Pondělí 4. července 2022, svátek má Prokop
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 4. července 2022 Prokop

Černomořská flota, která dostala „výchovný políček“, není jen sbírka lodí

Černomořská flota je jedním ze čtyř svazů tvořících jádro ruského válečného námořnictva. Z celé čtveřice jde sice o nejmladší flotu, přesto má historii sahající do dob carevny Kateřiny II. Veliké. Z hlediska vybavení je na tom tak, jak nejmladší sourozenci bývají. Navíc 14. dubna tohoto roku přišla o svou vlajkovou loď.

Posádka na lodi Moskva v přístavu Sevastopol v roce 2007 | foto: Jan Kužník, Technet.cz

Černé moře je prakticky vnitrozemské. Spojení se světovými oceány zajišťují snadno kontrolovatelné úžiny Bospor a Dardanely, kterými se dá dostat do Středozemního moře a teprve odtud přes Gibraltar do Atlantiku nebo přes Suez a Rudé moře do Indického oceánu. Z toho vyplývá význam i určení Černomořské floty.

Dlouhá historie

Černomořská flota (ČMF) vznikla oficiálně roku 1783 výnosem carevny Kateřiny II. Veliké, spojením Azovské a Dněperské flotily po vítězné válce proti Turecku. Během této války Rusové dobyli ztracená území, obsadili Krym a definitivně získali přístup k Černému moři. Na moři admirál Fjodor Fjodorovič Ušakov porazil Turky v sérii bitev a Rusové obsadili důležitý přístav Anapa, kontrolující přístup do Azovského moře. V témže roce založili Sevastopol, který se stal hlavní základnou floty. Bojový křest si flota odbyla během následující rusko-turecké války, kde bylo Turecko opět poraženo.

Hlavním úkolem Černomořské floty je dlouhodobě kontrolovat a bránit černomořské pobřeží Ruska, především proti výpadům Turecka, které bylo a je nejvýznamnějším protivníkem v oblasti. Tato úloha zůstala neměnná od dob carského Ruska přes první světovou válku, období Sovětského svazu až po Ruskou federaci.

Nejtěžší ranou pro Černomořskou flotu byl rozpad východního bloku a Sovětského svazu. Přišla o podporu „bratrských“ námořních sil Bulharska a Rumunska, které chránily západní část Černého moře od hranic s Tureckem. Na východě se oddělily Gruzie, Arménie a Ázerbajdžán, čímž na jednu stranu vzniklo nárazníkové pásmo, na druhou Rusko přišlo o ropná pole a další zdroje.

Z osamostatnění bývalých sovětských republik byl nejcitelnější odchod Ukrajiny. Rusko ztratilo více než polovinu černomořského pobřeží. Plavidla floty byla rozdělena rovným dílem mezi Ukrajinu a Rusko s tím, že Ukrajina si ponechá jen necelou pětinu plavidel a zbytek použije na vyrovnání svého dluhu vůči Ruské federaci.

Mnohem horší byla ztráta hlavní základny ČMF v Sevastopolu, protože v Černém moři nebyly jiné přístavy, kde by mohlo kotvit větší množství velkých válečných plavidel, nemluvě o jejich technickém zabezpečení a obsluze. Kromě toho byly v Sevastopolu a především v Nikolajevu loděnice, kde se stavěly největší sovětské jednotky včetně těžkých letadlových křižníků třídy Kijev (Projekt 1143) a Admiral Kuzněcov (Projekt 1143.5). Náhrada nebyla snadná, protože ostatní loděnice neměly se stavbou podobných jednotek zkušenosti, což vedlo k prodlužování prací, viz například vleklá přestavba TAKR Baku na INS Vikramadytia v Severodvinsku.

V divokých 90. letech na tom byla ČMF opravdu zle. Rozestavěné lodě zůstaly v ukrajinském Nikolajevu, protože se obě strany nebyly schopné dohodnout na rozumném řešení. Ukrajina chtěla neúměrné částky za dostavbu, Rusko odmítalo uvolnit některé technologie na vývoz, takže řešením nebyl ani odprodej do zahraničí. Nakonec skončily, až na výjimky, všechny ve šrotu. Kvůli nedostatku financí byly rychle vyřazované starší jednotky, například ponorky Projekt 641 (v NATO kódu Foxtrot) nebo torpédoborce Projekt 61 (v NATO kódu Kashin) s protilodními střelami P-15 Termit (SS-N-2 Styx).

