Nukleární balistické rakety na kolejích. Ruský vlak posledního soudu

aktualizováno 
Rusko pokračuje ve vývoji železničního raketového vlaku Barguzin. Podle plukovníka Vladimíra Nestrova, citovaného tiskovou agenturou RIA Novosti, ruská raketová vojska speciálního určení zavedou vlak do výzbroje v roce 2020.

Raketový vlak 15P961 Moloděc v muzeu | foto: Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 3.0

Podle Nestrova, vedoucího oddělení pro školení a výcvik ruských raketových vojsk, ruská armáda dokončila schématický návrh Barguzinu a připravuje technologickou dokumentaci. Výzvou se stane systém výcviku a školení.

„Musíme myslet dopředu... Dobře si uvědomujeme, že budeme potřebovat specialisty, kteří budou provozovat tento nový raketový komplex, a proto v blízké budoucnosti zahájíme speciální kurzy pro nové odborníky,“ uvedl Nesterov.

Železniční raketový komplex Barguzin pojme v šesti standardních vagonech šest mezikontinentálních střel RS-24 Jars (SS-27 Mod 2). Barguzin nahradí raketový vlak 15P961 Moloděc, který dokázal převážet tři střely RT-23UTTH Moloděc (SS-24 Scalpel).

Ruská armáda vlak Moloděc stáhla z výzbroje v roce 2005 v rámci dohody o snížení počtu strategických zbraní (START II). Nová smlouva START III, podepsaná v roce 2010 v Praze, však nezakazuje vývoj nových raketových systémů.

Sovětský svaz a následně Rusko provozovaly dvanáct souprav vlaků Moloděc. Deset souprav bylo sešrotováno, dvě skončily v muzeu. Podle zastánců nový komplex Barguzin svého předchůdce překoná v přesnosti zásahu cíle, dostřelu i celkové účinnosti.

Vlak Barguzin má Rusku zajistit schopnost patřičné odpovědi, podobně jako například jaderné ponorky, na jaderný útok na své území. Výhodou raketového vlaku je velká mobilita, což zajišťuje značnou šanci přežití prvního jaderného útoku protivníka.

Práce na komplexu Barguzin začaly v roce 2012. V roce 2014 bylo rozhodnuto o využití raket RS-24 Jars. V roce 2018 se očekává dokončení vývojových prací a v roce 2020 zařazení do služby. Ruská armáda plánuje provozovat až pět komplexů Barguzin do roku 2040.

Původní rakety RT-23UTTH Moloděc měřily na délku 19 m a vážily 104 t. Hmotnost raket vyžadovala zapřáhnutí tří diesel-elektrických lokomotiv DM62, aby se celá souprava vůbec rozjela. Jen pro obsluhu lokomotiv bylo třeba vyčlenit sedm lidí. V systému Moloděc byly ještě zařazeny vagony s generátorem elektrické energie, velitelský vagon a servisní vagon.

Střely RT-23UTTH vyžadovaly speciální rozměrné vagony, což ve spojitosti s dalšími konstrukčními rysy komplexu Moloděc (tři lokomotivy na velmi krátkou soupravu) usnadňovalo odhalení vlaku leteckými nebo kosmickými prostředky průzkumu. Nyní bude situace jiná.

Na rozdíl od svého předchůdce Barguzin získá standardní železniční vagony. Je to možné díky použití raket Jars, které jsou sice delší (21 m), ale startovací hmotnost rakety je pouze 49 tun. Rakety Jars jsou schopny na cíl dopravit čtyři samostatně naváděné hlavice s jadernou náloží o síle 100 až 300 kt. Přesnost zásahu je 150 až 250 metrů. Dolet střely je přibližně 12 000 kilometrů.

Cílem konstruktérů je maximálně znesnadnit detekci. Počítá se tedy s přidáním falešných vagonů a také s vývojem speciální výkonné lokomotivy. Celý komplex by tak mohla „nenápadně“ táhnout pouze jediná lokomotiva.

Výhodou nového vlaku Barguzin jsou nové navigační systémy raket Jars. U komplexu Moloděc inerciální navigační systémy raket RT-23UTTH vyžadovaly zadání bodu výchozího startu. Proto bylo po celé trase vyznačeno několik míst, odkud šel provést odpal raket. V případě vlaku Barguzin lze odpalovat rakety prakticky z jakéhokoliv místa na trati.

Fotogalerie

Výzvou bude ale konstrukce celého komplexu. Původní Moloděc byl postaven v Dněpropetrovsku na Ukrajině. Dnes již samozřejmě vzhledem k napjatým ukrajinsko-ruským vztahům není výroba na Ukrajině možná.

Podle velitele strategických raketových vojsk, generálplukovníka Sergeje Karakajeva, se díky zavedení pěti železničních raketových pluků (každý s jedním komplexem Barguzin), zvýší v roce 2020 počet divizí raketových vojsk speciálního určení ze současných dvanácti na třináct.

Barguzin má však v Rusku i své odpůrce. Ruský vojenský analytik Alexander Konovalov, prezident moskevského soukromého Institutu pro strategická studia, označil vývoj vlaku jako zbytečně drahý a neodpovídající současným potřebám. „Uděláme lépe, budeme-li rozvíjet telekomunikační systémy, bezpilotní letadla a přesné zbraně, nikoli podobná monstra,“ řekl před časem Konovalov.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:
 

Nejčtenější

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Severní magnetický pól se vydal na cesty. Co když doputuje až na jih?

Posun severního magnetického pólu

Naši planetu čeká přehození magnetických pólů. Nebude to zřejmě brzy, proč k tomu ovšem vůbec dojde a co může změna...

Další z rubriky

Ruský „robotický tank“ dopadl při testech na syrském bojišti neslavně

Uran-9

Dálkově ovládaný bojový robot Uran-9 z Koncernu Kalašnikov se v Sýrii hemžil problémy. Přesto ho ruská armáda zavádí do...

Nejlepší český špion války byl Němec. A na rukou měl českou krev

Fotografie setkání dvou československých zpravodajců - štábního kapitána Tauera...

Československá rozvědka vstoupila do druhé světové války v poměrně dobré kondici. Odboj na našem území ovšem nacisté...

Krvavá sovětská válka obrazem: Měla trvat pár týdnů, protáhla se na 9 let

Sovětská válka v Afghánistánu (1979 až 1989)

Téměř celou jednu dekádu probíhala tzv. sovětská válka v Afghánistánu. Invaze vedená z Moskvy vyhnala z domovů pět...

Najdete na iDNES.cz