V posledním čísle prestižního časopisu Nature zveřejnili David Vokrouhlický z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy,William Bottke a David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Coloradu studii, která dokazuje, že smutný konec veleještěrů se začal psát již o sto milionů let dříve, než vyhynuli.
Tehdy se totiž srazily dva obří objekty někde v oblasti mezi Jupiterem a Marsem a jeden z obřích úlomků se vydal pomalu k Zemi. Cesta mu trvala podle výpočtu vědců právě sto milionů let. Pak dopadl – a vytvořil kráter Chicxulub. S katastrofálními následky. Nebyla to tudíž kometa, jak si vědci doposud mysleli.
Spolupráce amerických a českých astronomů trvá už léta. "Kolega Nesvorný, náš bývalý student, už zamířil do světa před deseti lety, já jsem v Coloradu strávil poslední dva roky," vysvětluje David Vokrouhlický okolnosti vzniku práce, jejíž výsledky zveřejnili v Nature. Původně se astronomové zabývali krátery na asteroidu Gaspra. Ani ne před rokem začali s astronomem Williamem Bottkem zkoumat chemické složení i dráhu asteroidů rodiny Baptistina. Ty vznikly právě při střetu dvou obřích objektů před 165 miliony let – a vědce zaujalo, že se odtud oddělil malý zlomek o průměru deseti kilometrů a pomalu cestoval do oblasti, kde se dráhy asteroidů mohou zkřížit s drahami Marsu, Země a Venuše.
"Pravděpodobnost dopadu na Zemi vycházela v našich výpočtech zajímavě vysoká," vzpomíná Vokrouhlický. "Začali jsme uvažovat o souvislosti s dinosaury. Vyčíslili jsme i pravděpodobnost, že by takto přicestovala kometa. Ale na devadesát procent to byl asteroid, co dopadlo na Zem."
Vědci navíc zjistili, že taková situace se mohla v minulosti odehrát mnohokrát. "Asteoridy tak mohly opakovaně ovlivnit a ohrozit biosféru Země. Rodiny asteroidů, možné srážky těles a jejich souvislosti s životem na Zemi budeme určitě studovat dál," dodává David Vokrouhlický.
