Sobota 16. ledna 2021, svátek má Ctirad
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 16. ledna 2021 Ctirad

Čínská strategie obrany proti jadernému útoku. Musí to jít bez antiraket

Čína je jadernou mocností vlastnící mezikontinentální balistické rakety. Buduje rovněž vlastní systém včasné výstrahy před jaderným útokem. Jenže nemá protiraketový obranný systém proti balistickým střelám druhých států.

Čínské mezikontinentální jaderné střely DF-41 | foto: YouTube

Pro nalezení odpovědi na otázku, proč Čínská lidová republika (ČLR) nemá národní protiraketový obranný systém proti mezikontinentálním balistickým raketám (ICBM, Inter Continental Ballistic Missile) druhých států, je potřeba se podívat na geopolitické postavení Číny v regionu a také na její stav a vývoj raketových technologií. Naznačíme také, proč čínská armáda (PLA, People’s Liberation Army) považuje schopnost používat vesmírné systémy – a odepřít je protivníkům – za důležitější než vybudování národní protiraketové obrany.

Strategické cíle Číny a přijatá opatření

Ministerstvo obrany Spojených států amerických (DoD, Department of Defense) ve své výroční zprávě z 2. května 2019 pro Kongres Spojených států „Stav vojenského a bezpečnostního vývoje Čínské lidové republiky“ vidí strategické cíle Číny takto:

  • Čína těží z toho, co její vedení považuje za „období strategické příležitosti“ během prvních dvou desetiletí 21. století, aby se mohla rozvíjet na domácím trhu a rozšířila svou „komplexní národní moc”.
  • Čína se stále více snaží využít svého rostoucího ekonomického, diplomatického a vojenského vlivu k vytvoření regionální převahy a rozšíření svého mezinárodního vlivu.

Pro příští tři desetiletí je záměrem Pekingu vytvoření silné a prosperující Číny na mezinárodní scéně, která je vybavena armádou „světové úrovně“ zajišťující čínský status jako mocnosti s cílem stát se předním státem v Indo-tichomořském regionu.

Území Číny je rozděleno na pět válčišť s vlastním velitelstvím. Každé velitelství má vlastní operační a strategické plány, samostatně reaguje na válečné hrozby ve svém regionu a zodpovídá za územní celistvost a svrchovanost Číny.

Tchaj-wan trvale zůstává hlavním „strategickým směrem“ PLA. Dalšími strategickými směry jsou Východočínské moře, Jihočínské moře a čínské hranice s Indií a Severní Koreou.

V případném regionálním sporu je využíván zejména soubor taktických činností nastavených tak, aby zůstaly pod prahovou hodnotou vyvolávající ozbrojený konflikt se Spojenými státy, jejich spojenci, partnery nebo jinými aktéry v Indo-tichomořském regionu.

Tyto taktiky jsou zvláště patrné u čínských územních a námořních nároků v Jihovýchodním a Východočínském moři i podél hranic s Indií a Bhútánem.

Čína rovněž sdílí společné hranice na severu s Ruskem a na jihu s Indií. Oba státy vlastní jaderné ICBM (indická Agni-5 je v závěrečné fázi testování). Jaderné síly má ale také sousední Pákistán a Severní Korea.

Hlavní rysy vojenské strategie Číny

Strategickým cílům Číny je přizpůsobena i vojenská strategie a doktrína. Čínské vedení chce dokončit vojenskou modernizaci do roku 2035 a stát se armádou „světové úrovně“ do roku 2049, což je datum stého výročí vzniku ČLR. K tomu je nezbytné rozvíjet schopnosti na stejné úrovni, jako mají jiné globální armády, zejména USA.

Čína popisuje svou vojenskou strategii jako „aktivní obranu“. Ta je zakotvena v zákoně o národní bezpečnosti z roku 2015 a je součástí hlavních strategických dokumentů PLA. Projev prezidenta Xi během přehlídky k 90. výročí PLA v roce 2017 zdůraznil, že Čína nikdy neuskuteční „invazi a expanzi“, ale nikdy nedovolí oddělit „jakýkoliv kus čínského území“ od Číny.

