Bylo asi půl hodiny před pondělním polednem 5. března 1945, když nad hlavami obyvatel malé obce Víska (německy Dörfel) na Frýdlantsku zachraptěl podivný zvuk. Z nízké základny mraků se vynořil čtyřmotorový americký bombardér B-17, letící už jen na jeden motor. Nedaleko za vesnicí dopadl do pole a valící se změť trosek zastavil až úvoz a hrana lesíku.
V troskách se nenašly žádné lidské ostatky, letoun při pádu už nikdo nepilotoval. Vojáci Wehrmachtu za asistence četníků vetší kusy trosek odvezli na nádraží do nedaleké Višňové, odkud vlakem putovaly na šrotiště na libereckém letišti.
V přilehlém pískovcovém lomu nalezli vesničané bezvládné tělo mladého muže v letecké kombinéze. Jeho padák se zřejmě nestihl včas otevřít. Zaopatřil ho Rudolf Lorenc, majitel pohřebnictví z čísla popisného 83. Tělo uložil do hrobu na hřbitově ve Višňové hned vedle márnice.
Byl začátek března 1945 a události, které následovaly, daly této události nálepku pouhé epizody. Přišel konec druhé světové války a následný odsun německého obyvatelstva. Zmizeli pamětníci a mnoho dokumentu, z nichž bychom dnes mohli čerpat, bylo zničeno.






















