„Stanovili jsme si jasný cíl, životně důležitý pro další kapitolu amerického příběhu ve vesmíru: poslat lidi ve čtvrtém desetiletí tohoto století na Mars a bezpečně je vrátit zpět na Zem. S tou vyhlídkou, že tam jednou budou moci zůstat na delší čas,“ uvedl prezident Obama ve svém článku pro CNN.
Ještě tento týden by se podle Obamy měli nad plánem sejít přední vědci a konstruktéři. Prezident nijak neupřesnil způsob financování ani částku, kterou by se na něm mohla podílet vláda.
Úřadující prezident USA, Barack Obama
„Od prezidenta Obamy je to jen prázdné gesto. Za tři měsíce v úřadě končí, a tak tento slib ani nemůže pomoci splnit. Skoro bych řekl, že se jen chce zapsat do historie podobně jako prezident Kennedy s letem na Měsíc. Avšak v minulých letech, kdy měl možnost mnoho ovlivnit, naopak kosmické lety potlačoval,“ uvedl pro Technet.cz publicista Karel Pacner.
Obama zmínil záměr spolupracovat se soukromými společnostmi, což je zcela logické. Ještě dřívější přílet na Mars totiž plánuje ředitel společnosti SpaceX, Elon Musk. Ten chce v roce 2018 doletět na rudou planetu vesmírnou lodí bez posádky a do deseti let s lidmi na palubě. Pokud by vše šlo zcela ideálně podle plánu, rád by během jednoho letu dopravil na Mars až 100 lidí, cesta by trvala 80 dní. Letenka by se mohla pohybovat zhruba kolem pěti milionů korun.
A co příští prezident?
Kandidáti na prezidenta USA Donald Trump a Hillary Clintonová
Ve světle končícího funkčního období současného prezidenta bude nejspíše důležitější postoj prezidenta příštího.
Shrnout postoj Donalda Trumpa není úplně snadné. Příkladem budiž rozpor mezi prohlášením z roku 2012 (Je velmi smutné sledovat, co Barack Obama provedl s NASA. Vykuchal vesmírný program a udělal nás závislými na Rusech.) a loňským (Naší prioritou je nyní obnova silné ekonomiky této země. Teprve potom se můžeme bavit o utrácení.). Možnost vyslání lidské posádky na Mars pak komentoval takto: „Upřímně, myslím si, že je to skvělé. Rád bych nejdříve zrekonstruoval infrastrukturu. Myslím, že je to skvělé.“ Napříč prohlášeními však má k vesmírnému výzkumu postoj spíše kladný.
Je už čas vrátit se na Měsíc? Marcel Grün exkluzivně pro Technet.cz |
Postoj Hillary Clintonové celkem dobře charakterizuje letošní prohlášení: „Dnes, díky sérii úspěšných amerických robotických průzkumníků, víme o rudé planetě více než kdy předtím. Cílem mé vlády bude tyto znalosti dále prohlubovat a umožnit tak, aby se lidský průzkum Marsu stal skutečností.“ Konkrétní plány a detaily své podpory však ani jeden kandidát neupřesnil.
Americká vesmírná agentura NASA si dlouhodobě stěžuje na nedostatek financí ze strany vlády. Letos hospodaří s 19,3 miliardami dolarů z rozpočtu vlády.
„V NASA již několik let tvrdě pracujeme na udržitelném plánu na průzkum Marsu a na spojení mezinárodních a soukromých partnerů, kteří tuto vizi mohou podpořit. V realizaci tohoto plánu se nám podařilo mimořádně pokročit,“ uvedla pro server Mashable tisková mluvčí NASA Stephanie Schierholzová.
Obama vs KennedyPohled Pavla Toufara na Obamovo prohlášení Prohlášení prezidenta Obamy o letu člověka na Mars, které učinil nedlouho před koncem svého volebního období, je bohužel pouhým gestem, protože jako prezident už pro naplnění takového plánu nemůže nic konkrétního udělat – kromě nynějších svých velkých slov, ba dokonce se chce říci "zbytečně velkých slov". Taková prohlášení je totiž nutné podložit konkrétními skutky a pro velké plány je nezbytné získat potřebnou politickou podporu. S představou dlouhodobého plánu výzkumu kosmu, který měl vyvrcholit letem člověka na Mars, přišel už 20. července 1989 tehdejší americký prezident George H. W. Bush. Když však byla o rok a půl později publikována studie tohoto plánu, nazývaného Space Exploration Initiative, která vyčíslila náklady rozložené do dvaceti až třiceti let na 450 miliard dolarů, narazila veškerá další iniciativa v Kongresu na ostré odmítnutí. Hlavním argumentem bylo, že takové vpravdě největší vynaložení veřejných prostředků od 2. světové války, nemá s přihlédnutím k možnostem technického a vědeckého vývoje žádné opodstatnění. V dubnu 1992 proto tehdejší ředitel NASA Goldin zastavil všechny studie pilotovaných letů mimo oběžnou dráhu kolem Země s tím, že vysílání automatických sond je za daného stavu efektivnější a především mnohonásobně levnější. V lednu 2004 vytýčil tehdejší nový americký prezident George W. Bush svou představu pilotovaného průzkumu kosmu, která vyústila ve velkolepý program Constellation. Zahrnovala novou generaci kosmických dopravních prostředků, nejen kosmickou loď pro dálkové lety, ale také dostatečně výkonné nosné rakety. Plán však opět vyžadoval nesmírně vysoké finanční náklady, takže prezident Barack Obama v roce 2010 zcela zásadně přehodnotil americkou kosmickou politiku. Program Constellation byl zrušen. Zůstala z něj pouze nová víceúčelová národní kosmická loď Orion a vývoj původně zamýšlených silných raket Ares nahradil projekt nové těžké rakety SLS (Space Launch System). Prezidentu Obamovi lze ovšem přičíst k dobru, že současně vytvořil prostor pro rozvoj soukromého kosmického podnikání. Na tomto poli mohla zatím projevit své schopnosti především společnost SpaceX Elona Muska. Nyní finišuje příprava dvou soukromých pilotovaných kosmických lodí od společností SpaceX a Boeing. Měly by navrátit USA nezávislost v pilotovaných kosmických letech a zajistit dopravu amerických posádek především na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. V představě Baracka Obamy ustoupil Mars stranou a začalo se mluvit o letu k asteroidu a také o možném obnovení pilotovaných letů na Měsíc. Prezident však nakonec ani pro tyto plány nedokázal získat potřebnou podporu a posléze dokonce sám prokázal jisté nepochopení potřeb amerického kosmického výzkumu. Proto je jeho současné prohlášení o letu lidí na Mars s uvedením konkrétního termínu skutečně pouhým gestem, které nelze ani v nejmenším srovnávat s nezapomenutelnými slovy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jenž v roce 1961 zavázal USA dopravit člověka na Měsíc. On tehdy nezůstal u slov, ale vytvářel pro takový cíl potřebné zázemí a získal silnou podporu. Je jistě zbytečné dodávat, že další směr americké kosmické politiky a její konkrétní podpora bude záležet na vítězi letošních amerických prezidentských voleb. |
Aktualizace 21:40: Doplnili jsme názor odborníka na kosmonautiku Pavla Toufara.