Jedním z prvků „aktivní obrany“ je strategické jaderné odstrašení. Ve stručnosti jej americké DoD ve výroční zprávě z 2. května 2019 popisuje takto:

  • Čínská politika v oblasti jaderných zbraní upřednostňuje udržování omezené, ale přežitelné jaderné síly. Zvyšuje míru pohotovosti těchto jaderných sil pomocí vývoje nové generace mobilních raket s hlavicemi MIRV (Multiple Independent Reentry Vehicle).
  • Čína již dlouho udržuje politiku „ne prvního použití“ (NFU, no first use) jaderných sil, nejednoznačnost však zůstává nad podmínkami, za nichž by se čínská politika NFU již neuplatňovala.
  • Čínské směšování některých jejích konvenčních a jaderných raketových sil a nejasnosti v podmínkách čínské NFU mohou komplikovat řízení zastrašování a eskalace během konfliktu. Reakce čínského vedení na konvenční útok na jeho jaderné síly zůstává neznámou.
  • Čína pokračuje ve zlepšování svých pozemních a podmořských jaderných schopností a vyvíjí leteckou balistickou raketu odpalovanou z letadla ALBM (Air-Launched Ballistic Missile) v klasické i jaderné verzi. Tímto krokem by dosáhla funkční jaderné „triády“ rozptýlené v pozemních, námořních a vzdušných silách.
  • Čína pracuje na vývoji schopnosti včasného varování na základě vesmírných prostředků, které by mohly v budoucnu tuto pozici podporovat.

Jedním z druhů vojsk schopných plnit požadavky strategického zastrašování v rámci aktivní obrany jsou raketové síly ČLR. Významnou roli zde sehrávají zejména rakety delšího středního doletu IRBM (Intermediate-Range Ballistic Missile; dolet 3 000 až 5 500 km) v jaderné verzi. Právě pomoci IRBM Čína vojensky dominuje nad svým protivníky v oblasti.

Dostřel IRBM DF-26

Dostřel IRBM DF-26

Čínské raketové síly

Pod čínské raketové síly (PLARF, People’s Liberation Army Rocket Force) spadají pozemní jaderné a konvenční rakety. V roce 2018 provedly dlouhodobé plány modernizace s cílem posílit svou „schopnost strategického odstrašení“. PLARF je zastoupena na všech pěti válčištích v podřízenosti jejich velitelství.

Zlomovým okamžikem technologického vývoje PLARF bylo v roce 1991 zavedení dvoustupňové rakety středního doletu MRBM (Medium-Range Ballistic Missile; dolet 1 000 až 3 000 km) na tuhé pohonné látky (TPL) CSS-5 (DF-21) s dostřelem 1 700 km. To jednak umožnilo postupné stažení z výzbroje ICBM na kapalné pohonné látky (KPL) (DF-3 a DF-4), ale především rozvoj vícestupňových nosičů na TPL.

Rozvoj vícestupňových nosičů zase umožnil vývoj protiraketových a protisatelitních raket typu DA-ASAT (Direct-Ascent Anti-SATellite missile).

Technologický odstup Číny od raketového vývoje ve Spojených státech a Rusku tedy představoval zhruba tři desetiletí. Zde můžeme hledat první důvod, proč Čína v minulosti nebudovala národní protiraketovou obranu.

Protirakety proti ICBM na KPL jsou z pohledu držení bojové pohotovosti neefektivní nejen z hlediska složitosti technologie raket a pozemního zabezpečení, ale i zvýšených nákladů. Důvodem je doba skladovatelnosti paliva v nosiči, jež se pohybuje zpravidla do šesti měsíců. Poté je potřeba KPL vypustit a vyměnit, celý raketový nosič projde kontrolou s výměnou částí uzlů palivového systému. Nezanedbatelné jsou i dynamické charakteristiky nosičů na KPL oproti nosičům na TPL.

