I když se může zdát, že částečné zatmění Slunce je výjimečná záležitost, z globálního pohledu je možné vidět různé druhy zatmění Slunce i několikrát do roka, výjimečnější je úplné zatmění Slunce.
Nyní jsme mohli i z Česka sledovat zhruba jeden a půl hodiny trvající část zatmění, kdy byl sluneční kotouč zakryt až zhruba z dvaceti procent. Mimo našich zeměpisných šířek, bude úkaz k vidění nad částí Asie, Afriky, Severní a Jižní Ameriky a také nad Atlantickým a Severním ledovým oceánem. Nejvýraznější bude zatmění v Kanadě, na severu Quebecu dosáhne částečné zatmění velikosti 94,8 procenta.
„Česko se bude nacházet na okraji zóny úkazu,“ vysvětlovali astronomové v tiskovém prohlášení Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě a České astronomické společnosti (ČAS).
„Na našem území bude zatmění viditelné okolo poledne ve výšce více než 40° nad obzorem a při maximální fázi bude Měsíc zakousnutý až do 22 procent průměru slunečního disku (severozápad Čech),“ doplnili.
| Město | Začátek zatmění | Střed zatmění (maximum úkazu) | Konec zatmění | Velikost zatmění v maximu |
|---|---|---|---|---|
| Cheb | 11:30:05 | 12:15:27 | 13:01:07 | 22,7 % |
| Plzeň | 11:32:30 | 12:16:14 | 13:00:11 | 20,7 % |
| Praha | 11:35:02 | 12:17:58 | 13:01:03 | 19,9 % |
| České Budějovice | 11:35:33 | 12:16:36 | 12:57:49 | 17,7 % |
| Pardubice | 11:38:28 | 12:19:34 | 13:00:46 | 17,9 % |
| Brno | 11:41:15 | 12:19:34 | 12:57:57 | 15,2 % |
| Ostrava | 11:45:22 | 12:22:25 | 12:59:28 | 14,2 % |
Při pozorování zatmění Slunce si musí lidé chránit zrak. Měli by použít speciální brýle a filtry, které zakoupí ve hvězdárnách, či svářečský filtr stupně 14 a výš.
„Traduje se například, že právě kvůli pozorování Slunce měl problémy se zrakem i Galileo,“ připomněl již dřív osud slavného hvězdáře Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Sledovat zatmění i s odborným výkladem a s velkými hvězdářskými dalekohledy umožnili mnohé hvězdárny, ale i ty se potýkaly s oblačností.
Co se děje při zatmění
Zatmění Slunce nastává, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.
„Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně skloněné k rovině zemské dráhy (ta odchylka je asi 5°), častěji Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a někteří lidé na Zemi tak mohou tento úkaz pozorovat,“ vysvětlují astronomové ve zprávě.
Do roku 2030 bude z Česka možné spatřit ještě čtyři další částečná zatmění Slunce. Nejvýraznější částečné zatmění nastane v srpnu 2026. Nejbližší úplné zatmění Slunce bude pozorovatelné z českého území až 7. října 2135.
Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné přímo v Evropě nastane 12. srpna 2026 a bude možné ho pozorovat ve Španělsku nebo na nejzápadnějších výběžcích Islandu,“ připomněla již dřív Eva Marková ze Sluneční sekce České astronomické společnosti.
25. října 2022 |
