Česká armáda používá pro překonání řeky pontonovou soupravu PMS, která vychází ze sovětské verze PMP. Nejznámějším nasazením této soupravy ve válečném konfliktu bylo přemostění Suezského průplavu egyptskou armádou při útoku na Izrael v rámci Yom Kippurské války v říjnu 1973. Obdobný most nazvaný IRB (Imroved Ribbon Bridge) zavedli do výzbroje Američané. Také německý Bundeswehr používá tzv. Faltschwimmbrücke (FSB) obdobné konstrukce.
Přemostění Labe u Litoměřic, které vidíte na videu, zabralo asi hodinu. Bylo nutné udělat průzkum břehů potápěči, změřit únosnost a vytyčit a vybudovat samotný most. Sestavení se vešlo do půl hodiny, a to včetně výměny dílce poškozeného náletem vrtulníku.
Přemostění Labe u Litoměřic 15. ženijní brigádou
Řeka jako překážka, most jako terč
Řeky vždy představovaly přirozenou přírodní překážku, o kterou se dala opřít obrana. Čím širší, hlubší a prudší tok, tím lépe pro obránce. Násilné překročení vodního toku představovalo pro útočníka vždy značný problém. Ideální bylo, pokud se podařilo najít brod nebo obsadit most dřív, než se ho nepříteli podařilo vyhodit do vzduchu.
Co uvidíte na videupřemostění Labe 15. ženijní brigádou Nácvik přemostění vodní překážky (Labe u Litoměřic) pomocí pontonových mostních souprav PMS proběhl naostro ve čtvrtek 26.5. od osmi hodin (na videu je vojenské cvičení z 25.5.). Cvičení se odehrálo především v režii 15. ženijní brigády. Protivzdušnou obranu prostoru zajistila 25. protiletadlová brigáda ze Strakonic vyzbrojená komplety 2K12 KUB a systémy krátkého dosahu RBS-70. Pontonový most typu PMS (Pontonová Mostní Souprava) se skládá z 32 říčních dílů, čtyř pobřežních dílů a dvanácti vlečných člunů MO-634. Souprava je stavebnicová. Různými kombinacemi PMS lze měnit nosnost, šířku a délku přemostění. Nejvyšší nosnost je 60 tun. Při šířce vozovky 6,8 metrů souprava přemostí 227 metrů širokou řeku. Dílce je možné využít k sestavení soulodí pro převoz techniky. Z jedné soupravy je možné sestavit 10 soulodí s nosností po 60 tunách, nebo 16 s nosností po 40 tunách. Pro extrémní podmínky je možné sestavit čtyři soulodí s nosností až 150 tun. |
Jenže to byl ideál, který se ne vždy podařilo naplnit. Asi nejznámější nezdařenou akcí zaměřenou na obsazení nepřátelských mostů byla operace Market Garden (známý film Příliš vzdálený most). Naopak úspěšná byla akce při obsazování Ludendorffova mostu u Remagenu (film Most u Remagenu ve kterém si zahráli i Češi Vít Olmer nebo Rudolf Jelínek a natáčel se v Davli).
Nejrychlejším způsobem přemostění vodní překážky byly mostní soupravy zpočátku uložené na nafukovacích gumových člunech. Značný pokrok znamenalo zavedení pontonových mostních souprav.
Československá lidová armáda používala a armáda České republiky dodnes používá pontonovou mostní soupravu PMS.
Souprava vychází ze sovětské soupravy PMP (Понтонно-мостовой парк - ПМП) a dílce byly v licenci vyráběny v závodě Slovácké strojírny n.p. Uherský Brod. PMS je od roku 1985 přepravovaná na podvozcích Tatra 815 VPR9 28.265 8×8, starší soupravy přepravovaly Tatry 813 8x8. Úplně první verze zavedené v roce 1967 pak Tatry T-138 PP 16 V.
Soupravu PMP vyvinuli Sověti z německé pontonové soupravy, jejíž plány dostali v rámci válečných reparací a vytěžování ukořistěných technologií. Sověti konstrukci upravili pro své potřeby a přepravovali ji na těžkých terénních automobilech KraZ-214B 6x6, které byly později nahrazeny výkonnějšími KraZ 255B 6x6. Do výzbroje Sovětské armády byla zavedena v roce 1962.
Pontonové nebo nůžkové mosty, plovoucí transportéry a další ženijní technika také nesčetněkrát pomohla zachraňovat životy a majetek při povodních a záplavách. Na několika místech v Česku fungují ženijní mosty dodnes místo původních mostů stržených velkou vodou.