PLARF rovněž nadále zdokonaluje své ICBM v silech a zavádí další mobilní raketové systémy. Čínský arzenál se v roce 2019 skládal z 90 ICBM. V otevřených zdrojích však není patrné, komu jsou čínské ICBM přímo podřízeny.

Vývoj nové mobilní verze CSS-X-20 (DF-41) s hlavicemi MIRV byl úspěšně ukončen a představen na přehlídce Národního dne 1. října 2019. Čína zvažuje nasadit DF-41 v pozemních silech i na železnici. A právě mobilita je jedním z předpokladů „udržování omezené, ale ‚přežitelné‘ jaderné síly s novou generací mobilních raket s hlavicemi MIRV“ dle požadavků vyplývajících ze strategie jaderného odstrašení.

Dalším z předpokladů pro „přežití“ pozemních jaderných sil jsou podzemní zařízení UGF (UnderGround Facility). PLA nadále udržuje robustní a technologicky vyspělý podzemní program na ochranu všech aspektů svých vojenských sil, včetně velení a řízení C2 (Command and Control), logistiky, raketových systémů a námořních sil.

Čína má tisíce UGF a každý rok pokračuje ve výstavbě dalších. PLA využívá tyto UGF k ochraně cenných aktiv před účinky raketových úderů a ke skrytí vojenských operací před protivníky. Čínská politika NFU také přispěla k výstavbě UGF pro jaderné síly země – bezpečně pod zemí je velké množství čínských jaderných zbraní. Zde lze hledat další důvod, proč Čína „nepotřebuje“ protiraketovou obranu.

Dolet čínských střel

Dolet čínských střel

Ochrana čínských ICBM

Zvláštní postavení vůči Číně zaujímá jaderný potenciál Spojených států. V článku o protiraketové obraně Spojených států Armádní noviny poukázaly na zásadní omezení použití GBI (Ground Based Interceptor) i ICBM Spojených států vůči území Číny. Omezení není rázu technického, ale geopolitického.

Předpokládaný střet amerických protiraket GBI s čínskými ICBM pravděpodobně proběhne nad územím Ruské federace. To samé platí i pro trajektorii letu ICBM Spojených států při případném odpálení raket Minuteman III na území Číny. Ve výsledku je tedy jaderná výměna mezi USA a Čínou pomocí ICBM krajně nepravděpodobná.

Zde nalezneme pravděpodobně třetí důvod, proč Čína prozatím nebuduje národní protiraketovou obranu.

Čínský systém včasné výstrahy

Systémy včasného varování jsou vytvářeny pomocí pozemních radarových stanic a vesmírných elektro-optických (E/O) senzorů.

Čínská státní média v září 2016 informovala o dokončení nejmodernějšího radarového komplexu včasného varování protiraketové obrany „důležitého a prvního svého druhu v Číně“.

Komplex je instalován na vrcholku hor v provincii Šan-tung na poloostrově Shandong (poblíž Jižní Koreje). Kupodivu není zaměřen ve směru na Indii, Rusko nebo Spojené státy. Cílem jsou oblasti ve směru ostrova Guam v Tichém oceánu.

Podle server EastPendulum tento elektronický skenovací radar typu APAR (Active Phased Antenna Array) pracuje ve frekvenčním rozsahu P-pásma (od 225 do 390 MHz). Jeho 10 000 přijímacích a vysílacích modulů T/R (Transmit/Receive) je instalováno na 60 dílčích matricích o rozměrech 2 x 7,5 metru a tvoří kruh o průměru 30 metrů.

Radiolokační stanice v provincii Šan-tung na poloostrově Shandong

Radiolokační stanice v provincii Šan-tung na poloostrově Shandong

Ve studiích zveřejněných čínskou Akademií letecké a raketové obrany (College of Air and Missile Defense) se nejčastěji objevuje hodnota účinného dosahu čínských pozemních radiolokátorů GBR-P (Ground Based Radar, pásmo P) 2 000 km.

