V bitvě u Jutska se německý admirál Scheer pokoušel zničit část početně silnější britské flotily. Nastražil proto past, v níž měly bitevní křižníky Franze Hippera nalákat průzkumnou eskadru Davida Beattyho před mířidla hlavních německých sil. Britové se však dozvěděli, že Němci něco chystají. Kromě Beattyho tak vyplula na moře i daleko silnější flotila Johna Jellicoa. V první fázi bitvy měli navrch Němci. Dva Beattyho křižníky vybuchly. Zemřela přitom naprostá většina jejich posádek.
Když Beatty spatřil Scheerovu eskadru, rozhodl se ji pro změnu přivést před hlavně Jellicoeových bitevních lodí. I v tomto stadiu bitvy na tom byli Němci lépe. Po zásazích jejich granáty vyletěly do povětří dva další britské křižníky.
Jiné velké lodě na obou stranách utrpěly těžké poškození. Některé menší šly ke dnu nebo se změnily v plovoucí vraky. Viceadmirál Hipper musel kvůli poškození svého vlajkového křižníku SMS Lützow přenést vlajku na torpédový člun G39.


















