Život na Zemi mohl překonat i smrtelné meteorické bombardování

aktualizováno 
Před asi čtyřmi miliardami let byla Země nelítostně ostřelována asteroidy a dalšími kosmickými tělesy, mnohdy o průměrech větších než 100 km. Toto doslova vražedné období však možná přežily některé formy života.

Konec světa?

Důkazy o tom, že naše planeta byla v daleké minulosti vystavena intenzivním nárazům kosmických objektů, můžeme vidět v nalezených meteoritech a na povrchu Měsíce či Merkuru a Marsu. Ukazuje se, že v průběhu Hadeanu (nejstaršího vývojového období Země, před 4,5–3,8 miliardy let) panovalo na Zemi velmi bouřlivé prostředí. Země byla v tomto stadiu velmi žhavá, docházelo k častým sopečným výbuchům a vzniku prvotních ker zemské kůry i oceánů.

Donedávna se všeobecně myslelo, že toto období nemohl přečkat naživu žádný organismus, ale podle studie, kterou minulý týden publikovali v časopise Nature dva vědci z Coloradské univerzity, je možná opak pravdou.

Pozdní velké bombardování

Doslova pekelné poměry na naší planetě dosáhly vrcholu během tzv. pozdního velkého bombardování, které začalo asi před 3,9 miliardy let a trvalo přibližně 20 až 200 milionů let. Většina vědců zabývajících se počátky života na naší planetě se domnívala, že během této epochy muselo dojít k naprosté sterilizaci Země, tedy zániku všeho živého. Předpokládali totiž, že zemská kůra byla úplně roztavena.

Nová studie ale naproti tomu ukázala, že i během mohutného bombardování si zemská kůra mohla alespoň částečně zachovat svoji celistvost, takže některé mikroorganismy mohly docela dobře přežít, aspoň v podpovrchových vrstvách a v oceánech, které byly izolovány od ničivých procesů probíhajících na povrchu. Život na Zemi tak mohl začít mnohem dříve, než se dosud soudilo.

"Naše výsledky posouvají možné počátky života na Zemi daleko před období bombardování,“ řekl Oleg Abramov, jeden z autorské dvojice, která má novou studii na svědomí. "Naskýtá se tak možnost, že život se mohl objevit už před 4,4 miliardy let, v době, kdy se měly vytvářet prvotní oceány."

Krátery a měsíční kameny

Protože neexistují z období pozdního velkého bombardování žádné faktické důkazy, neboť byly vymazány následnými geologickými procesy, badatelé použili ve svém výzkumu data z dřívějších teoretických studií doplněná o poznatky získané studiem kamenů dovezených z Měsíce při programu Apollo, jakož i záznamy o dopadech meteoritů na povrch Měsíce a dalších kamenných planet, Marsu a Merkuru.

Meteorické bombardování

Meteorické bombardování

Na jejich základě vytvořili výpočetní třídimenzionální model Země věrně simulující ničivé děje na povrchu naší planety během tohoto období. Vytvořený model pak Abramov spolu se svým kolegou Stephenem Mojzsisem ještě rozšířil o spoustu dalších údajů (i odhadů), například o velikosti dopadajících těles, frekvenci a distribuci impaktů.

To jim umožnilo vysledovat průběh teplot ve vzniklých kráterech, z nichž pak mohli odvodit, jak rychle se zemská kůra po nárazu cizího tělesa ohřívala a opět vychládala. Oproti minulým předpokladům došli k závěru, že při meteorickém bombardování byla roztavena jen necelá čtvrtina zemské kůry, což by podle nich mělo bohatě stačit k zachování života na dávné Zemi.

Hypertermofilní organismy by mohly přežít!

Abramov a Mojzsis ve svých simulacích dokonce desetkrát zesílili intenzitu ničivých dopadů, což by mělo podle dosavadních předpokladů vést k vypaření veškerých oceánů. "Jenže i za těchto nejextrémnějších podmínek by Země nebyla bombardováním úplně sterilizována,“ říká Abramov. Podle něj by mohly období meteorického bombardování celkem s úspěchem překonat hypertermofilní bakterie, které jsou schopny přežívat v prostředí s velmi vysokými teplotami mezi 80 až 110 stupni Celsia.

Prořezání stromu života

"Naše výsledky jasně ukazují, že žádná událost od vzniku Měsíce nemohla zničit zemskou kůru a smést z ní dosavadní biosféru,“ tvrdí Mojzsis a pokračuje: "Místo poražení stromu života vedlo bombardování pouze k jeho prořezání.“

Jen na okraj – Měsíc vznikl dlouho před bombardováním, asi před 4,5 miliardy let, kdy se Země srazila s tělesem velikosti Marsu. Studie mimo jiné podporuje teorie o možné existenci života na jiných planetách, například na Marsu, jehož podpovrchová vrstva by mohla skýtat úkryt pro mikroorganismy.

Zdroj:

www.colorado.edu
www.wikipedia.cz

Autor:
 

Nejčtenější

Sexuálně nejvýkonnější vyzvědače přebrali československé rozvědce Sověti

Býval agent československé rozvědky v USA Karel Köcher

Československým komunistickým rozvědčíkům se ve špionáži proti Spojeným státům dlouho nedařilo. Nakonec ale zaznamenali...

Našel na půdě 35 let starý Apple II, zapnul ho a dohrál uloženou hru

Spoustu let ležel na půdě, po zapnutí funguje „jako zamlada“.

Newyorský učitel našel u rodičů na půdě starý počítač Apple II. Zkusil ho zapnout a překvapivě mohl pokračovat ve hře,...

Lokální předpověď počasí se razantně zpřesní, možná pomáhá i váš telefon

GRAF

Nejpřesnější lokální předpovědi počasí dnes nabízejí aplikace v našich telefonech - i proto, že s nimi samy pomáhají....

V Perském zálivu spustili největší baterii světa. Virtuální a bez lithia

Sodíko-sírové bateriové systémy japonské firmy NGK. Systém, který se vejde do...

Ve Spojených arabských emirátech byla připojena do sítě největší „virtuální“ baterie světa s obřím výkonem a úctyhodnou...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Další z rubriky

S posádkou už v červenci. SpaceX otestuje loď pro pilotované lety

Umělecké znázornění kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX

První zkušební let nové kosmické lodě americké společnosti SpaceX Crew Dragon určené pro přepravu lidí byl stanoven na...

Souboj o člověka na Měsíci. USA, Čína i Rusko rozjíždí závod o základnu

Astronaut Buzz Aldrin při misi Apollo 11 (20. července 1969)

Američané chtějí do deseti let vrátit člověka na Měsíc. I proto, aby se tam mohli astronauté připravit na let k Marsu....

Zelené plameny a neskutečný hluk. SpaceX vyzkoušel motor pro let k Marsu

SpaceX otestoval motor kosmické lodi, která poletí k Marsu

Společnost Elona Muska provedla první zkoušku motoru, který by měl dopravit její stroje na Měsíc a poté i k Marsu.

Najdete na iDNES.cz