K jisté nápravě došlo v druhé polovině 90. let, když se Rusům podařilo dohodnout dvacetiletý pronájem přístavu v Sevastopolu, výměnou za odpisy ukrajinských dluhů za dodávky ropy. Tím se Ukrajincům i Rusům značně ulevilo. Novorossijsk byl pro obsluhu válečných plavidel vybaven jen provizorně. Nicméně obě strany se potýkaly se šlendriánem a korupcí, což vedlo k řadě podivných rozhodnutí. Na ruské straně můžeme jmenovat například nesmyslný a nakonec i neúspěšný pokus o opravu poškozeného křižníku Očakov Projekt 1134B (v NATO kódu Kara).

Ruské vojenské lodě z Černomořské floty (rok 2013)

Momentální stav

Na rozdíl od obecně zažité představy ČMF nejsou jen lodě, ale jedná se o plnohodnotný svaz, který je námořním ekvivalentem skupiny armád (front) u pozemních sil. Je schopný plnit celou řadu úkolů od průzkumu přes ničení nepřátelských hladinových cílů a ponorek, výsadkové operace, podporu útoků námořní pěchoty, obranu pobřeží, minovací a odminovací práce, radioelektronický boj (REB), záchranářské práce, zajištění oprav techniky až po výcvik nových sil.

ČMF disponuje vlastními pobřežními průzkumnými prostředky a letectvem se čtyřmi operačními základnami. V organizační struktuře jsou začleněné opravářské doky, zásobovací jednotky, jednotky pobřežní obrany, vojenská námořní akademie, vojenská nemocnice, námořní muzeum, dokonce i umělecký soubor a vydavatelství novin.

ČMF má čtyři operační námořní základny: Sevastopol, Feodosii, Donuzlav a Novorossijsk. Sevastopol je největší a pro Rusko prakticky nenahraditelný. Je zde kotviště pro více než 30 velkých lodí, infrastruktura pro jejich zabezpečení, je zde umístěn centrální komunikační uzel, sídlí zde štáb floty, je zde posádka námořní pěchoty a arzenál. Obranu zajišťuje 1096. protiletadlový raketový pluk momentálně přezbrojovaný ze systémů 9K33 Osa (SA-8 Gecko) na 9K37 Buk (SA-11 Gadfly).

Letectvo ČMF má k dispozici čtyři hlavní a jednu záložní základnu. Ze základny Belbek operují letouny Su-27SM38. stíhacího leteckého pluku. Na letišti Gvardějskoje jsou rozmístěné bitevní letouny Su-25 a Su-24M s měnitelnou geometrií křídel. Ze základny Kača operují protiponorkoví veteráni Be-12 Čajka, transportní An-26, vrtulníky pro REB Mi-8PPA a Ka-27 se souosými rotory, případně další speciální letadla. Letiště Saki je základnou 43. samostatného bitevního pluku námořního letectva, vyzbrojeného letouny Su-30SM a Su-24M. Příležitostně zde drží hotovost stíhací Su-27 od 38. stíhacího pluku z Belbeku.

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu. (22. dubna 2021)

Poměrně silné jsou útvary 22. armádního sboru pobřežní obrany, tvořeného třemi brigádami, vyzbrojenými mobilními raketovými systémy K-300P Bastion, P-800 Oniks a Bal s raketami Ch-35. Jeden prapor je vyzbrojen i balistickými raketami Iskander. Specialitou je stacionární komplex Objekt 100 Utes, s řízenými střelami P-6 s doletem až 650 km, bránící Sevastopol. 8. dělostřelecký pluk má ve výzbroji samohybné houfnice a salvové raketomety. 126. brigáda pobřežní obrany organizačně odpovídá mechanizované brigádě a je vyzbrojena těžkou technikou včetně tanků.

Námořní složka ČMF je tvořena 30. divizí hladinových plavidel, 4. samostatnou ponorkovou brigádou, 197. brigádou výsadkových lodí, 41. brigádou raketových člunů, 68. a 184. Novorossijskou brigádou pobřežní obrany, 183. záchranným oddílem SAR (Search and Rescue), 9. brigádou zabezpečovacích plavidel. Do taktické podřízenosti dostává ČMF i 810. gardovou brigádu námořní pěchoty a 171. výsadkový prapor.

