Dnešek je jedním z nejkratších dnů na Zemi od začátku měření

Země se neotáčí přesně danou rychlostí každý den, a tak čas od času dojde k prolomení některého z rekordů. A právě předposlední úterý července by mělo patřit k těm dnům, které můžeme mezi rekordní zařadit.

Jeden ze záběrů přední kamery z ISS - 23.6.2014. | foto: NASA

Vliv na rotaci Země má mnoho faktorů, a tak se není co divit, že se přesný čas neurčuje podle jednoho otočení naší planety kolem osy, ale mnohem sofistikovanějšími metodami v čele s atomovými hodinami.

Atomové hodiny
Atomové hodiny fungují na principu kvantového jevu, a právě proto se někdy označují jako hodiny kvantové. Jsou zdrojem vysoce stabilní frekvence, ze které se čas posléze odvozuje měřením. V atomu cesia, při změně jeho energetického stavu, přeskočí elektron do jiné vrstvy obalu, a tím se uvolní nebo pohltí elektromagnetické záření. Jeho frekvence je přibližně 9,2 GHz a je tak stabilní, že je na něm postavená současná definice základní jednotky času, sekundy. Cesiové hodiny se rozcházejí maximálně o jednu sekundu za 15 milionů let.

Zdroj: AVČR

I díky takto přesně změřenému času je možné sledovat odchylky v rotaci Země, a to od roku 1973, kdy se s těmito záznamy začalo.

Jak připomíná server Space.com, kdysi dávno byl den mnohem kratší než 24 hodin – 86 400 sekund – na které jsme zvyklí nyní. Podle studie z roku 2023 trval den na Zemi po značnou část rané historie planety přibližně 19 hodin. Měl to být důsledek zrychlujícího vlivu atmosférických tepelných přílivů a odlivů ze sluneční energie, který vyrovnal zpomalující moment měsíčních oceánských přílivů a odlivů a dočasně stabilizoval rotaci Země. V průběhu další historie se však den na Zemi neustále prodlužoval.

Na zpomalování rotace Země má největší vliv vzdalující se Měsíc, respektive slapové jevy, které vyvolávají ztrátu energie v rámci soustavy Země s Měsícem. Obecně to vyvolává prodloužení dne o 1,5 milisekundy za století a zvyšování oběžné dráhy Měsíce o necelé čtyři centimetry za rok.

Ale pokles rychlosti rotace Země není plynulý, protože na něj mají vliv i další aspekty. Jedním z nich může být zpomalování rotace jádra Země. V průběhu roku tak může mít den kratší i delší trvání než jiný den.

Měnící se rotace zemského jádra vyčtená ze zemětřesení může měnit délku dnů

A právě úterý 22. července by mělo být jedním z nejkratších zaznamenaných dnů. Podle serveru Time and Date totiž lze od začátku tohoto desetiletí pozorovat zhruba v polovině roku nebývale krátké dny. Do roku 2020 měl nejkratší zaznamenaný den délku o 1,05 milisekundy kratší než 24 hodin. Poté ale začaly přicházet nové a nové rekordy včetně toho největšího, který nastal 5. července 2024, kdy byla 24hodinová rotace kratší o 1,66 milisekundy.

V roce 2025 by měly nejkratší dny nastat kolem 9. července (-1.30 ms), 22. července (-1.38 ms) a 5. srpna (-1.51 ms). Úplně nejkratší letošní den nás tak možná teprve čeká, stejně jako následné potvrzení, že se tyto predikce přesně potvrdily.