Exploze ruské rakety Proton-M zničila tři satelity a zamořila ovzduší

Tři navigační satelity ruského systému Glonass přišly vniveč při výbuchu rakety Proton-M, která je měla vynést na oběžnou dráhu. Při explozi rakety uniklo do ovzduší nejméně 170 tun jedovatých plynů. Příčiny neštěstí zatím nejsou známy.

Ruská raketa Proton-M explodovala v úterý ráno několik sekund po startu z kosmodromu Bajkonur. Zatím není známo, že by byl někdo zraněn nebo usmrcen. Problém však může způsobit mrak toxických zbytků raketového paliva, který by však neměl podle agentury RIA-Novosti zasáhnout žádnou obydlenou oblast.

Výbuch ruské rakety Proton-M na záběrech ruské stanice Rossija 24

Jak vyplývá ze záběrů ruské stanice Rossija 24, raketa bez problémů opustila startovací rampu. Na videozáznamu startu je pak patrné, že nosná raketa Proton již zhruba od desáté sekundy letu stoupá očividně nestabilně. Výchylky od ideální trajektorie letu na jednu a vzápětí na druhou stranu se zvyšovaly až do okamžiku, kdy sklon podélné osy rakety dosáhl devadesáti stupňů.

Na podobné boční namáhání odporem vzduchu není konstrukčně uzpůsobena žádná raketa na světě. Mechanická zátěž trupu rakety překročila míru jeho pevnosti a stroj se začal samovolně rozpadat.

Nejprve došlo k odlomení aerodynamického krytu s užitečným nákladem a následně k masivnímu požáru prvního stupně. V ten okamžik už raketa nestoupala vzhůru, ale padala. K nárazu dosud spojených prvního a druhého stupně do země došlo asi půl minuty po startu ve vzdálenosti asi 2,5 kilometru od startovací rampy.

Oficiální informace ukazují, že automaty vydaly pokyn ke spuštění motorů rakety v plánovaném čase 6 hodin 38 minut 22 sekund moskevského času (posun plus dvě hodiny proti našemu středoevropskému letnímu). Od tohoto okamžiku nastaly potíže. Podle předběžných údajů motory dosáhly plánovaného tahu, ale raketa jako celek se chovala jako neřízená střela.

Glonass

Ruský navigační systém byl spuštěn v roce 1993 a fungoval hlavně pro potřeby armády. Podfinancovaný projekt však nebyl životaschopný a vzkřísit se ho podařilo až v prezidentské éře Vladimira Putina po roce 2000, kdy na jeho dokončení vláda uvolnila miliardy rublů.

Více o systému na Mobil.iDNES.cz

Zatím není zřejmé, zda byla příčinou havárie chybná funkce systému stabilizace rakety, tedy její elektronické části, nebo selhalo mechanické ovládání výkyvně uložených motorů prvního stupně, které zabezpečují manévrování tělesa za letu. Některé zdroje hovoří o selhání lidského faktoru. První výsledky vyšetřování budou známy za dva až tři dny.

Vesmírný stroj Proton-M měl na oběžnou dráhu v modulu DM-03 vynést další tři navigační družice systému Glonass-M, který Rusko buduje jako konkurenci americkému GPS. Je to druhá generace tohoto systému, s životností satelitů asi sedm let.

Kosmodrom Bajkonur ohrožuje jedovatý mrak

Rakety typu Proton používají jako palivo vysoce jedovaté a zdraví nebezpečné palivo. Jako okysličovadlo nese raketa v nádržích oxid dusičitý, který je v plynném stavu chemicky agresivním, prudce jedovatým plynem, který způsobuje poleptání dýchacích cest, ale i závažnější biochemické změny. Druhou složkou pohonných hmot rakety Proton je asymetrický dimethylhydrazin. Způsobuje poleptání sliznic, poškozuje oči a je rakovinotvorný.

