Čtvrtek 9. července 2020, svátek má Drahoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. července 2020 Drahoslava

Letov Š.50 byl marnou nadějí československého předválečného letectva

aktualizováno 
Ve třicátých letech poněkud zaspal vývoj československých vojenských letadel. Několik moderněji řešených konstrukcí se objevilo příliš pozdě, jednou z nich byl i Letov Š.50. Perspektiva jeho osádek v případném boji by byla neradostná.

Letov Š.50 | foto: archiv VHÚ Praha

Nejvýznamnějšími konstrukcemi Vojenské továrny na letadla, která je mezi veřejností známa spíše pod značkou Letov, jsou dvoumístné jednomotorové dvouplošníky Š.1, Š.16 a Š.328. Šlo primárně o pozorovací či zvědné (tím byl Š.16) letouny, ale zapovězena jim nebyla ani role bombardovací, přičemž u toho prostředního existovala i přímo verze denního bombardéru ŠB.16.

Jen heslovitě si zrekapitulujme, čím se jmenované typy zapsaly do historie československého letectví: Š.1 byl prvním vojenským letounem tuzemské konstrukce, Š.16 se stal v roce 1926 prvním tuzemským letounem s celokovovou kostrou (potah byl samozřejmě plátěný) a Š.328 tvořil významnou část výzbroje našeho letectva v době mnichovské krize a během SNP potom významnou část letectva povstaleckého (byť zde to představuje zcela jiná čísla absolutní, v porovnání s těmi předválečnými lze to množství klasifikovat jako stopové).

Šmolík v letu nad Nitrou fotografovaný z letounu stejného typu. Fotografovaný...

Š.1

Letov Š.16

Š.16

Historie první československé letecké továrny Letov se začala psát 9. prosince...

Š.328

Letov Š.50

Š.50

V tomto článku však vytáhneme na světlo další stroj Vojenské továrny na letadla, stroj neméně zajímavý, nejmodernější předválečnou konstrukci tohoto výrobce, kterou představuje prototyp pozorovacího dvoumotorového celokovového dolnoplošníku Š.50.  

Letov Š.50 a marné naděje

Nový letoun šéfkonstruktéra Aloise Šmolíka označený Š.50 vzbudil pozornost na pražské národní letecké výstavě ročníku 1937. Zatím pozornost byla tak trochu nezasloužená, návštěvníci si tenkrát prohlíželi pouze mistrně vyvedenou dřevěnou maketu v měřítku 1:1. Ta navíc navozovala zdání stroje o poznání vyspělejšího, než jakým byl prototyp dokončený a zalétaný o rok a nějaký ten měsíc později. Maketa měla třílisté vrtule a zatahovací podvozek (resp. neměla podvozek žádný, což představovalo podvozek v zatažené poloze).

Dřevěná maketa letounu Š.50 v měřítku 1:1 na pražské letecké výstavě v červnu...

Dřevěná maketa letounu Š.50 v měřítku 1:1 na pražské letecké výstavě v červnu 1937

Původně se zalétání prototypu Š.50 plánovalo na březen 1938. Jenže harmonogram nabral výrazné zpoždění a letoun se poprvé vznesl až 30. září 1938, tedy stejného dne, v jehož samém úvodu byla podepsána Mnichovská dohoda. A ani první let Š.50 se moc nepovedl. Kvůli startu s omylem zablokovanými křidélky se nemohl tovární pilot Bohumil Kovanda pouštět do žádných větších akcí. Hned, jak po odlepení zjistil, v jakém je průšvihu, nezbylo mu, než urychleně sednout zpět na zem. Takže napoprvé si jen tak poposkočil. Další lety už naštěstí proběhly standardně.

Letov Š.50

Letov Š.50

Hlavní letové zkoušky Š.50 probíhaly od listopadu, za řízení usedal jiný tovární pilot Alois Ježek. Ještě v únoru 1939 si prototyp Š.50 spolu s dalšími československými stroji prohlédla delegace Bulharů, které asi nejvíce zaujal prototyp stíhačky Avia B.35.

V létě 1939 byl prototyp Š.50 společně s prototypem Avie B.135 (evoluce typu B.35) a Zlinem Z 212 prezentován pod hlavičkou protektorátu Čechy a Morava na poslední předválečné mezinárodní letecké výstavě v Bruselu. Zahraniční tisk ho zde označil za zajímavý, ale výkonově slabý. V souvislosti s tímto aerosalonem se často zmiňuje „partyzánská“ akce, kdy nějaký vlastenec zapíchl do letounu za pilotní kabinu malou československou vlaječku.

Avia B.135, Letov Š.50 a Zlin Z 212 na bruselské letecké výstavě v létě 1939

Avia B.135, Letov Š.50 a Zlin Z 212 na bruselské letecké výstavě v létě 1939

Němci potom nějaký čas testovali Š.50 ve svém zkušebním středisku v Rechlinu. Do výrobního závodu ho vrátili ve stavu značně zbědovaném, tam se dost dlouho bezprizorně povaloval, až ho nakonec nechali sešrotovat. Zbyla po něm pouze střelecká věž Tatra typu A.W., která měla později to štěstí spočinout v muzeu ve Kbelích.

