The Times neuvádí konkrétní verzi a prapůvod ukořistěného pancire. Ve prospěch libyjské národní armády (LNA), vedené maršálem Khalifou Haftarem, působí komplexy Pancir-S1 jak na podvozku Rheinmetall MAN SX 45 8×8, tak na podvozku KAMAZ-6560.
V prvním případě jde o komplexy Pancir-S1E (exportní verze) od Spojených arabských emirátů (SAE). V druhém případě je země původu neznáma – může jít o vybavení ruské armády, ale také Alžírska, Sýrie nebo dalších afrických zemí. V obou případech ale mají být komplexy ovládány ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která je přímo podřízená Kremlu (jde o pověstné „zelené mužíky“). Ruští žoldáci mají pilotovat také letouny MiG-29 a Su-24 dodané Ruskem na podporu LNA.
LNA podporuje Rusko (především skrze wagnerovce), Egypt, Spojené arabské emiráty (SAE) ale i Francie. Hlavní centrum LNA je v Tobruku. Konkurenční Libyjská vláda národního svazu (GNA), uznaná OSN, má naopak zastání u Turecka a Kataru, ale i u Spojených států nebo Itálie. GNA sídlí v Tripolisu. Jak to ale v orientálních válkách bývá, je velmi těžké určit, kdo koho v daný okamžik podporuje, nebo kdo je aktuální přítel, či nepřítel.
Celá odysea Pancire začala v květnu minulého roku, kdy síly bojující pro GNA převzaly kontrolu nad leteckou základnou Watiya Air Base ležící 125 kilometrů jihozápadě od Tripolisu. Šlo o strategickou základnu LNA.
Milicím loajálním GNA se podařilo ukořistit mimo jiné jeden ruský Pancir-S1E od SAE. Fotky a videa ukořistěného ruského komplexu se objevily na sociálních sítích. Milice také získaly arabsky psanou provozní příručku. Následně 20. května se ukořistěný Pancir-S1E objevil v ulicích Tripolisu.
SAE mezi roky 2010 až 2013 nakoupily 50 ruských pancirů a tisíc střel za zhruba 800 milionů dolarů. Šlo o exportní verze – není ale známo, jak se verze Pancir-S1 zavedená v ruské armádě odlišuje od exportní Pancir-S1E. Minimálně chybí, jak bude uvedeno níže, přísně střežené ruské identifikační kódy vlastní-cizí odpovídače IFF (Identification Friend or Foe).
Podle různých odhadů se ve výzbroji LNA nalézá zhruba deset až 15 emirátských Pancirů-S1E. Počet nasazených pancirů na podvozku Kamaz není znám.
Podle databáze Loct Armor od února do května 2020 ztratila LNA osm Pancirů-S1 v různých sektorech fronty (The Times uvádí devět zničených kompletů). Sedm vozidel bylo zničeno a osmé (výše uvedené) se stalo trofejí protivníka při dobytí základny Watiya Air Base. Většinu kompletů zničily turecké drony Bayraktar TB2.
The Times sice neuvádí, od koho ukořistěný Pancir-S1 pochází, ale s největší pravděpodobností jde o „mediálně slavný“ Pancir-S1E objevený v leteckém úlu na základně Watiya Air Base. Systém byl viditelně „sežehnut“ nedalekým výbuchem, ale jinak se zdá v pořádku. Například plný palebný průměr střel zůstal nedotčen.
V každém případě podle The Times byl Pancir-S1 (tedy téměř jistě Pancir-S1E) naložen počátkem června na libyjském mezinárodním letišti Zuára (západně od Tripolisu) do dopravního letadla C-17 Globemaster III a přepraven do Německa.
Skvělou práci provedl twitterový uživatel Evergreen Intel, který pomocí veřejně přístupných záznamů leteckého sledovacího systému ADS-B (Automatic Dependent Surveillance – Broadcast) vystopoval pohyb letadla C-17 (registrační značka 10-0215), které pravděpodobně transportovalo Pancir-S1E z Libye do Německa a poté do USA.
Zmíněný C-17 odstartoval z domovské základny v Charlestonu 23. května, tedy tři dny poté, co se ukořistěný Pancir-S1E objevil v ulicích Tripolisu. C-17 zamířil na německou základnu Ramstein.