U radaru s příčným horizontem OTHR (Over-The-Horizon Radar) je udávána hodnota 800 až 3 500 km a hodnota 1 000 km u radaru pro řízení palby GBR-X (Ground Based Radar, pásmo X).

Vzhledem k tomu, že Čína již má OTHR orientovaný tímto směrem a GBR-P je funkční, EastPendulum dovozuje, že nyní probíhá výstavba posledního článku čínského protiraketového systému směrem do Pacifiku, tedy radiolokátoru GBR-X.

Přestože EastPendulum stanoviště radaru OTHR neuvádí, lze se domnívat, že půjde o jeden z největších čínských radarových komplexů 30 km jižně od města Quanzhou v provincii Fujian v nadmořské výšce 750 m nad mořem (interaktivní mapu najdete níže).

Radiolokační stanice s příčným horizontem OTHR

Radiolokační stanice s příčným horizontem OTHR

Jak informuje ruský server Topwar, zabývající se touto problematikou, kromě několika radarů pokrytých radomy zde byl v roce 2008 postaven radar včasného varování. Je zaměřen na jihovýchod a monitoruje vesmírný prostor až po pobřeží Austrálie. Stanice byla uvedena do provozu v roce 2010. Do roku 2017 byla dokončena výstavba celého radarového komplexu. Podle přítomnosti malých sférických kapotáží v této oblasti, kromě radarů, se zde nachází také satelitní komunikační systémy. To umožňuje vysílat přijaté informace v reálném čase na vyšší velitelská stanoviště.

Dle portálu Topwar Čína také disponuje šesti radarovými komplexy včasné výstrahy s protiraketovými schopnostmi. Délka nepřetržitého radarového pole je až 5 000 km.

Výstavba GBR-X v provincie Šan-tung na poloostrově Shandong tedy zatím probíhá. Již nyní je ale Čína schopna použít mobilní radary pro řízení protiraketové palby. Jedná se o radiolokační stanici JL-1A (X-pásmo). Jde o nejmodernější čínský radar srovnatelný s americkým AN/TPY-2 (Army Navy/Transportable Radar Surveillance). Radar AN/TPY-2 používá americký protiraketový systém GMD (Ground-based Midcourse Defense) a systém THAAD (Terminal High Altitude Area Defense).

Nejmodernější čínská radiolokační stanice GBR-P na poloostrově Shandong tedy není a pravděpodobně ani nebude zapojena do případného systému protiraketové obrany proti ICBM. Stanice má regionální charakter a je zaměřena pouze proti raketám typu MRBM a IRBM.

Přesto Čína pracuje na vývoji systému včasného varování proti ICBM, ale na základě vesmírných technologií. Systém včasné výstrahy totiž neslouží jen pro potřeby protiraketové obrany. Spolu s průzkumnými prostředky má své místo i v systému jaderného odstrašení.

Zahájení varování

Jaderné síly se uvádí do bojové pohotovosti postupnými kroky. Volbou těchto kroků lze vytvářet nátlak na protistranu, neboli „zahájit varování“ (launch on warning).

Se vzrůstajícími čínskými jadernými schopnostmi rostou spekulace, že Peking zaujme útočnější jadernou pozici. Zpráva DoD z roku 2019 o čínské armádě konstatuje, že Peking může rozvíjet schopnost „zahájit varování“ před nadcházejícím jaderným útokem. Takový posun vyžaduje zvýšenou připravenost, pokročilé kontrolní schopnosti a rychlou reakci. To by znamenalo zlomový okamžik pro PLA a naznačilo by, že Peking může přejít k útočnější jaderné pozici a upustit od politiky NFU.

Pravděpodobnost, že Čína přijme schopnost „zahájit varování“ zůstává nejistá. Platí to i přesto, že Rusko informovalo o pomoci Číně s vývojem vesmírného systému varování před raketovými útoky. To je nezbytná podmínka pro spuštění výstražné polohy.

