001, Siberia Airlines Ukrajina si dala na čas
Letoun Tu-154 M RA-85693 společnosti Sibir Airlines byl charterový let mířící na začátku října 2001 z Tel Avivu do Novosibirsku. Bohužel pro posádku i cestující na palubě ve stejné době probíhalo v okolí města Feodosija na Krymu cvičení ukrajinské protivzdušné obrany.
V jeho průběhu byla z protiletadlového kompletu S-200 M „Vega M“ vypálena střela V-880 (5V28), která původně mířila na umělý cíl. Ten však těsně předtím úspěšně zasáhla střela z kompletu S-300. Střela, která ztratila svůj cíl, se místo autodestrukce zaměřila na dopravní letoun vzdálený 250 km mimo oblast cvičení. Rakety V-880 mají totiž operační dosah 300 km a dosáhnou maximální výšky až 29 km.
Střela explodovala patnáct metrů nad letounem usazeným na letové cestě B-145, vedoucí přes Černé moře, v letové hladině FL 360 (tj. 10 970 metrů). Náhlá dekomprese a požár způsobily pád letounu do Černého moře, které v hloubce 2 000 metrů pohřbilo 66 cestujících a 12 členů posádky.
Ukrajina vinu nejdřív popírala. Článek v britském deníku The Telegraph zveřejněný druhý den po katastrofě přinesl vyjádření ruských činitelů, že tvrzení o sestřelení raketou země-vzduch si „nezaslouží pozornost“. (Připomínáme, že Rusko a Ukrajina tehdy ještě byly úzce spřátelené země.) Ruský prezident Vladimir Putin sdělil, že „zbraně použité v takových cvičeních mají vlastnosti, které jim znemožňují dostat se do letového koridoru, kterým se letadlo pohybovalo.“ Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Konstantin Chivrenko poznamenal, že „ani směr, ani dosah raketových střel neodpovídají praktickému ani teoretickému místu, ve kterém letadlo explodovalo.“
Ale stejně jako před pár dny v Íránu důkazy nakonec převážily. Ukrajinská strana po několika dnech přiznala odpovědnost za neúmyslné sestřelení charterové linky, kterou do Ruska cestovali Izraelci navštívit své příbuzné. Po diplomatických jednáních nakonec příbuzným obětí vyplatila patnáct milionů dolarů odškodného.