Bombardéry Vickers Wellington Mk.IC od 311. československé perutě RAF
Autor: Imperial War Museums
Českoslovenští letci po příjezdu do Velké Británie v červenci 1940. Budoucí příslušníci 311. perutě Petr Uruba, Arnošt Zábrž a Jaroslav Nýč.
Autor: archiv rodiny Petra Uruby
Slavnostní přehlídka příslušníků 311. perutě při návštěvě prezidenta Edvarda Beneše v Honingtonu 8. srpna 1940.
Autor: archiv rodiny Petra Uruby
Prezident Edvard Beneš sleduje slavnostní přehlídku 311. perutě v Honingtonu.
Autor: archiv rodiny Petra Uruby
Výstřižek z deníku Daily Mail, který informuje o prvním náletu 311. perutě.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
V lednu 1941 navštívil československou bombardovací peruť na letišti v East Wrethamu britský panovník Jiří VI.
Autor: archiv rodiny Petra Uruby
Pilot Josef Čapka s Adamem Pilátem a dalšími spolubojovníky a přáteli před bombardérem Wellington KX-C R1598 přezdívaným „Cecilka“.
Autor: archiv Roberta Piláta
Denní rozkaz spoluvelitele 311. perutě, ve kterém gratuluje jednotce k první úspěšné bojové akci.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
Pilot Josef Čapka (zcela vlevo) se svými spolubojovníky a přáteli. Kolem ramen se drží se svým kamarádem mechanikem Adamem Pilátem. Před nimi sedí pes Antis, který s Čapkovou posádkou často létal. Za nimi bombardér Wellington KX-C R1598, který si letci pojmenovali „Cecilka“.
Autor: archiv Roberta Piláta
Časopis Čechoslovák z 20. září 1940, který referuje o prvním náletu 311. bombardovací perutě.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
Časopis Čechoslovák z 20. září 1940, který referuje o prvním náletu 311. bombardovací perutě.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
Časopis Čechoslovák z 20. září 1940, který referuje o prvním náletu 311. bombardovací perutě.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
Výňatek z Válečného deníku 311. perutě, který popisuje první operační let jednotky.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
Výňatek z Válečného deníku 311. perutě, který popisuje první operační let jednotky.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
Výňatek z Válečného deníku 311. perutě, který popisuje první operační let jednotky.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
Výňatek z Válečného deníku 311. perutě, který popisuje první operační let jednotky.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
Výňatek z Válečného deníku 311. perutě, který popisuje první operační let jednotky.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
Výňatek z Válečného deníku 311. perutě, který popisuje první operační let jednotky.
Autor: archiv Jana Hammera, iDNES.cz
Mechanik Adam Pilát u bočního kulometu britského bombardéru Wellington.
Autor: archiv Roberta Piláta
Vickers Wellington Mk.Ic. Poškozený stroj sériového čísla N2771 se v noci ze 16. na 17. října 1940 vracel z náletu na Brémy do Anglie, při nouzovém přistání došlo ke kolizi s poutacím lanem balonu protiletadlové baráže. Z celé osádky přežil pouze těžce popálený zadní střelec František Truhlář.
Českoslovenští letci, kteří skončili v zajetí, jsou převáženi do zajateckého tábora v Colditzu v září 1944. Na snímku jsou i dva příslušníci 311. perutě, vlevo je Emil Bušina a vpravo Petr Uruba, uprostřed je stíhací pilot František Burda.
Autor: archiv rodiny Petra Uruby
Českoslovenští letci po příjezdu do zajateckého tábora v Colditzu v září 1944. Před cestou dostali nové britské uniformy od britského červeného kříže. Na snímku jsou i dva bývalí příslušníci 311. perutě Petr Uruba (vlevo) a Emil Bušina (uprostřed), úplně vpravo je bývalý stíhací pilot 310. perutě František Burda.
Autor: archiv rodiny Petra Uruby
Jediný přeživší. Jaroslav Hofrichter s ostatními letci posádky letounu Wellington, kteří se konce války nedočkali.
Autor: Post Bellum
Dekorování našich letců na velšské základně Talbenny dne 24. 9.1942. To už působila 311. peruť několik měsíců pod Velitelstvím pobřežního letectva a Tallbeny byla její první operační bází v této roli. Václav Korda (druhý zprava) byl toho dne dekorován Záslužným leteckým křížem (DFC), jedním z nejvyšších britských vyznamenání, za dvě akce z roku 1941: zásah těžkého křižníku Prinz Eugen v Brestu a šťastný návrat s těžce poškozeným strojem z náletu na Kolín nad Rýnem.
Autor: Czech Spitfire Club
Mechanik Adam Pilát u letounu Liberator PP-C EV883.
Autor: archiv Roberta Piláta
Liberator GR Mk.V, letouny stejného typu používala i 311. československá bombardovací peruť RAF.
Autor: public domain
Loď Alsterufer vyfotografovaná osádkou vítězného liberatoru po útoku
Autor: Imperial War Museum
Hořící a opuštěný Alsterufer
Autor: Imperial War Museum
Dekorování Oldřicha Doležala Záslužným leteckým křížem (DFC)
Autor: public domain
Liberator 311. perutě po válce, kdy jednotka prováděla dopravní lety mezi Velkou Británií a osvobozeným Československem.
Autor: archiv Roberta Piláta