Elektromagnetické dělo zničí vše: lodě, letadla i přesnou munici

aktualizováno 
Americké námořnictvo pokračuje ve vývoji a testování elektromagnetického děla, které plánuje umístit na vybraná hladinová plavidla do roku 2025. Dělo by mělo ničit nejen pozemní a hladinové cíle, ale také nepřátelské letouny a dokonce přesně naváděnou munici.

Záběr EM děla při výstřelu (listopad 2016) | foto: YouTube, Armádní noviny

Původní plány počítaly s námořním testováním elektromagnetického (EM) děla na palubě rychlé transportní lodi USNS Trenton v roce 2016, ale došlo k odložení testů na tento rok. Zda se však uskuteční, je nejisté, jelikož část vedení projektu považuje tyto testy za zbytečné zdržování (potřeba až roční přípravy).

Pokud k námořním testům nedojde, prototyp EM děla bude pravděpodobně rovnou instalován na rozestavěný torpédoborec USS Lyndon B. Johnson třídy Zumwalt.

Poslední známý test EM děla od BAE Systems proběhl v listopadu 2016 na pevnině. Testovaný prototyp vystřeluje 10 kg projektily s úsťovou rychlostí Mach 6 (7 350 km/h) na vzdálenost až 180 km. Projektily mají po opuštění hlavně energii 32 MJ a čelí přetížení 45 000 G.

V minulých letech námořnictvo pracovalo na vývoji EM děla také s firmou General Atomics, avšak zdá se, že námořnictvo již dalo zcela přednost řešení firmy BAE Systems.

Častým mýtem spojeným s EM děly je krátká životnost hlavně kvůli extrémně vysokým teplotám a zátěži materiálu. Tento problém však byl vyřešen již na konci 90. let. V roce 2014 admirál Matthew Klunder uvedl, že hlaveň vydrží 400 výstřelů. Cílem námořnictva je dostat se alespoň na tisíc výstřelů.

Vývoj se nyní nachází ve fázi, kdy námořnictvo pracuje na zvýšení kadence palby. Současné prototypy dosahují šesti až deseti ran za minutu. Usilovně se pracuje také na 64MJ verzi EM děla a na zvýšení odolnosti naváděcích systémů projektilů proti vysokému přetížení.

Primární platformou pro EM děla budou torpédoborce třídy Zumwalt, které disponují potřebným elektrickým výkonem (78 MW), mají dostatek výkonu i pro provoz dvou EM děl. Zumwalty v budoucnu získají právě EM děla o výkonu 64 MJ.

Slabší EM děla (31 MJ) mohou získat torpédoborce třídy Arleigh Burke a křižníky Ticonderoga. Žádné z plavidel těchto tříd zatím nedisponuje dostatečným elektrickým výkonem k provozu EM zbraní. Avšak nové lodě třídy Arleigh Burke mají být výrazně vylepšeny, včetně instalace výkonného zdroje elektrické energie.

EM děla budou střílet projektily HVP (Hyper Velocity Projectile). Pomocí sabotů (prvků pro vedení projektilu v hlavni) lze HVP použít i v námořních kanonech Mark 45 (127 mm), AGS (Advanced Gun System; 155 mm) a dokonce i v samohybných houfnicích M109 Paladin (155 mm) a tažných houfnicích M777A2 (155 mm). Dostřel z pozemních houfnic ráže 155 mm má být až 80 km.

Všechny HVP budou naváděné a vznikne několik výkonově (a cenově) odlišných variant. Počítá se například s výrobou HVP projektilů s wolframovým penetrátorem s povelovým naváděním, HVP projektilů s vlastním naváděcím infračerveným senzorem nebo radiolokátorem či HVP projektilů se satelitním naváděním (GPS).

Raketový torpédoborec USS Zumwalt

USS Zumwalt

Vedle čistě kinetických projektilů vybavených wolframovým penetrátorem je ve vývoji i varianta s vysoce explozivní nebo tříštivo-trhavou hlavicí. Cena naváděného projektilu HVB má být podle zprávy „Winning The Salvo Competition: Rebalancing America’s Air And Missile Defenses“ nezávislého centra CSBA (Center for Strategic and Budgetary Assessments) 25 až 50 tisíc dolarů.

To se může zdát na první pohled mnoho, ale například přesně naváděná dělostřelecká munice M982 Excalibur stojí 68 tisíc dolarů a přesně naváděná munice LRAP (Long-Range Land Attack Projectiles) pro námořní děla AGS těžko pochopitelných 800 tisíc dolarů.

Projektily HVP však mohou nahradit i řízené střely, nejen při útocích na hladinové a pozemní cíle, ale také na aerodynamické a balistické cíle. Jedna řízená střela přitom může přijít až na jednotky milionů dolarů.

Zdroj: The Motley Fool, The Drive

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Zbrojovka Rheinmetall testovala v Jihoafrické republice robotický raketomet

Mission Master – Protection

Kanadská divize společnosti Rheinmetall zveřejnila video z testů robotického vozidla Mission Master vyzbrojeného...

Havarovali v Čechách, těla se našla v Německu. Nehoda migů na Šumavě

MiG-15T. Pod kabinou je vidět součást vlečného zařízení.

Nehoda dvou vojenských MiGů-15 na šumavském hřebeni v roce 1963 stála dva piloty život. Byla důsledkem šlendriánu a...

OBRAZEM: Impozantní Muromec, Noční čarodějnice a létající tanky v barvě

Příslušnice 46. gardového nočního bombardovacího leteckého pluku, navigátorka...

Ruská překladatelka Olga Širninová si našla díky svému zájmu o historii zajímavý koníček. Koloruje staré fotografie,...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz