Výroba energie, jak to dělá Slunce, je lidstvu o krok blíž

aktualizováno 
Vědci učinili další významný krok na cestě k praktickému využívání termonukleární energie. Výzkumníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) objevili metodu, kterou lze pohánět a usměrňovat plazma v termonukleárním reaktoru.

Termonukleární reaktor ITER | foto: ITER

V průběhu posledních desetiletí se jasně ukazuje, jak je naše současná civilizace čím dál tím víc závislá na energii. Její spotřeba neustále roste, zatímco většina energetických zdrojů se povážlivě zmenšuje.

S výhledem do budoucnosti se jako jediné možné východisko z této nezáviděníhodné situace nabízí řízená nukleární reakce, proces, kterým se uvolňuje energie ve Slunci a hvězdách. Jaderná fúze by mohla lidstvu poskytnout dostatek čisté a relativně levné energie, o tom dnes pochybuje málokdo.

Bohužel představa je jedna věc a její realizace druhá. Ačkoli se na využití termojaderných dějů pro výrobu energie intenzivně pracuje již od 50. let minulého století, ukazuje se, že její úplné ovládnutí bude tvrdším oříškem, než se zpočátku zdálo. Mezi odbornou veřejností dokonce tu a tam zazní i skeptické hlasy, které tuto možnost vážně zpochybňují.

Usměrňování toku plazmatu pomocí rádiových vln

Proto je na tomto poli každý, byť i maličký krůček směrem kupředu vědeckou komunitou celého světa náležitě vítán a oceňován. "Dosáhli jsme značného pokroku," říká fyzik Earl Marmar z Centra pro výzkum plazmatu a jadernou fúzi MIT a dodává: "Stále se detailně učíme, jak to celé funguje."

Obr. 1

Marmar spolu se svými kolegy objevil způsob, jak rádiofrekvenčními vlnami řídit tok žhavého plazmatu uvnitř prstencové komory fúzního reaktoru. To je neobyčejně důležité, protože bez účinné regulace plazma v kontaktu s chladnými stěnami reaktorové nádoby rychle ztrácí teplotu (teploty dosahují řádově milionů stupňů Celsia).

Kromě toho rádiové vlny brání vzniku vnitřních turbulencí v plazmatu, což výrazně snižuje účinnost fúzních reakcí. Jde o objev nebývalého významu, neboť v současnosti používané metody řízení pohybu plazmatu nelze použít u budoucích vysokovýkonných reaktorů, jakým by měl být například Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor, ITER = latinsky cesta), jehož výstavba poblíž francouzského města Cadarache je již v plném proudu.

Teorie kontra praxe

Přestože fyzikální teorie obvykle experimenty předbíhají, někdy až o celá desetiletí, v tomto případě jde o pravý opak. Výsledky, ke kterým dospěli massachusettští vědci, teoretiky zaskočily a dosud neexistuje žádné teoretické vysvětlení, které by objasňovalo, proč věci fungují tak, jak fungují.

Obr. 2

Ovšem to, co odborníky, kteří se profesionálně termonukleární fúzí zabývají, nyní zajímá především, je fakt, že nově objevená metoda je skutečně funkční a účinná. Teoretické zdůvodnění v tuto chvíli podle nich nehraje zas tak velkou roli, potřebná teorie se nakonec zcela jistě najde.

Další úkoly jsou ještě před námi

Uvedeným objevem ale snahy lidstva o zvládnutí jaderné fúze ani zdaleka nekončí, posunuli jsme se jen o kousek blíž konečnému cíli. Nyní stojí před fúzními odborníky další velká výzva – dokázat, že je skutečně možné sestrojit termonukleární reaktor, který by vyprodukoval více energie, než sám spotřebuje. To se zatím ještě nikomu nepodařilo.

Zdroj: web.mit.edu

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Z Mezinárodní vesmírné stanice se v lodi na padáku vrátili tři astronauti

Ruská kosmická loď Sojuz MS-11 s tříčlennou při bezpečném přistání v kazašské...

Kosmická loď Sojuz MS-11 přistála nad ránem v kazašské stepi s mezinárodní posádkou z ISS. Na orbitě strávili přes 200...

Víte o přistání na Měsíci všechno? Jedenáct otázek k výročí Apolla 11

Tato fotka patří mezi nejznámější. Řada lidí si proto myslí, že je na ní Neil...

O přistání na Měsíci jste nejspíše v posledních dnech slyšeli hodně. Ale znáte ho do detailu? Vybrali jsme pro vás k...

Česká nanodružice byla úspěšně vynesena do vesmíru z kosmodromu Vostočnyj

Příprava ruské nosné rakety typu Sojuz 2.1b na kosmodromu Vostočnyj dne 2....

Česká nanodružice Lucky-7 a další české vědecké přístroje jsou mezi více než třiceti aparáty, které 5. července 2019...

Najdete na iDNES.cz