Česká policie bude nově moci zasáhnout proti dronům, které představují bezpečnostní hrozbu. Navrhuje to vládní novela trestního řádu. Jak konkrétně ale zlý dron z oblohy sundat?
Ne každé řešení je stejně účinné. Některá jsou mírumilovnější, jiná naopak drsnější. Záleží na tom, jak moc pospícháte, a také kolik peněz můžete do protidronové ochrany investovat. Je doufejme jasné, že v článku nepovzbuzujeme nikoho k tomu, aby se dopouštěl protiprávního jednání, útoků na letadla nebo poškozování cizí věci.
1. Armádní bugina sestřelí drony mobilním laserem
O prostředek proti dronům má pochopitelně zájem armáda, která si taky může dovolit relativně velké investice do vývoje. Americká armáda využívá drony už dlouho, tradičně tak ale označuje bezpilotní letadla všeho druhu. Okřídlené drony mají dlouhý dolet a tvoří významnou součást strategie USA na zahraničních misích.
V běžné mluvě se ale obvykle „dronem“ myslí kvadrokoptéra. Čtyřrotorový dron je velmi levný, a to zvyšuje dostupnost dronů coby „sebevražedných zabijáků“. Stačí dát nálož výbušnin na komerčně dostupný dron a výsledkem je velmi levná, extrémně přesná řízená střela (využíval je třeba Islámský stát).
Primárně proti kvadrokoptérám a podobným létajícím strojům je určena nejnovější posila amerického letectva: protidronová bugina od firmy Raytheon:
Mobilní laserový systém má podle výrobce zvládnout jak detekci, tak i „sestřelení“ detekovaného dronu, a to vše za jízdy. Přesné parametry nejsou k dispozici, podle zástupců Raytheon umí systém „neutralizovat“ dron během několika sekund po nalezení. Na jedno nabití prý zvládne „sundat“ několik desítek dronů.
Co když ale nepotřebujete mobilní řešení a jde vám o ochranu předem daného území?
2. Komplexní systémy pro ochranu letiště
Letiště patří – co se dronů týče – o nejstřeženější místa. Komerčně dostupné drony často mají napevno definované bezletové zóny právě kolem letišť. Je totiž jasné, že právě při vzletu letadla by kvadrokoptéra na nesprávném místě mohla napáchat opravdu tragickou paseku, třeba i omylem.
Ale na předdefinované bezletové zóny nelze spoléhat. Pokud někdo do bezletové zóny chce vlétnout, způsob si najde. Proto letiště kombinuje různá opatření k detekci i aktivní deaktivaci dálkově ovládaných hraček/zbraní.
Drony už v minulosti několikrát zkomplikovaly provoz na letištích v USA, Asii i v Evropě. Podobné incidenty způsobují zpoždění a stojí aerolinky i letiště nemalé peníze. I takové incidenty povedou zřejmě k rozvoji poptávky po komplexní ochraně letišť.
3. Kompexní řešení v každém terénu
Samozřejmě, že podobných řešení existuje více. Jsou sice mimo běžný rozpočet – a nemáme moc možností, jak posoudit jejich funkčnost – ale pro ty, kterým na ochraně před drony z nějakého důvodu opravdu záleží, se to nejspíše vyplatí.
Jedním z takových poskytovatelů je německá firma Aaronia a její systém AARTOS, který zde uvádíme spíše jako reprezentanta tohoto typu komplexního řešení, než že bychom měli nějaké indicie, že zrovna tento systém je něčím výjimečný.
Z povahy věci není možné účinnost takového systému jednoduše otestovat. Můžeme tak jen opakovat to, co slibuje výrobce: monitorování velkých oblastí před drony, ochrana kritické infrastruktury, aktivní cílené rušení signálu dronu (GPS i rádiového ovládání)... To vše lze zprovoznit prakticky kdekoli v terénu.
Řešení od firmy Aaronia využila i bruselská policie v roce 2018 při ochraně summitu NATO. Právě ve městech bývá ochrana před drony složitější než na volných prostranstvích. A proto policie i armáda experimentují se speciálními protidronovými zbraněmi.