O pomoci Číně informovala ruská agentura TASS v říjnu 2019, kdy citovala ruského prezidenta Vladimira Putina: „Nyní pomáháme našim čínským partnerům při vytváření systému varování před raketami. Je to velmi vážná věc, která drasticky posílí obrannou kapacitu Čínské lidové republiky. V současné době takové systémy mají pouze USA a Rusko.“

Organizační struktura PLA ovšem ukazuje a naznačuje, že Čína neklade důraz jenom na budování vesmírného systému varování proti ICBM. V popředí její pozornosti jsou i raketové technologie s proti satelitními schopnostmi a nosné rakety SLV (Space Launch Vehicle) „rychlé reakce“ s integrovanými satelity (pojem vysvětlíme níže a technologie představíme v dalším z článků).

Čínské Strategické podpůrné síly

PLA vytvořila Strategické podpůrné síly (SSF, Strategic Support Force) v roce 2016 jako velitelskou jednotku (theater command-level organization) k velení a centralizaci strategického prostoru, kybernetiky, elektroniky a psychologických válečných misí. Vytvoření SSF zdůrazňuje, že Čína chápe informace jako strategický zdroj moderní války. Podle čínského vedení k získání a udržení strategické iniciativy v konfliktu je nezbytné dosažení informační dominance v elektromagnetickém spektru, včetně popření jeho použití protivníkům.

SSF dohlíží na dvě oddělení s velitelskou strukturou:

  • Oddělení vesmírných systémů (Space Systems Department), je odpovědné za vojenské vesmírné operace.
  • Oddělení síťových systémů (Network Systems Department), je odpovědné za informační operace.

Jako strategická jednotka podléhá SSF přímo Ústřední vojenské komisi CMC (Central Military Commission), nikoli velení válčišť.

Oddělení vesmírných systémů SSF je odpovědné za téměř všechny vesmírné operace PLA, včetně vesmírných startů a jejich podpoře, podpoře informací o vesmíru, telemetrii vesmíru, sledování a vedení vesmírného boje.

Čína ve své bílé knize o obraně z roku 2015 oficiálně označila vesmír jako novou doménu války, přičemž zdůraznila význam vesmíru ve strategické vojenské soutěži. Mezi hlavní úkoly Oddělení vesmírných systémů patří vypouštění a provoz satelitů, které jsou zásadní pro čínskou vesmírnou architekturu C4ISR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, and Reconnaissance). Dalším úkolem Oddělení vesmírných systémů je popření těchto schopností jiným armádám.

Je-li jedním z úkolů SSF zajištění informační dominance v elektromagnetickém spektru, včetně popření jeho použití protivníkům, jednou z možností jak toho dosáhnout je použití raketových systémů DA-ASAT.

„Čínská schopnost DA-ASAT proti cílům na nízké oběžné dráze (LEO) je pravděpodobně vyspělá a může být provozně postavena na mobilních spouštěčích,” uvádí zpráva organizace Secure World Foundation (SWF). „Čínská schopnost DA-ASAT proti hlubokým vesmírným cílům [střední a geostacionární orbita] je pravděpodobně stále ve fázi experimentu nebo vývoje a není dostatek důkazů k závěru, zda se v blízké budoucnosti stane operační schopností.”

Čínskou DA-ASAT je raketa SC-19 (DN-1), která zničila čínský meteorologický satelit FengYun 1C v roce 2007. Zbraň vychází z balistické rakety DF-21 a je podle zprávy SWF funkční.

SC-19 (DN-1)

SC-19 (DN-1)

V prosinci roku 2018 americké Národní letecké a kosmické zpravodajské středisko informovalo: „Čína má vojenské jednotky, které začaly cvičit s proti satelitními raketami.“ A v prohlášení pro americký Senát v lednu 2019 uvedl ředitel National Intelligence Daniel Coats, že Čína „má operační pozemní raketu ASAT určenou k cílení na satelity na nízké oběžné dráze Země“.