Musíme prozradit i něco o kategorii letadel, do které Š.50 patřil. Když řekneme, že Letov Š.50 byl pozorovací stroj, nemusíme si do důsledku uvědomit, jak těžký úděl by v případném boji čekal jeho osádky. Naše prvorepublikové letectvo nepožívalo pojem průzkumné letadlo, ale používalo letadla pozorovací a zvědná.

Zvědné letouny byly určeny k hlubšímu průzkumu v týlu nepřítele, kde zjišťovaly například soustředění nepřátelských vojsk , situaci na letištích a nádražích atd.

Pozorovací letouny představovaly z pohledu nasazení něco trochu jiného a byly více „na ráně“. Měly se potulovat nad frontou a v jejím okolí (do pár desítek kilometrů za frontou), jednalo se o přímou podporu pozemního vojska . Vedle samotného průzkumu to zahrnovalo i řízení dělostřelecké palby. V neposlední řadě pak měly na pozemní cíle v oblasti fronty i útočit, kromě pum se počítalo i s postřelováním kulomety. Oproti zvědným letounům létaly ty pozorovací při plnění svých úkolů zpravidla v menší výšce a nižší rychlostí.

Když si to shrneme, tak pozorovací letouny byly nejohroženějším létajícím druhem. Nízká výška jejich letu dávala šanci zapojit se do boje proti nim i držitelům lehčích zbraní malé ráže. Malá rychlost je zase činila více zranitelnými ze strany nepřátelských stíhaček.

V roce 1938 mělo naše letectvo 16 pozorovacích letek se stroji Letov Š.328 a pět zvědných letek se stroji Aero A.100 a Avia B.71.

Slabé motory a pevný podvozek

Letov Š.50 se stal prvním letadlem značky Letov s celokovovou konstrukcí. Samonosný dolnoplošník poháněný dvěma motory měl pevný aerodynamicky kapotovaný podvozek. Za pozornost stojí dvojitá svislá ocasní plocha, původně tvarů poněkud lalokovitě nevzhledných, brzy však elegantně víceméně kruhových. Na ne zcela moderně dotaženou konstrukci pak žalovaly vzpěry pod vodorovnou ocasní plochou.

Hvězdicové devítiválce Avia Rk 17 dávaly maximální výkon po 420 koních a nominální po 360 koních, což máme 840, resp. 720 koní na letoun o vzletové hmotnosti 3 700 kg. To skutečně není mnoho, zvláště uvážíme-li, že by se tam v sériovém provedení mohla ještě objevit nějaké pasivní ochrana.

V každém případě prototyp s motory Rk 17 dosahoval maximální rychlosti 305 km/h a cestovní rychlosti 260 km/h. Použití motorů nijak oslnivých výkonů a z toho plynoucí nízkou rychlost výrobce obhajoval kategorií pozorovacího stroje, kterému měla taková rychlost pro jeho úkoly stačit.

Pro očekávanou sériovou výrobu se snad uvažovalo s výkonnějšími francouzskými motory Gnome-Rhône 14M, motor tohoto typu poskytoval maximální výkon 700 koní. To mělo v kombinaci s použitím také plánovaného zatahovacího podvozku stačit ke zvýšení maximální rychlosti Š.50 na hodnotu 370 km/h.

Letov Š.50

Letov Š.50, vlevo kokpit pilota a na fotce vpravo vidíme výstřelný kanál na spodku trupu a kus před ním kruhové dveře, kudy měl v nouzi z letounu vyskakovat pozorovatel.

Tříčlennou osádku Š.50 tvořil pozorovatel, pilot a střelec. Pozorovatel, jehož pracoviště se nacházelo v přídi trupu s relativně bohatým zasklením, plnil i funkci radisty. Stěžejním prostředkem k jeho práci bylo průzkumné fotozařízení. Pro rychlé opuštění letadla ve vzduchu sloužily pozorovateli kruhové dveře v podlaze.

Pilotní kabina byla situována nad náběžnou hranou křídla. Po pravém boku pilota vedl průchozí koridor mezi přídí a střední partií trupu pod střeleckou věží, kde se zespodu nacházely vstupní dveře do letounu, kterými osádka standardně nastupovala i vystupovala a střelec tudy vyskakoval i v případě nouzového opuštění stroje. Překryt pilotní kabiny byl odsouvatelný dozadu, tudy měl nejkratší cestu k výskoku pilot.

Střelecká věž Tatra typ A.W. na hřbetě trupu byla systému Armstrong Whitworth (odtud pramení naše typové označení) a dodalo ji Letecké oddělení Moravsko-slezské vozovky. Ve Studénce vyrobili dvě tyto věže, ta v prototypu Š.50 měla výrobní číslo 2. První byla určena pro zástavbu do prototypu Pragy E.51, kde se však neujala a střeliště tam museli vyřešit jiným způsobem.