4. Antidronové pušky jako ze sci-fi
Co když není čas nainstalovat soupravu radarů, detektorů a rušiček? Co když je prostě potřeba sundat nepřátelský dron ze vzduchu? Právě to by měly umožnit antidronové pušky.
Zástupcem tohoto řešení je mikrovlnná rušička NEROD F5 z dílny francouzského výrobce MC2. Slibuje, že po zamíření a stisknutí spouště „přeruší veškerou komunikaci dronů“, a tím je neutralizuje. „Puška“ využívá směrové antény, a obsluze tak prý stačí správně namířit.
Na podobném principu funguje i sedmikilová DroneGun, která má být podle výrobce účinná až na vzdálenost dvou kilometrů. Operátor si může vybrat, které frekvence chce přerušit, a může tak například selektivně vyřadit jen navigaci nebo jen některé z používaných rádiových ovládání.
5. Hoďte na něj síť
Ne všechny antidronové systémy pracují s rušením frekvencí. Originální řešení české výroby Eagle One nabízí verzi vzdušného souboje. Proti nepřátelskému dronu vystartuje ten váš, který je ale vybaven unikátní zbraní – sítí.
Eagle One vyvinutý na ČVUT chytí nepřátelský dron do sítě.
Vystřelení sítě ostatně nemusí provádět jen dron. Může se o něj pokusit i operátor ze země. Řízenou střelu se sítí nabízí SkyWall 100 od britské společnosti OpenWorks:
Jejich řešení je zajímavé i tím, že chycený dron se při dopadu nerozbije. Tedy alespoň pokud se stihne otevřít padáček zabudovaný v každé síti. Odchycený dron lze tedy na zemi sebrat a podrobit zkoumání, případně vrátit majiteli z patřičnou přirážkou.
6. Ochrana vlastní zahrádky před drony?
Všechna zatím uváděná řešení jsou dost nákladná a náročná na obsluhu. To chce změnit ruská antivirová firma Kaspersky, která nedávno představila svůj koncept Kaspersky Antidrone.
Celý systém by měl být natolik uživatelsky přívětivý, aby si jej mohli koupit i jednotlivci nebo firmy. Senzory hlídají provoz nad předem definovaným územím a směrová rušička je prý případně schopna „donutit nepřátelský dron k návratu na základnu nebo k pomalému klesání“.
Své řešení pro civilní zákazníky představila firma na svém blogu. Zatím nejsou k dispozici další podrobnosti, takže bereme tento produkt spíše jako koncept než jako osvědčené technické řešení. Indikuje každopádně zájem o antidronové systémy v nižší cenové kategorii.
Ale co když chcete dron sundat bez jakýchkoli příprav a investic?
7. Přímočará řešení
Obtěžuje vás dron? Prostě ho sestřelte. Takový postup doporučuje čínské letiště, které novinářům předvedlo, jak účinné jsou klasické střelné zbraně proti kvadrokoptérám.
Na letišti v Pekingu vyzkoušeli v červenci 2019 různé typy střelných zbraní. Zásah z brokovnice (na kratší vzdálenost) nebo sniperské pušky samozřejmě dron nepřežije a ze vzduchu padá k zemi. Strefit se ale nemusí být jednoduché, a také střílení do vzduchu není na letišti (nebo kdekoli) zrovna žádoucí.
A jako kuriozitu jsme si na závěr nechali nizozemské řešení. Policie vytrénovala orla, který nepřátelský dron uchvátí do pařátů:
Ke stejnému kousku trénuje orly i francouzská armáda. Takovéto řešení má ale řadu vad. Jednak není snadné zvířata vycvičit a chovat. Navíc je jedna věc vyslat orla k sundání „přátelského“ dronu nad loukou nebo v tělocvičně, a úplně jiné je nasazení v podmínkách demonstrace nebo městského provozu. Proti dronům se tak v budoucnu zřejmě budou nasazovat spíše technická než opeřená opatření.