Startovní hmotnost rakety Proton je 700 tun, z čehož obě složky paliva tvoří zhruba devadesát procent. Při havárii a následné explozi ruské nosné rakety veškeré palivo a okysličovadlo zdaleka neshořelo. Nejméně 170 tun chemikálií se odpařilo do ovzduší. Plynná skupenství obou komponent pohonných látek vytvořila jedovatý mrak, který se šíří z místa dopadu rakety západním směrem.

V současnosti probíhá rozsáhlá evakuace ohrožených prostorů kosmodromu. Stanoviště číslo 254 a číslo 2 byla podle ruských zdrojů vyklizena. Místní úřady vyzvaly obyvatele obcí v okolí Bajkonuru, aby zatím nevycházeli z budov.

Škody a následky

Ke ztrátě trojice navigačních satelitů je třeba připočítat i náklady, které si vyžádá odmoření startovní rampy. Samotné vypouštěcí zařízení nebylo údajně vážně poškozeno, snad jenom požárem malého rozsahu. Zhruba tři měsíce bude trvat, než bude završena dekontaminace místa dopadu rakety. Další škody vzniknou odkladem plánovaných následných startů raket typu Proton.

Lze předpokládat, že řada havárií nosných raket tohoto typu za poslední dva roky ovlivní velmi záporně obchodní aktivity ruské kosmické agentury v oblasti vypouštění družic na zakázky zahraničních provozovatelů. Číně a Evropě se tak naskýtá šance na konkurenceschopnou expanzi v oblasti kosmických služeb a omezení ruského "skoromonopolu" v této oblasti.

Ruský neúspěch a indický úspěch

Podle agentury RIA-Novosti jde již o druhou podobnou havárii rakety Proton-M za poslední tři roky. Při nehodě v prosinci 2010 dospělo vyšetřování ruských orgánů k závěru, že za nehodu mohl špatný výpočet množství paliva potřebného pro vynesení tří satelitů na oběžnou dráhu. Kvůli tomu byla podle ČTK údajně raketa přetížena, vychýlila se z kurzu a skončila v Tichém oceánu asi 1 500 km od Honolulu na Havaji.

Loni si ruský vesmírný program musel vylepšovat poněkud pošramocenou pověst, kterou zapříčinily problémy roku 2011. Tehdy se koncem srpna nad jižní Sibiří zřítila nákladní kosmická loď Progress, v listopadu vypověděla poslušnost meziplanetární sonda Fobos-Grunt, která se podle původních plánů měla vydat k Marsu. Také v srpnu se Rusům ztratil komunikační satelit, který měl přenášet televizní vysílání a internet.

Přitom již v dubnu 2011 zažil Roskosmos personální zemětřesení, které vyvolala již zmíněná havárie rakety Proton s navigačními družicemi z prosince 2010. Šéf Roskosmosu Anatolij Perminov byl tehdy propuštěn a na jeho místo nastoupil ředitel Vladimir Popovkin. 

Možná poněkud paradoxní je, že se o pár hodin dříve podařilo Indii vypustit do vesmíru raketu s první družicí svého navigačního systému "Indický regionální navigační systém (IRNSS)".

Raketa dlouhá 44 metrů a vážící 320 tun odstartovala přesně v 19:41 SELČ ze základny ve státě Ándhrapradéš na jihozápadě Indie, uvádí ČTK. Po 20 minutách letu vypustila na oběžnou dráhu družici, která ode dneška tvoří základ IRNSS. Ke 1 425 kilogramů vážící družici by nyní každého půl roku měla přibýt další, než bude v roce 2015 systém plně funkční.

Indický systém má po dokončení poskytovat přesné určení polohy jak lidem na území Indie, tak těm, kteří se nacházejí až do vzdálenosti 1 500 kilometrů za hranicemi země. Sloužit má kromě navigace například i při zvládání přírodních katastrof a přesunech indické armády, včetně vojenského loďstva či letectva. Náklady na projekt vyčíslily indické úřady na 14,2 bilionů rupií (asi 4,8 miliard korun).