Podle SWF Čína pravděpodobně nasadila tyto antisatelitní systémy alespoň do některých jednotek a vyvinula školení pro jejich použití. SWF však poznamenává, že to veřejné informace nepotvrdily.

Dále podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) čínské SSF zahájily výcvik specializovaných obslužných jednotek raket DA-ASAT, které mohou cílit na satelity na LEO.

Jednotky SSF však disponují také vesmírnými prostředky typu Kuaizhou. Koncept Kuaizhou, velmi podobný americkému programu ORS (Operationally Responsive Space), spočívá ve skladování raket s již uloženými satelity různých kategorií. Start je prováděn prostřednictvím mobilních platforem. Doba mezi výběrem satelitu a jeho umístěním na oběžnou dráhu by neměla přesáhnout osm hodin. Tímto způsobem je zajištěno rychlé obnovení kapacity prostoru požadovanými satelity.

Závěr

V úvodu jsme položili otázku, „proč Čína nemá a nebuduje národní protiraketovou obranu“.

Dění okolo čínských strategických raketových jednotek, kladení důrazu na jejich mobilitu spolu s masivní výstavbou UGF naznačuje, že Čína se v nejbližším časovém horizontu obejde bez protiraketového systému proti ICBM na pozemní bázi. Vybudovaný radarový systém včasné výstrahy je prozatím regionálního charakteru.

O schopnostech čínského vojenského vesmírného programu vypovídá například hodnocení JAPCC – poradenské organizace při NATO z roku 2014:

„Pro vojenské účely Čína zvýšila počet aktiv na oběžné dráze, včetně průzkumného zpravodajského průzkumu (ISR), meteorologických, komunikačních a navigačních satelitních konstelací, které jsou schopné podporovat cílení a operace raketových vojsk. Patří mezi ně elektrooptické / infračervené (EO/IR) senzory nebo satelity se syntetickou aperturou (SAR) a satelity elektronického zpravodajství (ELINT). Čína také vylepšuje současnou konstelaci navigačních satelitů Beidou (NAVSATs), včetně výstavby pozemních přijímačů. Očekává se, že globální konstelace NAVSAT bude dokončena do roku 2020. Pokud jde o schopnosti ‚counterspace‘, získává PLA řadu technologií, jako jsou zbraně s řízenou energií a rušičky satelitů.”

Připomeneme i Lunární vývojový program. Čína plánuje sestavit měsíční výzkumnou stanici na Měsíci kolem roku 2025 a lunární výzkumnou a vývojovou základnu kolem roku 2050.

Nejnovějším úspěchem čínského vesmírného programu dvojího užití je vypuštění experimentálního opakovaně použitelného vesmírného prostředku RLV (Reusable Launch Vehicle) v září 2020. S vysokou pravděpodobností se jedná o podobné zařízení jako X-37B amerického letectva. Na orbitu jej vynesla čínská raketa Long March 2F. Čínský Space Shuttle úspěšně přistál 6. září 2020.

Úroveň vesmírných technologií naznačuje, že Čína má potenciál vesmírný systém včasné výstrahy vybudovat. Vyvstává ovšem otázka za jakým účelem, jestliže proti ICBM systém „nepotřebuje“. Nabízí se tato odpověď – jedná se o snahu zaujmout útočnější jadernou pozici a upustit tak od své politiky NFU.

Text vznikl pro server Armádní noviny, který publikuje novinky o armádách a vojenské technice z celého světa. Před vydáním byl redakčně upraven, originál najdete zde.

Autor:

Největší veletrh spotřební elektroniky CES, který se tradičně koná v Las Vegas, proběhne letos zcela online v termínu 11.-14. 1.