Hladinová páteř floty

Hlavní silou ČMF Ruské federace jsou po ztrátě křižníku Moskva dva veteráni z dob studené války, fregaty Projekt 1135 Burevestnik (V NATO kódu Krivak). Tato početná třída, se 40 dokončenými jednotkami, byla určena především pro protiponorkový boj.

Fregata Ladnyj (v sovětské nomenklatuře Velká protiponorková loď - bolšoj protivolodočnyj korabl) byla spuštěna na vodu v roce 1980. Fregata Pytlivij, patřící k modernizované subtřídě Projekt 1135M (Krivak II) byla spuštěna o rok později.

Hlavní výzbroj těchto plavidel tvoří čtyřnásobné vypouštěcí zařízení pro protiponorkové řízené střely URPK-5 Rastrub-B (SS-N-14 Silex). Prakticky se jedná o samonaváděcí torpédo, které je do oblasti shozu dopraveno raketou, pod kterou je zavěšeno. Torpédo je primárně určeno k ničení ponorek, ale umožňuje likvidaci i hladinových cílů. V tom případě se mění profil letu. Maximální dolet je 90 kilometrů.

Dalšími protiponorkovými a protitorpédovými zbraněmi jsou dvanáctihlavňové raketové vrhače hlubinných náloží RBU-6000 Směrč s dostřelem 5 800 metrů. Systém je možné použít i k bombardování pobřeží. Dále lodě nesou dva čtyřhlavňové torpédomety PTA-53 ráže 533 mm.

Protivzdušnou obranu zajišťují dvě dvojitá vypouštěcí zařízení pro řízené střely Osa-MA-2, což je námořní verze systému, který používala i naše armáda. Maximální dosah je 12 kilometrů. Hlavňovou výzbroj reprezentují na fregatě Ladnyj dvě věže AK-726 s automatickými dvojkanony ráže 76 mm, schopnými ničit pozemní i vzdušné cíle. Pytlivyj nese modernější AK-100 s výkonnějšími jednohlavňovými 100mm kanony.

Sevastopol v roce 2007. To bylo ještě možné vydat se do přístavu na pronajaté loďce a zblízka si prohlédnout celou ruskou Černomořskou flotu.

Další tři fregaty patří ke třídě Admiral Grigorovič, což je výrazně modernizovaný Projekt 1135.6R/M (v NATO kódu Krivak IV). Hlavními změnami je omezení hlavňové výzbroje, instalace vertikálních vypouštěcích sil VLS (Vertikal Launch System), modernizace senzorů a komunikačních prostředků, snížení efektivní radiolokační odrazné plochy a doplnění plošiny pro vrtulník, jejíž absence byla u starších verzí citelným nedostatkem.

Hlavní výzbroj tvoří osm VLS pro protilodní rakety 3M-54 Kalibr-NK, P-800 Oniks nebo 3M22 Zirkon. Na obranu proti vzdušným hrozbám je k dispozici 24 VLS pro řízené střely systému 9M317, což je námořní verze již zmíněného systému 9K37 Buk. „Poslední instancí“ jsou v tomto případě MANPADS 9K38 Igla (SA-18 Grouse)a věže AK-630Ms šestihlavňovými kanony, zajišťující obranu i před protilodními řízenými střelami.

Torpédomety byly omezené na dva dvojhlavňové DTA-53-11356 standardní ráže 533 mm. Vrhač RBU-6000 zůstal na palubě jen jeden, stejně jako dělová věž A-190 s kanonem ráže 100 mm. Naopak přibyly čtyři vrhače klamných cílů KT-216, hangár a plošina pro protiponorkový vrtulník Ka-27PL nebo vrtulník včasné výstrahy Ka-31.

Fregaty byly stavěné již po rozpadu SSSR. Admiral Grigorovič byl spuštěn na vodu v březnu 2014 a o dva roky později zařazen do služby. Sesterská Admiral Essen byla spuštěna na vodu v listopadu 2014 a do služby zařazena v červnu 2016 a Admiral Makarov byl spuštěn na vodu v září 2015 a do služby zařazen v prosinci 2017. Nejmodernějšími posilami budou nové korvety Strogij a Merkurij, spuštěné na vodu v červnu 2019, respektive březnu 2020.

