Před 80 lety, 6. srpna 1945, byl v japonské Hirošimě slunečný a jasný den s vynikající viditelností. Čtyřmotorovému americkému těžkému bombardéru Boeing B-29, letícímu ve výšce téměř deseti tisíc metrů, nikdo nevěnoval pozornost. Hirošima se zatím ještě nestala terčem ničivých náletů, její ulice se neproměnily v peklo zmítané ohnivými tornády jako například v Tokiu. Zhruba 350 tisíc obyvatel netušilo, že se k nim blíží „smrt, jež ničí vše.“ V 8:15 se pumovnice letounu zvaného Enola Gay otevřela...
Můj prastrýc si to nikdy neodpustil. Pátrání po Čechovi, který bombardoval Hirošimu |
Na jiném místě, 80 let poté
Zkusme se nyní přenést o osm desítek let v čase a na opačnou stranu zeměkoule. Je čtvrt na devět ráno, 6. srpna 2025. Náměstí míru se rychle zaplňuje turisty. Obloha je jako vymetená. Nikoho nevzrušuje vrčení letadla kdesi vysoko nad centrem města. A pak se nad Prahou zableskne.
 |
Díky softwarovým simulátorům si můžeme udělat vcelku přesný obrázek o tom, co by následovalo, kdyby nad hlavním městem České republiky (či kdekoli jinde na světě) vybuchl Little Boy, tedy puma, která ničivou explozí nad Hirošimou zahájila atomový věk. Je pochopitelné, že níže uvedené programy nepočítají se všemi aspekty výbuchu. Například zanedbávají nerovnost terénu, která by pochopitelně účinnost exploze ovlivnila.
Online simulátory atomové bomby
|
Ohnivá koule, v jejímž jádru by teplota na několik milisekund dosahovala řádově milionů stupňů a pak by se postupně snižovala na „pouhých“ pět tisíc stupňů Celsia, by měla průměr zhruba 180 metrů. Všechno v jejím dosahu by okamžitě zmizelo, vypařilo se, přestalo existovat.
V okruhu zhruba 420 metrů by tlaková vlna smetla všechny budovy, stát by zůstaly jen osamocené trosky nejpevnějších budov. Všechno živé by zahynulo. Kdo by nebyl rozdrcen tlakovou vlnou, toho by zabilo následující žhavé peklo. Síla výbuchu by se tím ani zdaleka nevyčerpala, stále se nacházíme v prvních dvou sekundách po výbuchu hirošimské atomové bomby nad Prahou.
Největší atomová bomba oslavila KSSSNa zem se snesla 30. října 1961. Půl tuny vážily jen její padáky. Samotná bomba měla 25 tun. Atomový hřib, který způsobila, měl výšku 64 a průměr 40 kilometrů. Rázová vlna oběhla Zemi třikrát.  Maketa Car bomby v muzeu |
Nad městem už se začíná zvedat charakteristický hřibovitý mrak. Voda ve Vltavě mezi Vyšehradem a Karlovým mostem se okamžitě začíná vařit a vypařuje se. V okruhu přibližně jednoho kilometru jsou lidé vystaveni dávce radiace, která mnohonásobně překračuje životu bezpečné hodnoty. Ozáření lidé se potácejí na Karlově náměstí i na Vyšehradě. Bez okamžité lékařské pomoci jich devět z deseti v horizontu týdnů zemře trýznivou smrtí.
Od smíchovského břehu na západě po Olšanské hřbitovy na východě, od Štvanice na severu až po budovu České televize na jihu se potácejí tisíce lidí s hrozivými spáleninami. Nic necítí, žár jim sežehl nervová zakončení. I oni zemřou.
Tlaková vlna smete všechno ve čtyřkilometrovém okruhu. Zmizí celé historické centrum města. Až na výjezdech z Prahy se všechno mění v pustinu. Konečný účet: více než 46 tisíc lidí na místě zemřelo, více než 108 tisíc lidí utrpělo těžká zranění. Tedy alespoň podle jednoho z nejpropracovanějších simulátorů jaderných explozí Nukemap.
Není v něm těžké zjistit, jak by podobná exploze vypadala na jiných místech České republiky. Pro ilustraci jen několik čísel: například v Brně by Little Boy zabil 57 tisíc a zranil sto tisíc lidí. Okresní města jako Rakovník nebo Rokycany by byla v několika sekundách vymazána z mapy.
Bez atomovek to nešlo. Proč byla k porážce Japonců nutná jaderná zkáza |
Může být i hůř
Bombu Little Boy uznali američtí vojenští experti za vysoce neúčinnou. Štěpná reakce proběhla u pouhého 1,38 procenta materiálu. Dnešní jaderné bomby jsou nesrovnatelně výkonnější. Vůbec nejúčinnější pumu podle všeho vyrobil Sovětský svaz. Car, jak se jí říkalo, otřásl světem roku 1961.
„Půl tuny vážily jenom její padáky. Samotná bomba měla 25 tun. Atomový hřib, který způsobila, měl výšku 64 a průměr 40 kilometrů. Rázová vlna oběhla Zemi třikrát,“ napsal o hrozivé explozi v článku pro Technet.cz publicista Karel Pacner.
1961: Výbuch největší atomové bomby všech dob oslavil Komunistickou stranu |
Bomba explodovala po 200 sekundách ve výšce čtyři tisíce metrů. Její síla desetkrát převýšila všechno, co vybuchlo za druhé světové války. Bombardér byl v okamžiku výbuchu vzdálen 45 kilometrů, přesto stěží unikl vzdušnému víru, chvíli byl takřka neovladatelný.
Hirošima ani Nagasaki. Až Sovětský svaz zlomil Japonsku vaz, tvrdí historik |
Představme si, že by tato monstrózní zbraň explodovala nad naším hlavním městem. Důsledky by byly strašlivé. Tlaková vlna takové exploze by byla ničivá na severu až v Litoměřicích, na východě by za sebou nechala spoušť až v Kolíně. Plamenné inferno by postihlo Rakovník, Příbram či Mladou Boleslav.
Na místě by zahynulo okolo 1,2 milionu lidí. Radioaktivní mrak by s sebou nesl smrt dál po celém světě. Začala by skutečná apokalypsa.
Nejúčinnější pumu všech dob podle všeho vyrobil Sovětský svaz. Car, jak se jí říkalo, otřásl světem roku 1961. Takto by vypadal jeho výbuch nad Prahou.
Škody způsobené atomovou bombou do značné míry závisí nejen na způsobu svržení, ale také na meteorologických podmínkách. Například exploze 250kt bojové hlavice rakety ALCM by ve velmi jasném dni vyvolala plamenné peklo ve výrazně větším okruhu, než pokud by se nad zemí táhla hustá mlha.
Exploze 250kilotunové bojové hlavice rakety ALCM nad Prahou za mlhy
Exploze 250kilotunové bojové hlavice rakety ALCM nad Prahou za jasného dne
