"V závěrečné zprávě komise za hlavní příčinu nehody označila chybu v programu, která způsobila současný restart dvou fungujících kanálů palubního počítačového zařízení," napsal v úterý list Kommersant.
Oficiálně zpráva ještě zveřejněna nebyla, experti však předem varovali, že výsledkem vyšetřování budou nejspíše jen předpoklady, nakolik k dispozici byla jen část dat, jež se ani nepovedlo rozšifrovat.
Fobos-Grunt odstartoval loni v noci z 8. na 9. listopadu, ale po oddělení od nosné rakety stanice nenabrala požadovaný kurz k měsíci Marsu Phobos, odkud měla dopravit vzorky povrchu, ale začala kroužit okolo Země. Po neúspěšných pokusech o přeprogramování se zbytky sondy 15. ledna zřítily do Tichého oceánu.
Krátce poté se v Rusku objevily úvahy, zda havárii náhodně nezavinil některý z amerických radarů z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v Tichém oceánu. Americká agentura NASA tuto hypotézu odmítla, skepticky na ni hleděla i většina ruských odborníků.
Uplynulý týden agentura Interfax za příčinu selhání uvedla erupce na Slunci; stanice se prý dostala do oblaku plazmy, který narušil práci palubních systémů. V tisku se ale objevily i spekulace, zda ke katastrofě nevedly padělané díly údajně čínské provenience.
"Komise posuzovala řadu verzí, ale mnoho z nich uznala za neudržitelné hned, jiné, jako verzi s radary na atolu Kwajalein, po testech. Elektronika, podobná té, jako byla na Fobos-Grunt, vydržela i maximální ozáření," řekl Kommersantu zdroj z kosmického průmyslu s tím, že komise nakonec zavrhla všechny verze spjaté s vnějšími vlivy.
"Mne a mé kolegy naštvalo, že se kdosi úporně snaží neúspěch svalit na vnější vlivy. Verze, že se přístroj srazil s plazmou, nestojí za řeč! Dávno jsme věděli, že Fobos-Grunt nepoletí vinou našich programátorů. Už jsem nemohl mlčet a rozhodl se říci celou pravdu, která je ve zprávě komise," řekl nejmenovaný specialista z Lavočkinovy konstrukční kanceláře listu Moskovskij komsomolec. Prý sonda ani nebyla vybavena počítačovým programem pro případ nestandardní situace, do které se nakonec dostala.
Plány rozvoje kosmického odvětví do roku 2030 a zřejmě i rozbor příčin posledních neúspěchů mají být na pořadu úterní porady ve Voroněži pod vedením vicepremiéra Dmitrije Rogozina, které se má zúčastnit i šéf vesmírné agentury Roskosmos Vladimir Popovkin a šéf komise vyšetřující zkázu Fobos-Grunt Jurij Koptěv.
Loňská bilance byla pro Roskosmos neutěšená. V srpnu nad jižní Sibiří havarovala nákladní kosmická loď Progress, v listopadu začala stávkovat družice Fobos-Grunt a koncem roku se krátce po startu zřítila raketa Sojuz s vojenskou družicí Meridian.
Rusko také ztratilo spojovací družici Express-AM4, u které došlo k chybě v programování. Právě IT je (spolu s korupcí a s ní souvisejícími výpadky kvality) označováno odborníky za největší slabinu ruského kosmického průmyslu.
