Mezinárodní vesmírná stanice je přibližně stejně velká jako hřiště pro americký...

Mezinárodní vesmírná stanice je přibližně stejně velká jako hřiště pro americký fotbal. | foto: NASA

Před dvaceti lety začalo budování nejdražšího obydlí na světě

  • 44
Mezinárodní vesmírná stanice je nejdražší lidské obydlí a zatím jediný trvale obývaný prostor ve vesmíru. Přesně před dvaceti lety se začala psát její historie.

Její první díl, ruský modul Zarja, vynesla na oběžnou dráhu ruská třístupňová nosná raketa Proton, která odstartovala z kosmodromu Bajkonur 20. listopadu 1998. Počátkem prosince se pak zrodila Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), když se k Zarje připojil americký modul Unity.

Mezivládní dohoda o vybudování a provozování ISS byla podepsána v lednu 1998 představiteli čtrnácti zemí a agentur pro kosmické lety.

Jak se staví mezinárodní kosmická stanice.

Exkluzivní seriál o dobývání vesmíru

Spojování modulů Zarja (nahoře) a Unity

Současná ISS navazuje na stanici, kterou chtěly vybudovat různé západní země spolu s USA, v roce 1993 se pak přidalo Rusko. Projekt Freedom se pak přejmenoval na Alpha, aby nakonec skončil u Mezinárodní vesmírné stanice.

Do projektu jsou zapojeny USA (NASA), Rusko (Roskomos), Evropská vesmírná agentura (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie. Většinu dílů komplexu vlastní USA a Rusko. Jejich hodnota je odhadována na sto miliard dolarů (2,2 bilionu korun).

Evropa na ISS

V rámci volitelného programu ESA se na financování výstavby a provozu ISS podílí 11 z 20 členských států: Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie.

22. dubna 2015

Česká republika je společně s dalšími 14 členskými státy ESA zapojena do volitelného programu pro vědy o životě a fyzikální vědy, jehož hlavní náplní je vědecké využívání ISS. 

Z tohoto programu není hrazena výstavba ani provoz ISS, ale příprava a realizace vědeckých experimentů.

Stovky obyvatel

Od 2. listopadu 2000 na stanici pobývá stálá posádka, která je dvou až šestičlenná a pravidelně se střídá po půl roce. Dosud stanici navštívilo přes 250 lidí, z toho sedm vesmírných turistů. Někteří z astronautů či kosmonautů tam byli vícekrát.

Stanice obíhá kolem Země ve výšce 350 kilometrů, když zvládne 15 obletů v jednom dni. Pohybuje se tedy rychlostí 30 tisíc kilometrů za hodinu.

11. června 2015

Mezinárodní vesmírná stanice měla původně dosloužit již v roce 2020, NASA však chce její provoz prodloužit alespoň do roku 2024. Životnost stanice se přitom prodlužovala už několikrát. Bushova administrativa počítala s koncem provozu v roce 2016 a Obama v roce 2010 prodloužil provoz do roku 2020.

28. května 2015

,