 |
Bezpodmínečná kapitulace třetí říše vstoupila v platnost dne 8. května 1945 ve 23:01 hodin středoevropského času, jak bylo definováno při jejím prvním podpisu v Remeši 7. května. Termín platnosti samozřejmě zůstal zachován i při opakovaném podpisu modifikovaného dokumentu v Berlíně 8. května, který se odehrál na přání sovětského vůdce Stalina a z vojenského pohledu byl už prakticky zbytečným aktem.
Ještě větší zbytečností, zde už bohužel s tragickými následky, bylo bombardování českých a moravských měst 9. května. Cílem bombardérů byli Němci ustupující navzdory kapitulačním podmínkám z posledních sil na západ, protože se nechtěli dostat do sovětského zajetí. Při bombardování měst, kudy se kolony pohybovaly, nebo se tam pouze jejich výskyt předpokládal, zahynulo a utrpělo zranění mnoho místních obyvatel. Došlo i k výrazným škodám na majetku.
Nasazení sovětských vzdušných sil dne 9. května nad naším územím se vyznačovalo velkou mohutností. Celkem se jednalo o 1 951 bojových vzletů, v čemž jsou zahrnuty bombardéry Petljakov Pe-2FT a případně Douglas A-20 Boston, bitevníky Iljušin Il-2m3 a stíhací jaky a lavočkiny.
Ilustrační snímky, vlevo bombardéry Petljakov Pe-2FT, vpravo bitevníky Iljušin Il-2m3
Přesněji nad severními a středními Čechami operovala 2. letecká armáda 1. ukrajinského frontu, která provedla 1 320 bojových vzletů. Nad střední Moravou a Českomoravskou vrchovinou to byla 5. letecká armáda 2. ukrajinského frontu s 540 bojovými vzlety. A nad severní Moravou 8. letecká armáda 4. ukrajinského frontu vykonala 91 bojových vzletů. Zde jen malé upřesnění, jména frontů (tedy sovětských ekvivalentů skupin armád) vycházela z geografického místa, kde zahájily nebo vedly svou válečnou dráhu, rozhodně neměla nic společného s národnostním složením vojáků, což ne všichni vědí.
Nejvíce obětí, pokud počítáme i německé vojáky a civilisty, měl nálet na Mladou Boleslav. Tomuto náletu jsme se podrobně věnovali v roce 2015 u příležitosti 70. výročí.
Den po válce Sověti bombardovali Mladou Boleslav, obětí byly stovky |
V Mladé Boleslavi bylo sovětským náletem zabito kolem 450 lidí, z toho asi 150 místních obyvatel. Byla zničena řada domů a výrazné škody utrpěla také Škodovka, kterou zasáhl sice jen zlomek pum, ale dílo zkázy dokonal požár tím vyvolaný. Na základě těchto škod potom vznikl i jeden z mýtů obestírající tyto nálety, a to, že cílem bylo automobilku zničit.
Ale největší mýtus (pokud to tvrdí v dobré víře očití svědci a další lidé to nekriticky přebírají) a prachsprostá dezinformace (v případě záměrného šíření z politických důvodů) se týkaly samotných aktérů. Tuzemská komunistická propaganda hlásala, že Mladou Boleslav a další cíle bombardovala Luftwaffe. Ještě dnes se někteří snaží této propagandistické lži držet zuby nehty, byť snad již povolují. V totalitním tisku se dokonce sporadicky objevovala i informace, že nás 9. května bombardovali Američané, což už hraničilo skoro až s drzostí.
Ostatně stačí špetka zdravého rozumu a kritického myšlení, abychom svalování náletu na Luftwaffe označili za nebetyčnou hloupost. Němci v té době už neměli k dispozici zdaleka tolik sil, aby mohli takovou akci zrealizovat. Ostatně a pár dnů dříve proti pražským povstalcům dokázali provést pouze několik jednotlivých vzletů proudových Messerschmittů Me 262 z Ruzyně.
Nálet sovětských bombardérů na Mladou Boleslav 9. 5.1945. Zničené domy na náměstí Míru krátce po náletu. Na fotografii místní obyvatelé a němečtí vojáci hledají oběti.
Mělník po několika náletech sovětských letadel 9. května 1945.
Jenže snahy našich komunistů přepisovat dějiny musíme právě v tomto případě kvalifikovat jako zcela směšné, protože samotní sovětští letci se o bojovém nasazení nad naším územím dne 9. května 1945 zmiňovali v memoárové literatuře.
Pravda ovšem také je, a zde se dostáváme právě na rovinu mýtu, že například v Mladé Boleslavi byla řada očitých svědků přesvědčena, že vidí letadla německá. Nebo dokonce letadla se zamalovanými znaky (což je vyloženě hloupost, protože potom by se taková letadla se zamalovanými musela někde najít). Některé potom k házení viny na německé letce „donutila“ víra, že by nás přece Sověti nebombardovali. Ale to není nic překvapivého. Podle psychologických výzkumů mnohdy nejsou očitá svědectví především v extrémně stresových situacích spolehlivým zdrojem. Skutečnosti nemusí odpovídat jednak už „samotný“ záznam v mozku, který je navíc v průběhu času modifikován (paměť je rekonstrukční proces), třeba právě i záměrně šířenými dezinformacemi.
Méně pochopitelné je přebírání těchto mýtů či věření dezinformacím v dnešní době. Takovým nevěřícím Tomášům by měl pomoci pohled do operačních svodek příslušných leteckých útvarů, které se dostaly na světlo světa z ruských archivů. Zlomek z těchto materiálů v náhledu ještě uvidíme.
Okolí roudnického náměstí po náletu 9. května 1945.
Sovětský nálet na Děčín 8. května 1945. V domě na dolním konci Brückengasse, dnešní Tyršovy ulice, zahynulo po zásahu bomby několik lidí. V těchto místech později stál Atlantik, nyní je tu knihovna.
Když už ovšem zmiňujeme nálety prvního dne míru, nesmíme zapomínat ani na ty ze dne předchozího. Ano, válka tu 8. května ještě oficiálně byla, ale bomby opět dopadaly na města a sídla bez přítomnosti německých sil. Vzpomeňme třeba tragický nálet na Hrotovice, kde sovětské pumy rozsévaly smrt v davu místních obyvatel vítajících se s vojáky Rudé armády.
Počty bojových vzletů předmětných leteckých armád nad naším územím dne 8. května 1945 byly následující, 2. letecká armáda: 2 865 vzletů, 5. letecká armáda: 643 vzletů, 8. letecká armáda: 658 vzletů.
Sovětské nálety ve dnech 8. a 9. května 1945 na česká a moravská města a sídla si podle kurátora letecké sbírky NTM Praha Michala Plavce vyžádaly minimálně 1 800 obětí na životech.
Dále si prohlédneme dobové dokumenty (včetně těch z ruských archivů, které jednoznačně potvrzují mohutné nasazení sovětského letectva při bombardování našich měst) a náhledy z tisku související s těmito nálety.