Letov Š.50

Letov Š.50, nápadný je kulomet pilota umístěný v kořeni levé poloviny křídla.

Hlavňová výzbroj Š.50 se skládala ze tří leteckých kulometů vz.30 ráže 7,92 mm, přičemž každý člen osádky obsluhoval jeden. Konkrétně jeden čněl z otočné střelecké věže, odkud bránil střelec prostor horní polosféry. Druhým pohyblivým kulometem bránil pozorovatel přes výstřelný kanál na spodku trupu prostor vzadu pod letounem. A kulomet pilota byl samozřejmě pevný (tj. zaměřovaný celým letounem) a instalovaný v levé polovině křídla těsně vedle boku trupu.

K umístění pum sloužily závěsníky pod vnitřní části křídla (mezi trupem a motorovými gondolami). Maximální náklad pum mohl dosáhnout až 800 kg, nejčastěji by se pravděpodobně používal náklad v rozmezí 160 až 220 kg složený z pum o hmotnostech 10, 20 a 50 kg.

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Kvůli koronavirové pandemii vláda rozhodla o odložení zbývajících přechodů na vysílání DVB-T2. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

Témata: Letov
  • Nejčtenější

Varování: probíhá útok na RDP protokol pro vzdálený přístup k počítači

O probíhajícím útoku na protokol RDP, který je používán některými programy pro vzdálený přístup k ploše, informovala...

Pořídí si Česko „neviditelné“ stíhačky? Problém je cena za hodinu letu

V roce 2027 končí pronájem stíhacích strojů Gripen. Jaká je možnost, že místo nich pořídíme „neviditelné“ stroje F-35?

Co nahradí gripeny? Ve hře jsou všichni kromě Číny a Ruska

Páteří české protivzdušné obrany jsou dnes letouny JAS 39 Gripen. Jejich pronájem končí v roce 2027, což vzhledem k...

Spojené státy mají covidový problém. I lepší nástroje na jeho zvládnutí

V USA se virus SARS-CoV-2 podle všeho rychle šíří ve státech, které se během jara nejhoršímu vyhnuly. Není jasné, zda v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obří výpadek služeb T-Mobile způsobily dvě chyby v diskovém poli

Přesně před týdnem se T-Mobile potýkal s velkým výpadkem služeb. Nefungovala samoobsluha, aplikace, web, infolinka,...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

Schizofrenní žena, nechtěná emigrace. Zachránila ho Nemocnice na kraji města

Premium Kde je hranice skutečné lásky? Kdy končí vztah a začíná tyranie? Ladislav Chudík na tyto otázky dlouhé roky marně...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Ruská kosmická stíhačka. První raketoplán vyvíjel „Generál hvězdných válek“

Premium Gleb Jevgenijevič Lozino-Lozinskij měl velký podíl na projektech, které měly přinést mnohonásobně použitelný letoun,...

Výsadková multikára Mungo. Bundeswehr jich má stovky, byly i v Afghánistánu

Malé, ale šikovné. Tak by se dalo charakterizovat německé výsadkové obrněné vozidlo Mungo postavené na podvozku známé...

Spletli se při navigaci. Stíhačky jim za to udělily trest smrti

K troskám izraelského civilního letadla sestřeleného bulharskými stíhačkami se jako první dostali místní. Odnesli, co...

Začíná boj o orbity Země a cislunární prostor. Ve hře jsou i iontové motory

Americké letectvo zkoumá nové oběžné dráhy pro družice. V úvahu přichází zejména prostor pod nízkou oběžnou dráhou nebo...

Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?
Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?

Skladba jídelníčku batolete je důležitější, než by se nám mohlo zdát. Právě v rané fázi života vznikají stravovací návyky, které budou dítě provázet do dospělosti.

Princ George je vztahovačný a drzý, tvrdí jeho kmotra

Šestiletý princ George se na oficiálních fotkách tváří jako andílek a britská královská rodina mu pečlivě buduje image...

Penis a ženský orgasmus. Dvacet centimetrů je optimální, říká studie

Na délce záleží a platí, že větší znamená lepší. Ovšem jen do jisté míry. Největší šanci na uspokojení ženy dává...

Můj boj s nemocí: Když jsem se probudila, neměla jsem nohy

Na začátku to vypadalo, jako bych něco špatného snědla nebo chytla virózu, píše čtenářka Renata svůj příběh do seriálu...

Berenika Kohoutová ukázala postavu po porodu bez retuše

Herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová (29) si posteskla, že s pětiměsíční dcerou Lolou se její život otočil o 180...

Velká část českých potravin není ve skutečnosti česká, říká šéf Globusu

Návrh na povinný podíl českých potravin by z regálů vymetl i některé české výrobky, říká v rozhovoru pro MF DNES...