Stíny pod hladinou a další lodě

ČMF má k dispozici i ponorky. Vzhledem k rozměrům moře se jedná o dieselelektrické útočné ponorky, primárně určené k boji proti nepřátelským ponorkám a hladinovým plavidlům. Všechny jsou vyzbrojené šesti torpédomety na přídi, nicméně část torpéd je možné nahradit čtyřmi střelami s plochou dráhou letu Kalibr-NK.

Asi nejzajímavější je B-871 Alrosa, což je prototypová jednotka Projekt 877B Paltus, postavená pro zkoušky pohonu „pump-jet“ místo lodního šroubu. Ponorka je sice tichá, ale slabinou je elektronika. Ostatní ponorky jsou Projekt 636.3 Varšavjanka (v NATO kódu Improved Kilo).

Ukrajinská armáda u přístavu Berďansk v Azovském moři zničila ruskou výsadkovou loď Orsk. (24. března 2022)

Další velké lodě, výtlakem kolem 4500 tun porovnatelné s fregatami, jsou výsadkové lodě Projekt 1171 Tapir (v NATO kódu Alligator). Tato plavidla BDK-69 Orsk byla do služby zařazena již v roce 1968, Nikolaj Fičenkov v roce 1975. Nejstarší jednotka BDK-65 Saratov, zařazená do služby v srpnu 1966 byla 24. března 2022 potopena během války s Ukrajinou.

Lodě mohou převážet 300 vojáků a 20 tanků nebo 425 vojáků a 40 BVP. Výsadku jsou schopné poskytovat palebnou podporu 122mm raketometem BM-21 Grad a dvojhlavňovým 57mm kanonem.

O generaci mladší a o tisíc tun výtlaku menší jsou čtyři výsadkové lodě Projekt 775 (v NATO kódu Ropucha), stavěné v polském Gdaňsku. Lodě této třídy jsou schopné převážet 10 tanků a 300 vojáků nebo jinou kombinaci nákladu odpovídajících rozměrů a hmotnosti. Pro podporu výsadku má posádka k dispozici 2 raketomety Grad, dvě věže AK-257 s dvojhlavňovými kanony ráže 57 mm.

Pravda je však taková, že pro výsadek z lodí přímo na břeh je nutné vybojovat absolutní vzdušnou nadvládu, což se málokdy podaří. Zároveň je nutné mít dostatečně hluboké předmostí, aby byly výsadkové lodě spolehlivě mimo dostřel polního dělostřelectva.

Zdaleka nejpočetnější kategorií lodí jsou korvety. Těch má ČMF ve výzbroji 16 a jsou zařazené do 41. brigády raketových člunů, 68. brigády pobřežní obrany a 184. Novorossijské brigády pobřežní obrany. Ruská nomenklatura rozděluje korvety na protiponorkové MPK (malyj protivolodočnyj korabl) a raketové MRK (malyj raketnyj korabl).

Šest MPK Projekt 1124 (v NATO kódu Grisha) nenese protilodní ŘS. Jejich hlavní výzbroj tvoří vrhače RBK-6000, dva dvojité torpédomety, skluzy pro hlubinné nálože a dělová věž AK-725 s dvojkanonem ráže 57 mm. Pro vlastní obranu nesou PL systém Osa a věž AK-630 s šestihlavňovým kanonem ráže 30 mm. Tyto jednotky pocházejí z 80. let.

Z úderných korvet jsou nejzajímavější dvě jednotky Projekt 1239 Sivuč (v NATO kódu Dergach), které jsou kombinací katamaránu a vznášedla. Díky tomu dosahují rychlosti až 53 uzlů. Navíc nesou mohutnou výzbroj osmi protilodních řízených střel 3M80 Moskit, jednoho dvojnásobného vypouštěcího zařízení PLŘS Osa, dělovou věž AK-176 a dvě věže AK-630.

Sovětské a potažmo ruské korvety se obecně vyznačovaly silnou výzbrojí. To platilo i pro starší jednotky. Projekt 1241 Molnija (v NATO kódu Tarantul) z přelomu 80. a 90. let vyzbrojený čtyřmi protilodními řízenými střelami P-15 Termit (SS-N-2 Styx) s doletem 80 kilometrů. Některé jednotky byly přezbrojené čtveřicí 3M80 Moskit.

Platí to i pro čtyři nové jednotky Projekt 21630 a 21631 Bujan (M), zařazované do služby od roku 2018. Korvety jsou vybavené VLS pro osm řízených střel Kalibr nebo Oniks, desetihlavňovým raketometem DP-65, dělovou věží A-190 s automatickým 100mm kanonem a hybridním PL systémem Pancir-M s dvěma šestihlavňovými 30mm kanony a čtyřmi řízenými střelami Hermes-K.