  • Nejčtenější

Kdo je tu kapitán? Výměna rolí v kokpitu vedla k tragickému konci

Vymyšlené příběhy z vojny obvykle nikoho život nestojí. Ale před třiceti lety na letišti přispěly ke smrti několika...

Sovětské tanky rozbíjely naše silnice, vznikla proto tanková cesta

Pohyb „bratrské“ vojenské techniky po československých komunikacích způsoboval trvalé obtíže a finanční škody. Problém...

Tři cestující přišli o hlavu. Nehoda, která dopadla lépe, než mohla

Před 30 lety došlo v Detroitu k nevšední události. Byla to nehoda, do které se zapletly dva stroje jedné letecké...

Dakota všem vytřela zrak. A s turbovrtulovými motory dvakrát

Žádný jiný typ letadla se délkou aktivní služby nemůže vyrovnat slavné americké Dakotě, jejíž historie se začala psát...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zablokovat Trumpa bylo správné, ale je to naše selhání, říká šéf Twitteru

Sociální síť Twitter trvale zablokovala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi účet. Jako důvod uvedla porušování...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

Život s Ester. Není úplně málo komplikovaná, přiznává trenér Bank

Premium Je to už pět let, co od svého bratra Ondřeje přesedlal jako trenér k Ester Ledecké. Dovedl ji k olympijskému zlatu v...

Expremiér Sobotka se vrátil do pražských Stodůlek. Pořídil si byt v paneláku

Premium Expremiér Bohuslav Sobotka se v tichosti vrátil z Moravy, kam se uchýlil po odchodu z politiky, do Prahy. Jak zjistila...

  • Další z rubriky

Zlámal si žebra, skočil si k veterináři a pak překročil rychlost zvuku

Úterý 14. října 1947 je spojené s přelomovou událostí v historii letectví. Tehdy byla poprvé překročena rychlost zvuku...

Potoček se stal obětí agenta Lighta. Ten prozradil desítky agentů v ČSR

Premium Špionážní operace mají nádech dobrodružství, když se však dostane na osudy konkrétních lidí, může jít o tragédii. Jako...

Dvojitá agentka „Poklad“ měla pomoci zmást Němce před spojeneckým vyloděním

Premium Dvojitá špionka byla tak trochu rozporuplnou osobností. Nathalia Sergueieová byla jednou z důležitých figurek v šachové...

Válka v jednom čísle. Jak Sověti na papíře vyhráli nad Západem

Sověti vyvinuli na přelomu 60. a 70. let analytickou metodu, která měla umožnit snadné srovnání vojenské techniky...

Dopřáli jsme si Čas pro tebe a koupel Záda hřejivá. Jaké byly koupele s teteseptem?
Dopřáli jsme si Čas pro tebe a koupel Záda hřejivá. Jaké byly koupele s teteseptem?

I na nás v redakci dopadl stres z konce roku. Proto jsme uvítali možnost otestovat koupelové soli a koncentráty od německé značky tetesept. Jak...

WhatsApp si znepřátelil uživatele. Hromadně přecházejí na jiné platformy

Začátkem února vstoupí v platnost nové podmínky oblíbené chatovací aplikace WhatsApp, které umožní sdílet řadu nových...

Vágner ulovil Nechranického krokodýla. Bájná štika vzdorovala několik dní

Jakub Vágner procestoval svět v honbě za gigantickými a vzácnými rybami. V minisérii České televize pátrá po legendách...

Evropě hrozil masivní blackout. Rakušané narychlo zapojili jádro i uhlí

Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v pátek Evropě masivní výpadek dodávek...

Dopisy od Němcové jeho žena spálila, říká potomkyně spisovatelčina milence

Irena Maňáková promluvila o vztahu svého předka Václava Bolemíra Nebeského s Boženou Němcovou. Básník byl jedním z...

Zemřel zpěvák a kytarista David Stypka. Bylo mu 41 let

Ve věku 41 let zemřel zpěvák a kytarista David Stypka, který dlouhodobě bojoval s rakovinou slinivky. V roce 2017...