zavřít
1 / 26
náhledy
Kosmická sonda Juno má odhalovat tajemství největší planety naší sluneční soustavy. Poté, co podrobně nafotila její měsíc Europu, se nyní zaměřila přímo na Jupiter. Až bude její prodloužená mise splněna, spáchá sebevraždu. Tento snímek ukazuje dynamickou bouři, která se rozprostírá na jižním okraji severní polární oblasti Jupiteru, představuje dominantní jev v oblačném systému této planety.
Autor: NASA/JPL
Sonda Juno pořízené snímky zaslala poté, co dokončila svůj 66. průlet kolem Jupiteru. Je mezi nimi i tento, který zachycuje barevné a složité vzory v oblasti tryskového proudění na severní polokouli Jupiteru známé jako „Jet N3".
Autor: NASA/JPL
Tyto snímky Jupiteru sonda pořizuje svou kamerou JunoCam, která pracuje ve viditelném spektru. Tady jsou vidět takzvané joviánské mraky, které se vyznačují výraznými odstíny modré.
Autor: NASA/JPL
Sonda Juno vyrazila na svou pouť v roce 2011 a o pět let později dorazila k Jupiteru. Vedle Jupiteru snímá i jeho měsíce. Kolem této planety tak již krouží poměrně dlouho. Během těsného přiblížení sondy k planetě 17. února 2020, tak mohla pořídit i tento pohled na bouřlivé severní oblasti Jupiteru.
Autor: NASA/JPL
Největší planeta naší sluneční soustavy, která patří do kategorie plynný obr, nabízí opravdu zajímavé pohledy. Tento snímek zachycuje vířící oblačné útvary kolem jižního pólu Jupiteru při pohledu vzhůru k rovníkové oblasti.
Autor: NASA/JPL
Sonda pořídila tento snímek ve vzdálenosti o něco větší, než je průměr Země od Jupiteru. Ohromující snímek je barevně vylepšený a poskytuje pohled na bouřlivou atmosféru planety.
Autor: NASA/JPL
Tento pohled na Jupiter pořídila sonda Juno během svého 54. těsného průletu kolem obří planety 7. září 2023. Snímek byl pořízen na základě nezpracovaných dat z přístroje JunoCam, která byla zpracována za účelem vylepšení detailů v oblacích a barvách.
Autor: NASA/JPL
Snímek severní polokoule obří planety Jupiter. Poskytuje detailní pohled na chaotická mračna a cyklonální bouře v oblasti, kterou vědci znají jako složenou filamentární oblast. V těchto oblastech se rozpadají zonální proudy, které vytvářejí známé pruhované vzory v Jupiterových oblacích, což vede k turbulentním vzorům a oblačným strukturám, které se rychle vyvíjejí v průběhu pouhých několika dní.
Autor: NASA/JPL
Ještě před samotným Jupiterem zaslala Juno unikátní snímky jeho měsíce Europa. Stejně jako u našeho Měsíce je jedna strana Europy vždy přivrácena k Jupiteru, a to je strana Europy na tomto snímku. Její povrch je protkán zlomy, hřebeny a pásy, které vymazaly terén starší než asi 90 milionů let. Sever měsíce je vlevo.
Autor: NASA/JPL
Astronomy velice zajímá tzv. Velká rudá skvrna, kterou sonda Juno zachytila spolu s bouřlivou jižní polokouli Jupiteru. Vedle optických snímků sonda využívá i další nástroje, jako je ultrafialový spektrograf (UVF) nebo infračervený mapovací spektrometr (JIRAM).
Autor: NASA/JPL
Jupiterův měsíc Io, jehož noční strana je osvětlena odraženým slunečním světlem od Jupiteru neboli „jupiterským svitem".
Autor: NASA/JPL
Na tomto snímku je jižní pól Jupiteru, jak jej viděla sonda NASA Juno z výšky 52 tisíc km. Oválné útvary jsou cyklóny o průměru až tisíc kilometrů.
Autor: NASA/JPL
Kompozice snímků měsíce Europa, které zachytila sonda Juno při průletu 29. září 2022.
Autor: NASA/JPL-Caltech/SWRI/MSSS
Jupiterův měsíc Ganymedes zachycený sondou Juno při průletu 7. června 2021
Autor: NASA/JPL-Caltech/SWRI/MSSS
Detail měsíce Europa zachycený sondou Juno při průletu 29. září 2022
Autor: NASA/JPL-Caltech/SWRI/MSSS
Jupiterův měsíc Europa na snímku sondy Juno, několik dní před maximálním přiblížením 29. září 2022
Autor: NASA/JPL-Caltech/SWRI/MSSS
Snímek Jupiterova měsíce Europa zachycený sondou Juno při průletu 29. září 2022
Autor: NASA/JPL-Caltech/SWRI/MSSS
Ledem pokrytý povrch Jupiterova měsíce Europa zachytila sonda Juno při průletu 29. září 2022.
Autor: NASA/JPL-Caltech/SWRI/MSSS
Jak může vypadat sonda, která obíhá kolem Jupiteru, si můžete představit na základě této ilustrace NASA.
Autor: NASA/JPL
A ještě jedna ilustrace sondy Juno u planety Jupiter
Autor: NASA/JPL
Vizualizace prvních let letu sondy Juno po startu v roce 2011. Původně měla sonda skončit v roce 2017 zánikem v atmosféře Jupiteru, ale její mise byla prodloužena.
Autor: NASA
Raketa Atlas 5 se sondou Juno startuje z Francouzské Guyany.
Autor: NASA
Raketa Atlas 5 se sondou Juno několik minut před plánovaným startem
Autor: NASA
Sonda Juno pod štítem před tím, než byla namontována na nosič Atlas 5. Samotné zařízení má základní rozměry 3,5 × 3,5 m a mělo startovní hmotnost 3 625 kg, z toho je 1 593 kg „suchá“ konstrukce, 1 280 kg palivo a 750 kg okysličovadlo korekčního motoru.
Autor: NASA
Přehled parametrů sondy Juno. Energii jí dodávají tři obří panely s rozměry 9 × 2,7 m o celkové ploše 60 čtverečních metrů nesoucí celkem 18 698 článků. Zatímco u Země poskytují asi 14 kW, u Jupiteru to je jen 450 W.
Autor: NASA
Výbava sondy Juno, která na ni putuje od 5. srpna 2011. Cílem projektu za 1,1 miliardy dolarů (27 miliard korun) byl mnohaměsíční průzkum nitra tohoto obřího plynného tělesa. Na konci své mise v roce 2017 měla sonda skončit v jeho atmosféře. Dostalo se jí však prodloužení až do září 2025.
Autor: NASA