Tento výčet není konečný. ČMF dostává nové „raketové čluny“ Projekt 22160 Bujan, které výtlakem i výzbrojí odpovídají korvetám. Vlastní tři velké a dvě pobřežní minolovky, průzkumná plavidla a rychlé čluny, pět tankerů, dvě opravářské lodě, zásobovací loď, záchranné lodě, remorkéry a tři lodě pro hydrografický průzkum.

Křižník Moskva

ČMF přišla 14. dubna 2022 o svou vlajkovou loď křižník Moskva. To byla citelná ztráta, už kvůli jménu lodi, ale i technicky a takticky. Přestože to nebyla nejmodernější jednotka, byla zdaleka nejvýkonnější a nesla mohutnou výzbroj a výkonné průzkumné systémy. Navíc byla vybavena pro pobyt admirála a jeho štábu a nesla spojovací prostředky pro velení operacím celého námořního svazu.

Hlavní údernou silou křižníku Moskva bylo 16 odpalovacích zařízení pro protilodní řízené střely P-1000 Vulkans s doletem tisíc kilometrů a bojovou hlavici s hmotností 500 kilogramů. Kromě toho byla Moskva základem protivzdušné obrany černomořských operačních svazů. Byla vyzbrojena osmi revolverovými vypouštěcími zařízeními řízených střel S-300F Fort (SA-N-6 Grumble), s horizontálním dosahem až 150 kilometrů a výškovým 10 až 27 tisíc metrů. Naváděcí systém postavený na radaru 3R41 dokázal sledovat až šest cílů a navádět na ně současně až 12 raket.

1. března 2014

  • Nejčtenější

Stop pro letoun F-35? Švýcaři prověřují podezřelé nesrovnalosti v tendru

Úspěšné tažení letounů F-35 Evropou v roce 2021 pokračovalo ve Finsku a Švýcarsku. V alpské zemi se však nad nákupem...

Česká houfnice Morana se zařadila mezi hvězdy veletrhu obrany

Advertorial Eurosatory je nejvýznamnější evropský veletrh obranné a bezpečnostní techniky. Letos se kvůli covidu konal po čtyřleté...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Gripen versus F-35. Ve finále výběru neuškodí zvážit všechna pro a proti

Výběr budoucích stíhacích letounů pro české letectvo jde do finále a zdá se, že i jako v některých jiných evropských...

S čím se také jezdilo na dovolenou. Stanové přívěsy z NDR

Nejen plastové lžičky a duroplastové trabanty, ale i stanové přívěsy Camptourist můžeme pasovat na východoněmecké...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přísně tajná letecká továrna. Na gripen je potřeba 8 tisíc hodin práce

Premium Co obnáší vyrobit stíhací nadzvukový letoun? Po exkurzi ve střežené továrně Saab kromě jiného víme, že se kupříkladu...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

Přísně tajná letecká továrna. Na gripen je potřeba 8 tisíc hodin práce

Premium Co obnáší vyrobit stíhací nadzvukový letoun? Po exkurzi ve střežené továrně Saab kromě jiného víme, že se kupříkladu...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Odjistit a vrhnout. Letci při obraně Slovenska v roce 1919 improvizovali

Československé letectvo mělo na jaře a v létě 1919, kdy Československo bojovalo s Maďarskem o Slovensko, rozhodně...

Stop pro letoun F-35? Švýcaři prověřují podezřelé nesrovnalosti v tendru

Úspěšné tažení letounů F-35 Evropou v roce 2021 pokračovalo ve Finsku a Švýcarsku. V alpské zemi se však nad nákupem...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Pavla Tomicová výrazně zhubla a s kolegy oslavila šedesátiny

Pavla Tomicová měla s Dášou Zázvůrkovou v květnu nehodu, když do kolegyniny Vespy před Národním divadlem nabouralo...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Ruská ekonomika se hroutí, už není pochyb, ukazují nová statistická data

Ekonomika v Rusku se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Průmyslová výroba se propadla hned v několika...

Móda z Varů: Luxus i lacinost. Sexy Ramba a Plodková. Třeštíková přestřelila

Na červeném koberci zazářily v den slavnostního zahájení 56. ročníku karlovarského filmového festivalu v luxusních...