Snímky dálkového průzkumu Země se tak svým rozlišením ještě více přiblížily podrobnostem, jaké nabízí špionážní družice. Družici vynesla do vesmíru raketa Atlas z vojenského kosmodromu Vandenberg na severozápadě USA.
„Dosud směly americké civilní družice pořizovat snímky o 45 centimetrech,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře a specialista na dálkový průzkum Země. „Firmy však tlačily na Kongres, aby tuto hranici snížil, což letos schválil, a nová hranice tak je 31 centimetrů.“
Předcházející družice WorldView-2, vypuštěná v říjnu 2009, a WorldView-1 i některé další dodávaly záběry s podrobnostmi 46 centimetrů. Uvádí se, že americké špionážní družice mají rozlišovací schopnost 2 centimetry a dají se na nich přečíst čísla na poznávacích značkách aut.
Zájem o kosmické snímky mají firmy, které se zabývají mapováním, těžbou nerostů, dopravou, zemědělstvím, lesnictvím a záběry rovněž pomohou při záchranných pracích při katastrofách. Samozřejmě, že fotografie s podrobnostmi na pouhé desítky centimetrů mohou zajímat i teroristy a státy považované za teroristické.
„Už z dřívějška existuje seznam organizací a států, většinou arabských, ale i jiných, kam je prodej těchto údajů zapovězen,“ dodává docent Kolář. „Ale existují cesty, jak se k nim i tito nezvaní zájemci mohou dostat přes nezávadné prostředníky a za velké peníze. To je bohužel riziko, s nímž všichni počítají.“ Stejným způsobem získávaly za studené války státy sovětského bloku a Číny embargované strategické materiály ze Západu.
Družice WorldView-3 je válec o hmotnosti 2 800 kilogramů, dlouhý 5,7 metru a o průměru 2,5 metru. Dva velké panely slunečních baterií jí dodávají energii. Létá ve výšce 629 kilometrů a její kamera je schopná za den vyfotografovat území o rozloze 650 tisíc čtverečních kilometrů, tedy jako Španělsko a Portugalsko dohromady.
Snímací technologie SWIR (krátkovlnné infračervené vlny) dokáže odfiltrovat vodní páru a CO2. Díky tomu WorldView-3 vidí i přes oblaka.
USA už si nebudou podrobné satelitní snímky schovávat jen pro sebeAž doteď mohly společnosti jako Google nebo Nokia používat pro své mapy satelitní snímky s maximálním rozlišením "pouhých" 50 centimetrů. To zjednodušeně znamená, že pozemský předmět o velikosti přesně půl metru se na takovém snímku zobrazí jako jeden bod (pixel). Vláda USA nyní toto restriktivní opatření vůči třetím stranám zmírnila. Společnosti z celého světa si tak budou moci nakupovat snímky až s rozlišením 31 centimetrů. Rozdíl v kvalitě to z pohledu uživatele bude velký. |
Další těleso tohoto typu chce DigitalGlobe vypustit za dva roky. „Plánovaná životnost WorldView-3 je něco přes sedm let, avšak podle zkušeností může fungovat i přes deset let,“ vysvětluje Jan Kolář. „Dvě a více družic potřebuje firma proto, aby díky jejich počtu snížila množství nepoužitelných snímků, které ukazují Zemi zahalenou do oblaků.“
Podle zákona může začít DigitalGlobe nabízet snímky z nové družice až půl roku po jejím provozu. O důvodu se můžeme jenom dohadovat. Předně půjde o to, aby se do oběhu nedostávaly záběry s aktuálním obsahem, i to je jedna z obran před nežádoucími uživateli. Kromě toho chtějí vládní úřady přezkoumat jejich kvalitu a řekněme i určitou neškodnost. V případě velkých katastrof poskytne firma se souhlasem úřadů záběry záchranářům samozřejmě okamžitě.