Podněty a iniciativy, jež usilovaly o zachování odkazu národního odboje během první světové války, ale také o budoucí historiografické zpracování a muzejní prezentaci dějin vojenství, se objevily již brzy po 28. říjnu 1918. V roce 1919 vznikl Památník odboje s podtitulem Umělecký sbor při Ministerstvu národní obrany. Jeho iniciátory byli významní představitelé české kultury a umělecké tvorby, z nichž lze jmenovat například Josefa Gočára, Julia Zeyera, Josefa Svatopluka Machara či Jaroslava Kvapila.
Památník odboje spatřoval svůj cíl ve vybudování monumentální upomínky na zápas za státní a národní samostatnost, jež měla kromě tematicky vhodných uměleckých děl zahrnovat muzejní a písemné památky především zahraničního vojenského odboje. V roce 1920 vznikl Archiv Ministerstva národní obrany, vystupující od roku 1924 pod názvem Vojenský archiv Republiky československé. V roce 1926 se spojil s Vojenským muzeem Republiky československé, které bylo založeno v roce 1920.
 |
Vývoj během dvacátých let však dospěl až k utvoření jednoho společného pracoviště, kde byly zastoupeny činnosti všech uvedených institucí. Tak vznikl 29. října 1929 Památník osvobození jako samostatný vojenský vědecký ústav, který reprezentoval archivní, muzejní a vědecké pracoviště. Odstranil početné roztříštěné i zdvojené činnosti a podléhal Ministerstvu národní obrany.
Tradice československého vojenského muzea je tak již sto let stará, přičemž komplex budov nynějšího Armádního muzea na Žižkově byl dokončen právě před devadesáti lety, v červenci roku 1932. Otevření tehdejšího Muzea Památníku osvobození představovalo jednu z nejvýznamnějších událostí v dějinách instituce, na níž dnes navazuje Vojenský historický ústav Praha. Prvním, kdo nové expozice tehdy navštívil, byl prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk.
Muzeum už z dálky svítí novotou, důvodem je mimo jiné i pečlivá renovace původní fasády.
Ambiciózní rekonstrukce
Rekonstrukce komplexu budov Armádního muzea Žižkov a vznik zcela nových expozičních ploch zabraly celkem čtyři roky. Už během roku 2018 bylo muzeum připravováno na celý proces, který byl slavnostně zahájen poklepáním na základní kámen rekonstrukce v září 2018. Prázdné budovy poté přejala stavební společnost, která rekonstrukci prováděla. Během stavebních prací probíhala intenzivní příprava podoby nových expozic, s jejichž realizací se začalo na přelomu let 2021 a 2022. V létě roku 2022 už byly exponáty na svých místech a vše směřovalo k otevření muzea pro veřejnost v říjnu letošního roku.
Nutno podotknout, že Armádní muzeum Žižkov netvoří jen expoziční plochy. K dispozici jsou zde nově přednáškové sály, prostor pro aktuální výstavy, skutečným ziskem je vytvoření kavárny v nejvyšším patře jedné z budov, odkud je dechberoucí výhled na celé pražské panorama se Starým Městem, Pražským hradem i Malou stranou a Petřínem. Kavárna bude návštěvníkům k dispozici po otevírací dobu muzea, disponuje jak krytými prostory, tak venkovní terasou.
Jedním z výstavních vrcholů je tzv. „klenotnice“, speciální sál pro mimořádně cenné exponáty.
Architektonicky novátorským řešením je bezesporu zastřešení hlavní dvorany muzea. Bylo na ni použito osmdesát tun oceli. Dvorana nyní bude sloužit k různým akcím slavnostního a společenského charakteru, je zde možné pořádat setkání při významných výročích atd.
Po rekonstrukci disponuje soubor budov celkem 276 místnostmi. Zrenovováno bylo 321 oken a 358 dveří, při stavebních pracích bylo pro střechu použito na dva tisíce metrů čtverečních měděné krytiny. I v interiérech tak byl zachován původní ráz budovy, který vystihuje dobové stavební trendy přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století.
Jedinečným způsobem byla renovována vnější fasáda muzea. Byla zvolena cesta zachování původní podoby fasády z počátku třicátých let dvacátého století. Aby byla uchována barevnost, byly využity veškeré dostupné restaurátorské možnosti, postup byl rovněž konzultován s Národním památkovým ústavem. Bylo dosaženo nejen původní barevnosti, ale také původního povrchu.
Přípravy před otevřením se zúčastnil i generál Emil Boček, který na jaře 2022 instaloval do jedné z vitrín muzea, věnované leteckým bojům za druhé světové války, zarámovaný znak 310. československé stíhací perutě RAF. V této peruti během druhé světové války sloužil.
Pro návštěvníky byl vytvořen zcela nový vchod, který je po boku hlavního schodiště muzea. Ze vstupního prostoru pod zemí, odkud je také proskleným stropem vidět dvorana muzea, je návštěvník veden do vyšších pater budovy, kde začíná expozice. Ta pokračuje chronologicky směrem dolů, až do podzemních prostor, kde jsou expozice z druhé světové války a po roce 1948. Do muzea bude možné vstupovat i od cyklostezky jdoucí podél vrchu Vítkov, v místech bývalé železniční tratě.
Poznámka autora Původní prostory Armádního muzea jsem znal velmi dobře a díky řediteli VHÚ, gen. Aleši Knížkovi, jsem měl možnost prohlédnout si i novou podobu muzea, která vznikla po rekonstrukci. Práci zaměstnanců VHÚ od té doby nemohu dostatečně vychválit. S rekonstrukcí, přestavěním a rozšířením sbírek vznikla opravdu impozantní muzejní budova, po okraj naplněná úžasnými exponáty v souladu se všemi trendy moderního výstavnictví. Návštěvník není jen pasivním příjemcem informací, ale chvílemi se uvnitř sbírek stává součástí chodu historie. Architektonické úpravy, vzniklé v původním stylu třicátých let, dávají výstavním plochám příjemný nádech historické autenticity. Vše doplňují efektivně vymyšlené promítací sály pro skupiny s veškerým příslušenstvím a unikátně umístěná kavárna, které prorokuji budoucnost turistického trháku. Zrekonstruované Armádní muzeum na Žižkově by si měl každopádně projít nejen každý zájemce o vojenskou techniku nebo historii, ale doslova každý občan, každý Čech. |
