Zmíněná příručka pro občany Česka 72 hodin ideově souvisí s tzv. Preparedness Union Strategy — strategií EU pro posílení připravenosti na různé typy krizí a hrozeb napříč členskými státy, kterou Evropská unie představila na konci března 2025. Mezi její hlavní cíle mimo jiné patří i:
- Vybídnout veřejnost k přijetí praktických opatření, jako je vytvoření základních zásob na dobu nejméně 72 hodin pro naléhavé případy.
- Začlenit výuku připravenosti do školních osnov a zavést Evropský den připravenosti
Tato nová česká příručka ministerstva vnitra rozhodně není jediným informačním zdrojem podobného druhu. V Jihomoravském kraji vám kupříkladu poradí „chytré blondýnky“. Celou sérii příruček lze také dohledat na webu Hasičského záchranného sboru ČR. 72 hodin je jiná zejména v tom, že přichází v tištěné formě do schránky, což je z logiky věci jistě rozumné. Logická je ale i otázka, proč po řadě ničivých povodní posledních dekád či celosvětové pandemii přichází až nyní? A opět tak vcelku logicky člověka napadne, že je to i kvůli probíhající ruské agresi na Ukrajině.
Příručka 72 hodin
Pozoruhodné však je, že v české tištěné brožuře ani na jejím mateřském webu není nikde zmíněno slovo „válka“ či „válečný konflikt“, či cokoli, co by souviselo s napadením země nepřítelem. Jiné státy, například Finsko se k tomuto tématu na webu příslušné instituce staví naprosto otevřeně a tuto možnost tam třeba vedle povodní, výpadků elektřiny či teroristického útoku najdete.
Švédsko jde ještě dál. Jeho občané našli v poště podobnou příručku už v letech 1943, 1952, 1961 a 2018. První tři brožury nesly název Pokud přijde válka. V jejich nové příručce (zde v anglické verzi), kterou švédské domácnosti dostávají poštou už od listopadu 2024, se text více zaměřuje právě na případ války. Popisuje mimo jiné různé způsoby ochrany v případě útoků, co si vzít s sebou při evakuaci a jak se vypořádat s úzkostí. A důvod?
„V našem sousedství je válka a bezpečnostní situace je nejvážnější od druhé světové války. Teroristické hrozby, kybernetické útoky a zavádějící informace jsou využívány k tomu, aby nám ublížily a ovlivňovaly nás. Ozbrojený útok na Švédsko nelze vyloučit,“ dozvíte se mimo jiné na webu švédské Agentury pro civilní obranu.
Přebal švédské příručky pro obyvatelstvo pro případ války | foto: Švédská agentura pro civilní obranu
Zajímavě se k této otázce ve své nově vydané příručce staví Francie. Nejdete zde i kapitolu, která pojmenovává případnou hrozbu, související s rozsáhlým nasazením francouzských ozbrojených sil mimo území státu. V takovém případě by se podle brožury „Francie stala více než kdy jindy terčem informačních manipulací ze strany našich oponentů, kteří by se snažili destabilizovat národní soudržnost. Buďte ostražití a nešiřte nepravdivé informace.“
Je možná škoda, že v jinak bohulibém počinu, jakým příručka 72 hodin bezesporu je, se její tvůrci scénářem vojenského konfliktu či obecně napadením Severoatlantické aliance výslovně nezabývali. Přitom denně slýcháme, že bezpečnostní situace v Evropě je nejvážnější od konce druhé světové války a výše uvedené příklady instrukcí pro obyvatelstvo zemí našich vojenských spojenců to potvrzují.
Navíc je potřeba si otevřeně přiznat, že česká společnost otázku civilní obrany zcela vypustila. Netvrdím, že by například v autorovi tohoto textu toho příliš zanechala branná výchova – když nepočítám exkurzi do kasáren 914. dělostřeleckého pluku 15. gardové tankové divize sovětské Střední skupiny vojsk, vedle kterých jsem vyrůstal a ty latríny si pamatuji dodnes –, ale přinejmenším povědomí o jakési hypotetické hrozbě tam bylo. Současná mladá generace to může mít těžší nejen z praktického, ale i z psychologického pohledu.
Branné cvičení v areálu OV Svazarmu v Českém Krumlově, na snímku ukázka odborného technického zaměstnání s nácvikem využití individuálních prostředků ochrany jednotlivce. 80. léta 20. století (dobový text)
V magazínu Technet se kromě technologických témat zabýváme v poměrně značné míře i historií, a zejména historií vojenskou. Jen asi měsíc po začátku ruské invaze na Ukrajinu, začátkem dubna 2022, jsme publikovali rozhovor s mladou ženou, která nám vylíčila život v obléhaném ukrajinském Mariupolu a následný útěk s její sestrou ve vysokém stupni těhotenství:
„Když letí letadlo, budou to čtyři bomby.“ Příběh útěku z pekla Mariupolu |
Někteří naši čtenáři se tehdy divili, proč článek vyšel právě na Technetu. Domnívám se, že válečná tematika není jen záležitostí parametrů zbraňových systémů či historie jejich vývoje a nasazení. Máme-li téma války pojmout v celé šíři, je to právě výpověď očitého svědka, obyčejného civilisty, která má svoji zásadní hodnotu.
Právě ze znalosti podobných příběhů se člověk v případě potřeby může alespoň trochu poučit, neboť zcela se připravit na podobné hrůzy s největší pravděpodobností ani nelze. Takřka každý velký válečný konflikt s sebou přinesl něco nového, nějaký nový způsob boje či formu decimování civilního obyvatelstva. Válka na Ukrajině ukazuje masové využití dronů, raket, ale i desinformací zejména na sociálních sítích.
12. února 2022, Lvov, Lvovská oblast, Ukrajina (12 dní před vpádem ruských vojsk): Ukrajinci se účastní otevřeného vojenského výcviku pro civilisty, který pořádá Velitelství obrany Lvovské oblasti na lvovské střelnici v rámci kampaně Nepanikařte! Připravte se! uprostřed hrozby ruské invaze.
Pokud by vůbec k nějakému napadení některého ze států Severoatlantické aliance došlo, je téměř jisté, že připravenost domácností nejen země napadené bude na místě. Jak se stále ukazuje na Ukrajině, zásadním nástrojem agresora jsou útoky na civilní energetickou infrastrukturu, což ovlivňuje životy lidí i daleko od fronty. Zvládnout prvních 72 hodin bez pomoci je především základ pro to, uvolnit ruce záchranným složkám k nasazení tam, kde je to nezbytně nutné. A netřeba dodávat, že se to týká nejen katastrofického válečného scénáře, ale i přírodních pohrom, výpadku elektřiny apod.
Proto se v rámci magazínu Technet chceme v nadcházejících zimních měsících průběžně věnovat jednotlivým kapitolám o přípravě domácnosti na výjimečné události. Začneme např. tím, že se zaměříme na evakuační zavazadlo či na sestavení adekvátní lékárničky. Nejde o to vyvolávat ve společnosti pocity strachu či ohrožení z války v Evropě. Ovšem stejnou chybou by bylo konejšit se představou, že se nás to vůbec netýká. Ve způsobech, jakými se v různých evropských zemích pojímá připravenost obyvatelstva na jakýkoli druh pohromy, lze nalézt mnoho užitečného. A tyto informace se rozhodně vyplatí znát v jakékoli době.
