Vývoj kolem osudového startu Challengeru v mnohém připomínal situaci kolem projektu Apollo. I zde totiž zvítězila protekce, úzké osobní kontakty a možná i úplatky. Vyšetřování tragédie jsme popsali v předchozím dílu.
Posádka Apolla 1 během výcviku v bazénu v červnu 1966. Grissom je v nafukovacím prámu u kabiny, v pravém rohu dole je White, nad ním Chaffee.
Tragédie Challengeru nakonec stála šéfa NASA Jamese C. Fletchera křeslo. Těžko říci, zda to byly pouze neskrývané narážky zejména novinářů na díl jeho viny při výběru výrobce startovacích motorů SRB (právě jejich těsnění bylo na počátku havárie), co nakonec přispělo k odchodu Jamese C. Fletchera z jeho významné funkce, a to i přes počáteční podporu, jakou měl od prezidenta Ronalda Reagana. V kuloárech se totiž mluvilo o úplatcích, což nikdy nezní dobře.
V rámci 40. výročí exploze raketoplánu Challenger vydáváme znovu text, který pro nás připravil dnes již zesnulý odborník a popularizátor Pavel Toufar. Pavel Toufar(13. 7. 1948 Praha – 26. 9. 2018) byl jedním z generace československých popularizátorů, kteří prožili kosmické závody mezi USA a SSSR. Jeho texty spolupomáhaly informovat i naši veřejnost o americkém vesmírném programu Apollo. V 70. letech se stal jako velmi mladý právník a publicista členem Mezinárodního institutu kosmického práva (IISL) při Mezinárodní astronautické federaci. Od poloviny 80. let spolupracoval s Československou, později Českou televizí na popularizaci a komentování řady kosmonautických událostí. Byl také šéfredaktorem týdeníku Signál, pracoval ve vydavatelství Ringier či v nakladatelství Integra. Dlouhé roky také externě přispíval do dalších médií, desítky článků napsal pro Technet.cz. Psal především literaturu faktu, napsal ale i několik knih science-fiction a několik desítek populárně naučných prací. V roce 1997 obdržel literární Cenu Egona Erwina Kische za knihu Smrt číhá mezi hvězdami. |
Šlo o velice vážné podezření. Zejména když novináři připomněli neblahé zkušenosti z vývoje a přípravy lunárního programu Apollo, kdy do výběru hlavního dodavatele tehdy s neskrývanou podjatostí zasáhl James Edwin Webb, jenž byl v letech 1961–1968 generálním ředitelem NASA. Celá zapáchající záležitost vyplula na povrch až v souvislosti s tragickým požárem první lodi Apollo AS-204, při kterém v lednu 1967 uhořeli tři kosmonauti.
Byla to však podivná a velice zarážející shoda se zákulisím zadání zakázek na výrobu startovacích motorů SRB pro raketoplán.
Když byla konečně po mnoha kritických připomínkách dohotovena letová kabina první lodi Apollo, do níž měli usednout kosmonauti Virgil „Guss“ Grissom, Edward White a Roger Chaffee, označená firemním číslem 012, zjistili kosmonauti ke svému značnému roztrpčení, že pozemní trenažér či simulátor kabiny se od ní v mnohém odlišuje.
Za nedostatky stál docela obyčejný šlendrián především ve firmě North American Aviation, která se cítila pevná v kramflecích, protože si byla jista podporou nejvyššího šéfa NASA.
„Je to pro kočku,“ prohlásil Virgil Grissom a dokonce prý místo hravého domácího zvířete použil prý ostřejší výraz určený pro lidský exkrement. S gustem to uvedli kosmonauti Alan Shepard a Deke Slayton ve vzpomínkové knize Moon Shot v roce 1994. Jistý Riley McCafferty, který v kalifornském městě Downey u firmy North American Aviation odpovídal za simulátor nové kosmické lodi, s rozpaky vysvětloval, že technici pracovali na tři směny, aby zvládli všechny požadované úpravy a změny v kabině určené k letu, takže na simulátor už jim logicky nezbyl čas. Jenže kosmonauti takovou výmluvu nepřijali.
S lodí Apollo, která měla Americe otevřít cestu k pokoření Měsíce a získat palmu vítězství v nevyhlášeném závodě o Měsíc s Rusy, byly od samého počátku problémy. Hlavní manažer programu generál Samuel Phillips se během příprav kosmické lodi v roce 1965 vydal do hlavního stanu dodavatelské firmy North American Aviation, která sice v přísném výběrovém řízení nezvítězila, ale ve finiši dostala po velice podezřelých zákulisních jednáních přednost před ostatními. Brzy po tomto rozhodnutí, které mnohé lidi překvapilo a některé informovanější dokonce pobouřilo, začali totiž mít mnozí pracovníci NASA pochybnosti o schopnostech a kvalitách firmy North American Aviation jako hlavního dodavatele kosmické lodi lunárního programu. Mamutí firmu však neustále chránil, obhajoval a především podporoval všemocný James Webb, tehdejší nejvyšší šéf NASA.
Pokud to někomu připomíná již popsanou situaci s motory SRB, která vyšla najevo při vyšetřování tragédie raketoplánu Challenger, kdy hlavní roli v dramatu sehráli firma Morton Thiokol a rovněž generální ředitel NASA dr. James C. Fletcher, pak se nemýlí. Také v programu Apollo totiž zvítězily při konečném rozhodování silné tlaky protekce a úzkých osobních kontaktů vlivných osob na čele s tehdejším generálním ředitelem NASA. A také v tomto případě byly následky nesmírně tragické.
