Vloni v prosinci oznámil americký ministr námořnictva John Phelan, že námořnictvo objedná novou třídu plavidel zařazených jako fregaty. Jejich konstrukce má být založená na plánech velkých kutrů pobřežní stráže. Kýl první z nich se má dotknout vody už v roce 2028. Za běžných poměrů by takový plán mohl být splnitelný, ačkoliv by rozhodně šlo o ambiciózní tempo. V prostředí amerického námořnictva je však téměř jistě předem odsouzený k selhání.
Příběh nákupu fregat je typická ukázka problémů, v nichž se námořní složka ozbrojených sil Spojených států plácá posledních patnáct až dvacet let. Jeho kořeny se dají vystopovat až k plavidlům označovaným jako LCS. Zkratka zastupuje výraz Littoral Combat Ship.
Doslova znamená pobřežní bojová loď. Výraz se používá pro dvojici tříd, Independence a Freedom. Měly nahradit zároveň fregaty třídy Perry a minolovky tříd Osprey a Avenger.
LCS třídy Independence spouštěli Američané na vodu od roku 2008, Freedom od roku 2010. Byly však slabě vyzbrojené a poruchové. Jejich největší nedostatek byla absence vertikálních raketových šachet VLS (z Vertical Launching System). Námořnictvo proto obě třídy v současnosti postupně vyřazuje. Lodě jsou přitom stále celkem nové.



