C-17 poté uskutečnil z Německa dva lety do Libye – první proběhl 3. června, C-17 zůstal na letišti Zuára přes noc a poté se 4. června vrátil na německou základnu Ramstein. Druhý let byl proveden 5. června, ale C-17 na cestě zpět nejdříve zamířil do turecké Ankary a až poté na základnu Ramstein. Zpět do Charlestonu odletěl 7. června.
The article above tells how a USAF C-17 transported the system out of Tripoli, Libya & flew it to Ramstein. This particular flight description matches what I made a thread about in regards to the June 5th flight of USAF C-17A 10-0215 #AE4D68 using callsign RCH147 to Libya.
3/ https://t.co/4wsUKoeokV
Válečná trofej byla podle amerických médií z Německa pravděpodobně přepravena na americkou leteckou základnu Wright Patterson v Ohiu, kde sídlí Národní zpravodajské centrum pro vesmír a letectví NASIC (National Air and Space Intelligence Center). Centrum se zabývá studiem ukořistěných zahraničních zbraňových systémů.
O zajetí svého kompletu se pochopitelně zajímají Rusové. Ruská „damage control“ je následující – trofej má podle Rusů malou hodnotu, protože Američané si údajně mohli již ruské systémy Pancir-S1E prohlédnout v Emirátech a nemají již zmíněné kódy IFF. Exportní verze má mít také degradované schopnosti oproti zavedeným systémům v ruské armádě.
V každém případě americké zpravodajské služby mají nyní plný přístup k technologiím Pancire a mohou ho „na šroubky“ rozebrat. Tím se dají například zjistit ruské výrobní schopnosti v elektronice či případně zjistit, které součástí kompletu jsou ruské nebo cizí. A zjistit výrobce. Cenná bude jistě i arabská provozní příručka.
„Američany může zajímat úroveň technologie, výroba komponentů a dílů. Američtí specialisté nemohou takové věci studovat na výstavě nebo dokonce základně spřátelených SAE, protože nemohou rozebrat nerozebíratelné bloky. Po získání skutečného vzorku můžete vše úplně rozebrat,“ uvedl Dmitrij Kornev, šéfredaktor webu MilitaryRussia.ru.
#Libya- another photo of the Pantsir S-1/SA-22 Greyhound (and the manual in Arabic) that was inside the al-Watiyah Airbase when it was captured by the #GNA from the #LNA https://t.co/XaUtLYcX6E
Minimálně lze na základě ukořistěného kompletu a střel země-vzduch vytvořit velmi věrné virtuální dvojče a využít ho ve výcviku. Zajímavý bude i rozbor tuhého raketového paliva střel a raketových motorů. Američané tak mohou získat plný letový profil střel.
Americký portál Overt Defense si všímá zajímavého načasování článku v The Times. Článek vyšel ve stejný den, kdy administrativa Joea Bidena oznámila přezkoumání prodeje F-35A do SAE, který několik dní před svým odstoupením schválila administrativa Donalda Trumpa. Ostatně je otázkou, jak (proč) se The Times k podobným informacím dostal až nyní, když komplex Pancir-S1 byl přesunut do Německa již v červnu minulého roku.
Emirátská podpora LNA má být údajně dostatečným důvodem k nedodání F-35A. Americká zpravodajská služba DIA (Defense Intelligence Agency) ve své zprávě dokonce uvádí, že SAE „by mohly“ (The DIA assessed that the United Arab Emirates may provide some financing for the group’s operations; v ČR známe – zatím to neudělal, ale „může“, a to stačí) financovat operace wagnerovců v Libyi. Je tedy otázkou, zda zveřejnění informace mělo poškodit Rusy, nebo SAE.
V každém případě to není poprvé, kdy Američané získali moderní ruské zbraně. V 90. letech přímo nakoupili běloruské komplexy PVO S-300 a 21 moldavských stíhaček MiG-29, z nichž šest bylo v letuschopném stavu.
Text vznikl pro web Armádní noviny, před vydáním byl redakčně upraven. Originál a další články z armádního prostředí najdete zde.
